V predošlých rokoch predstavil som vám filozofiu jednotlivých dejinných úsekov (renokresťanský, scholastický, barok a renesancia, osvietenstvo, 19. storočie), teraz prichádzam s filozofiou 20. storočia. Verím, že touto cestou prispejem k rozšíreniu vášho poznania a myslenia v časoch, kedy európsky kontinent zasiahli dve strašné svetové vojny. Snažil som sa zachytiť čo najpodrobnejšie snahu o obnovenie

Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání samotného

Kniha představuje téma svobody vůle v analytické filozofii z pozic jednoho konkrétního výkladu, totiž tzv. kauzality činitele. Tato teorie umožňuje uchovat mnohá běžná přesvědčení o tom, že jsou lidé alespoň někdy ve svých rozhodnutích svobodní a že za ně tak nesou mravní odpovědnost. Na tom nic nemění ani narůstající poznání specializovaných věd, které rozšiřují naše poznatky o člověku, jeho vnitřním

Současné úvahy o ženách se často zmítají mezi dvěma extrémy: pohodlným upevňováním tradičních genderových stereotypů (někdy zdůvodňovaných pseudonáboženskými argumenty) a křečovitým potvrzováním osobní nezávislosti žen na úkor čehokoliv, co jim může být přirozeně společné a může být předpokladem rozvinutí jejich jedinečného charismatu. Tato kolektivní monografie zmíněné dilema vyostřuje i prohlubuje

Máte trápení, na které se těžko hledá lék? Jste bezradní, pokud jde o peníze či zaměstnání? Nevíte, jak se vyrovnat s rodičovstvím, s rozvodem nebo s otázkou priorit? Co dělat, když řešíte potíže se stravováním či zdravotní komplikace? Neumíte se rozhodovat? Hloubáte o duchovním životě, který vám ne a neladí se všedními starostmi? Uvažujete o meditaci a morálce, o sexualitě a strachu, o životě a s

Kniha rozvíjí stejnojmenný seriál České televize a dané téma zachycuje ve větší ploše. Jednotlivé poznatky a zkušenosti tu jsou v nezkráceném působivějším vyznění a nabízejí jiný pohled na smrt, než je běžné. Mezi stovkou osobností je i R. Moody, S. Grof, M. Stingl, F. A. Wolf, 14. dalajlama… Většina lidí má ze smrti strach, je to pro ni téma depresivní a schovává se před ní. Zde však poznáme, že lidé

Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností. Zatímco ustavenou skutečností se zabývá v knize Písmo, počet, pořadí v tomto drobném díle inspirovaném rozkvétáním ibišku se zabývá povstáváním a jevením přirozeného tvaru, který není utvářen ani skládán a je svým vlastním vznikem – tvarem sebeutváření.

Entertaining and insightful, David Hume’s Dialogues Concerning Natural Religion and The Natural History of Religion are considered to be among the most important philosophical works on the topic of religion. Each investigates the formation and consequences of religious belief: taking the form of a Platonic dialogue between three speakers (a sceptic, an empiricist and a theologian/mystic), the first

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století. Tento britský matematik se proslavil nejen svým podílem na rozluštění šifrovacího stroje Enigma, čímž významně přispěl k uspíšení

Kniha je hlubokou sondou do základů Jungova uvažování o povaze psyché a do jeho snah nalézt odpovědi na obecnější otázky. Odkrývá i tu stránku Jungova díla, která v českém prostředí zůstává téměř neznámá. Ukazuje, jakým způsobem byl C. G. Jung při tvorbě svých klíčových psychologických konceptů ovlivněn dílem filosofů (zejména Kanta, Schopenhauera, Leibnize a Carusa) a jak tito myslitelé předurčili

Devatenáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky obsahuje filosofovy zápisky na nejrozmanitější témata, kterými se zabýval v letech 1946–1950. Sám k tomu říká v zápisu ze dne 14. XII. 1946: Původně byla to technika úmyslné formace, koncentrace, která vynucovala obraznost myšlenkovou. Úmyslem bylo dirigovat myšlenku dopředu, podle jistých hesel či pojmů, které se zdály důležité. Nyní technika jaksi a

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou. K základní fenomenální bázi časovosti, smrtelnosti a dalších souvisejících fenoménů se koncentrují studie obsažené v této publikaci.

Plútarchos zasadil svůj spis O Sókratově daimoniužánrově na pomezí historické novely a filosofického dialogu, do rámce skutečných událostí konce roku 378 př. Kr. v Thébách, kdy místní demokraté spolu se skupinou exulantů svrhli oligarchy vládnoucí krvavě a krutě pod ochranou spartské posádky.

Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto \"u sebe\" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme.

Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Čím je človek a aké sú štruktúry jeho bytia od biologických po duchovné? Ako poznať a pochopiť jeho individualitu a postavenie vo svete?

Cieľom štúdie je analýza ekstatickej temporality (náhlosti), tzn. nemetafyzicky chápaného času, a to vprotiklade k metafyzickému chápaniu, v ktorom je ekstatická temporalita prístupná iba ako bytie a čas.

Podrobná štúdia nemeckého historika filozofie o jezuitských filozofoch, ktorí komunikujú s Galileo Galileim, Descartom či Leibnizom. Vedecky kľudné pojednanie odhaluje nasadenie európskych univerzít pre prevratné zmeny v prírodných vedách.

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie vedenia, zahŕňa témy od slobodných umení cez antropológiu a prírodovedu až po teológiu. Tento zväzok pojednáva o meteorologii a geografii..

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček „zjeveného“ náboženství.