Kniha jednoho z nejvýznamnějších kritických teoretiků současné do by Axela Honnetha překládá rozbory zásadních pojmů a autorů Frank furtské školy od jejího založení až po současnost. Práce je dů le ži tým příspěvkem k sociální kritice společnosti.

Monografia v zrozumiteľnej podobe predstavuje slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie ruského myslenia o človeku a zmysle jeho života vo svetle hľadania pravdy, dobra a krásy. V centre autorkinej pozornosti sú ruskí filozofi, ale aj literárni géniovia, ktorí oslovili nielen ľudí svojej doby, ale majú čo povedať aj ľuďom 21. storočia. Prvá časť monografie podáva prehľad ruského

Antisthenés, vplyvná osobnosť antického myslenia 4. st. pred Kr., ktorej význam je porovnateľný s Platónovým a Aristotelovým významom, sa predstavuje čitateľovi v prvom slovenskom preklade Antisthenových zlomkov - citátov a parafráz z jeho spisov alebo anekdot. Súčasťou prekladu sú aj komentáre a interpretácie diela publikované v posledných 150 rokoch.

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou. Autoři se ptají, zda a jak se pravda vztahuje k dějinám a projevuje v nich, jaké místo má ve vědě, jak interaguje s vírou a co se s ní děje v demokracii. Tyto vzájemné, neobvykle překřížené a propletené

V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli. V kontextu sociologie náboženství jej lze označit za

Jednota těla a duše je ve filosofii Edmunda Husserla analyzována jako dvojí vtělení subjektu, inkarnace v těle prožívaném zevnitř, Leib, a inkorporace v těle vnímatelném v objektivním prostoru, tak jako jiná tělesa, Körper. A toto dvojí vtělení subjektivity, její dvojí tělesnost, Leib-Körperlichkeit, zůstává v posledku nevyzpytatelné nejen pro fenomenologickou analýzu, statickou i genetickou (první

Toulky argentinským pralesem, osamělé bivaky v horách, setkání s pumou, výuka studentů či přednáška pro mládež. Katolický kněz a biolog Marek Orko Vácha vychází ve svých úvahách z konkrétních, někdy nebezpečných zážitků, aby je přetavil v text týkající se životně důležitých otázek. Jak je možné, že se něco zlého stane dobrému člověku? Jaký je Bůh? Jak moc svým chováním ovlivňujeme zvířata a rostliny?

Nečasové úvahy vycházely postupně v letech 1873-1876. Tvoří důležitou součást Nietzschovy rané filosofie, jejíž půdorys byl rozvržen v prvotině Zrození tragédie z ducha hudby. Zejména v druhé, nejznámější úvaze O užitku a škodlivosti historie pro život přicházejí ke slovu některé náměty a postupy, které mají zásadní význam pro Nietzschovu filosofii jako celek.

Devatenáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky obsahuje filosofovy zápisky na nejrozmanitější témata, kterými se zabýval v letech 1946–1950. Sám k tomu říká v zápisu ze dne 14. XII. 1946: Původně byla to technika úmyslné formace, koncentrace, která vynucovala obraznost myšlenkovou. Úmyslem bylo dirigovat myšlenku dopředu, podle jistých hesel či pojmů, které se zdály důležité. Nyní technika jaksi a

Lucius Annaeus Seneca, római sztoikus filozófus, drámaíró és államférfi három rövidebb dialógusát tartalmazza a kötet: A gondviselésről, A lelki nyugalomról és A boldog életről

Prudký rozvoj vědy v devatenáctém století vyostřil polarizaci filosofického myšlení. Z jedné strany byla věda nekriticky glorifikována jako jediný způsob nabývání pravdivého poznání, z druhé strany byla kritizována za to, že neproniká k podstatě skutečnosti. Francouzská epistemologie počátku 20. století toto dilema překonává. Hodnotu vědy obhajuje, ale odmítá její pozitivistický obraz. Představitelé

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel,

Text Paula Archambaulta (1883-1950) sleduje stručným a výstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861-1949) od jeho rané formy \"filosofie akce\" k jeho pozdní zralé podobě \"filosofie konkrétna\". Tím, že uvádí Blondelovo myšlení v souvislost s francouzskými klasiky a význačnými mysliteli i s Blondelovými učiteli, otevírá nám nepřímo přístup ke kultuře francouzského filosofování vůbec.

Kniha O Bohu a pelikánech se v českém prostředí objevuje po více než třiceti letech od jejího původního vydání coby vlaštovka environmentální a feministické teologie. Její výchozí perspektivou je postoj úcty, soucitu a péče, které se nevztahují jen na svět lidský, ale zásadně se týkají i mimolidského stvoření. McDaniel se od mechanistických, antropocentrických i androcentrických představ radikálně

Ve svém nejznámějším díle Přirozené právo a dějiny Leo Strauss popisuje a hodnotí důvody, které vedly k odmítnutí přirozeného práva. Vysvětluje důsledky tohoto odmítnutí i to, proč argumenty proti přirozenému právu nejsou platné. Těm, kdo ho odmítli ve jménu bezbřehé tolerance, připomíná paradox jejich volby. Podle něj pak totiž platí, že čím více vzděláváme rozum, tím více vzděláváme nihilismus. A

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.

V této knize se píše o touze najít hlubší smysl života, o hledání, jež započala před čtvrt stoletím a stále pokračují.

Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv. Láska, jako jedno z hlavních témat biblických textů, které dlouho provázely vývoj evropského myšlení, totiž není jen o sexu či nezřízených touhách, ale o jemném odevzdání.

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem. Ten během rozprav markýze srozumitelně vysvětluje základní prvky heliocentrického systému a kosmologickou teorii francouzského filozofa a

Druhý a třetí svazek nedokončeného vrcholného díla francouzského filosofa a historika. Dějiny sexuality nepředstavují snahu o rekonstrukci dějin sexuálního chování, nýbrž analýzu sexuality jako jedinečné formy zkušenosti, která se stává předmětem vědění, vznikajícího na průsečíku medicíny, politiky, ekonomie a folosofie.