Nomád Földi László vadászélete nem az első lövéssel kezdődött, felmenői között voltak, akiket szintén megérintett ez a szenvedély. Ezért ez a könyv velük indul. Azután jöhet csak az első vadászat, az első lövés, az első elejtett vad. Majd más elsők, új vadászterületek vagy épp kontinensek. Az emlékezetesek. A különlegesek. Vadászösvényeit újrajárva nem mehet el szó nélkül azok mellett a találkozások mellett sem, amelyek abban a pillanatban – és így talán egy életre – hatottak rá. Helyet kér néhány olyan novella is a sorban, amely túllép a vadászaton és a valóságon, de története, gondolatvilága fontos része az útnak, amit megrajzol a szerző egészen a búcsúig. Az elmúlt évek és vadak nyomán halad az olvasó. Ahogy a szerző követte mindvégig a Nagy Medve csillagképet, és a saját szívét.

Myslivec s citlivou duší však mnohdy zažívá situace, s nimiž má jeho práce na první pohled velmi málo společného. Přesto jsou to okamžiky, které v něm zanechávají krásný pocit sounáležitosti k živočišnému a rostlinnému společenství, do něhož zákonitě patří člověk i veškerá zvěř.

Magyar Vadászok! Ti tudjátok, mi az: a magány felséges ünnepi csendjében barangolni be síkságokat és sűrűségeket, ahol minden földi hiúságot és nagyravágyást levetkezve, csupán a nagy természetben megnyilatkozó istenség közellétével telik meg elménk és szívünk. A hajnal pirkadása, a déli nap heve, az alkonyat árnyéka mind arra jó tinektek, hogy új meg új okot találjatok a felséges égnek, s a gyönyörű földnek a megcsodálására... De a vadásznak társa is van, mely nem fárad ki mellette, hanem folyvást hevíti és lelkesíti vadász-szenvedélyével. Mert ő az, akiben bízunk, akihez ragaszkodunk és általa sokszorozódik meg élvezetünk a vadászatban. Ő a vizsla.

BEZFLINŤÁCI stejně jako myslivci se snaží získat úlovek a trofej. Na rozdíl od myslivců je však jejich zbraní fotoaparát či kamera. Při svých toulkách očekávají, že konečně uloví supersnímek. Kniha Oty Bouzka a jeho dvou přátel poutavě vypráví ve třech dílech právě o bezflinťácích a myslivcích. Milena Hamerská a Jiří Pecháček předkládají čtenáři povídky sestavené z nespočetných zážitků fotografů a filmařů přírody a divoké zvěře. Popisují chvíle plné dramatičnosti, radosti i zklamání v Jeseníkách a na Oravě. Vypráví o fotolovech kamzíků a tetřevů, ale i o pokusech „dostat“ snímek medvěda na újedi nebo se dočkat vlků. Ota Bouzek ve své části popisuje lovy myslivců. Dočtete se o lovech medvědů na Slovensku, o tetřevech a kamzících, o jelenech, srncích a divočácích. Nechybí ani humorné příběhy ze života kamarádů a přátel přírody. Vážení milovníci přírody, myslivci, bezflinťáci a přátelé tohoto literárního žánru, věříme, že další kniha Oty Bouzka a jeho kamarádů se vám bude líbit.

Slovensko je malebnou krajinou s vysokými horami, na mnohých miestach ešte so zachovalými hustými lesmi pralesného typu s rôznorodou biodiverzitou. Obdivujme krásu našej prírody, ale pristupujme k nej s rešpektom a úctou. Aj zvieratá potrebujú svoj životný priestor. Neberme im ho, neničme lesy a prirodzený biotop ich výskytu. Znie to možno zvláštne, ale dnes, tak ako azda nikdy predtým, sú zvieratá čoraz viac odkázané na našu ochranu a pomoc. Zachovajme ich v pôvodnom prostredí aj pre ďalšie generácie. Vyprahnutá púšť bez lesov a života by netešila nikoho. Zvieratá v našich lesoch boli, sú a, dúfajme, že i budú neoddeliteľnou súčasťou prírody.

Nadler Herbert írásai a klasszikus vadásztörténetek legszebb példái, melyekből kiviláglik kimagasló szakértelme, mérhetetlen türelmű kitartása, akaratereje, ügyessége és gyakorlottsága. E kötetbe olyan írásokat válogatott a szerkesztő, amelyek eddig csak a korabeli újságokban voltak olvashatók.

Soubor 24 povídek, v nichž se autor, známý autor odborných článků a publikací, vyznává z celoživotní lásky k naší nejhojnější a nejkrásnější zvěři. Povídky jsou nejenom líčením loveckých zážitků v honitbě nedaleko Želetavy, ale přinášejí také poučení v souvislosti se zodpovědným chovem srnčí zvěře. Unikátní je propojení textu s celkem 45 ilustracemi známého výtvarníka a kreslíře Petra Slaby, vytvořenými v souladu s popisovanými situacemi a skutečnými trofejemi srnců.

Předkládaná publikace je ojedinělá. Ve světovém mysliveckém písemnictví existuje pouze francouzská kniha vydaná u P. Rouquetta v Paříži v roce 1886 R. Souhart Bibliographie générale des ouvrages sur la chasse, la vénerie et la fauconnerie, publiés ou composés depuis le XVe siécle jusqu'a ce jour en français, latin, allemand, anglais, espagnol, italien, etc. (Všeobecná bibliografie spisů o lovu, myslivosti a sokolnictví, napsaných nebo sestavených od XV. století až po dnešní den ve francouzštině, latině, němčině, angličtině, španělštině, italštině atd.). Mimochodem Kašparův spis, o kterém pojednává první kapitola předkládané publikace, je citován Souhartem jako jediná monografie z naší provenience. Do dnešní doby žádná jinojazyčná národní myslivecká literatura nemá k dispozici tak aktuální přehled svého mysliveckého písemnictví dovedený do současnosti, jako je naše monografi e. O předcházejících českých mysliveckých literátech, kteří se zabývali bibliografií jen okrajově a neúplně (J. Ev. Chadt, J. V. Rozmara, K. Šiman), je pojednáno v předmluvě ke kapitole Odborné myslivecké knihy (19. a 20. století). Naší myslivecké veřejnosti se tak spisem Česká myslivecká bibliografi e dostává nesmírně záslužná publikace, za kterou vděčíme především autorovi Doc. MUDr. Jaromíru Kovaříkovi, CSc., jež v tomto díle zúročil mnohaletou mravenčí práci historika a propagátora myslivosti nejen českých zemí. Je samozřejmé, že předkládaná monografie si nečiní nárok na úplnost, jistě jde však o velmi solidní základ, na kterém mohou budovat další. Proto vydavatelství prosí myslivecké autory a vůbec všechny myslivce, aby oznámili na adresu vydavatelství jednak případné doplňky k předkládané bibliografii, jednak nově vydané publikace, což by bylo uveřejněno v dalším vydání publikace.

Autor sa v druhom diele svojich loveckých spomienok venuje najmä poľovníckym snom, ktoré si plnil hlavne v dobe, keď ako hosť poľoval v revíri poľovného združenia Tlstý vrch Bátovce, ale aj v iných revíroch, na ktoré je naša nádherná vlasť taká bohatá. Oba diely ilustroval Tibor Bédi krásnymi snímkami. Na jednu stranu textu pripadá jedna celostranná fotografia, takže ide nielen o literárne, ale aj výtvarné dielo.

Z obsahu: Spomienky z mojej mladosti O neuveriteľných prípadoch O rôznych pytliackych povahách Svederník Spomienky Dlhopolských poľovníkov Opäť trošku kynológie Obrazová prílohaDizajn: Barbara Baxová

Dokonalá znalost zvěře je důležitá nejen pro myslivce, ale také pro ostatní milovníky přírody. Kniha seznamuje čtenáře jak s jednotlivými druhy zvěře a s prostředím, ve kterém žijí, tak i s podstatnými stránkami myslivosti. Dnes ustupuje klasický lov střelnou zbraní před pozorováním a fotografováním či natáčením s odborným výkladem, ke kterému může sloužit i tato kniha.

Jurán Vidor (1879-1963) felvidéki vadászírót és lapszerkesztőt a régi vadászirodalomban jártas olvasók bizonyára jól ismerik. Sajnos annak idején csupán két kötete jelent meg, azok is életének utolsó évtizedében. Halála után több mint harminc évet kellett várni arra, hogy műveit újra olvashassuk. Jurán Vidor az első és második világháború között megjelenő felvidéki Vadászlap szerkesztője volt. Tanárként dolgozott a Szepességben, de foglalkozott vadvédelemmel és vadőrként is munkálkodott. Több száz írása található régi újságokban. Nagy részükhöz ma már csak nehezen juthatunk hozzá. Ezekből válogatott most a kiadó olyan írásokat, amelyeket könyvben még nem olvashattunk. Dénes György méltóképpen jellemzi az író vadászathoz kötődő munkásságát: "Jurán Vidor aprólékos megfigyelő, s talán ez a titka mesteri hangulatkeltésének. Történeteiben megelevenedik a számunkra ismeretlen világ, benne élünk, lélegzünk, részesei leszünk a vadak örömének s tragédiájának. Az íróval hallgatjuk a fajdkakasok dürgését a felderengő hajnalban, vele járjuk a vadászparadicsomot, vele kergetjük a fehér őzbakot."

Keď moji priatelia a známi prečítali knihu pod názvom "Poľovnícke príbehy z autorovej kroniky", boli s jej obsahom spokojní. Prehovorili ma, aby som s avizovanou knihou "Čo ukrýval tajomný archív" ešte počkal a namiesto nej "oprášil" niektoré poľovnícke príbehy z mojich starších zápiskov. Sú tam rôzne príhody, ktoré sa stali priamo mne, alebo mojim kamarátom, alebo mi ich vyrozprávali moji priatelia...

„Divoce žijící zvěř je bohatstvím této planety. Stačí zalistovat v knize unikátních fotografií ze života naší zvěře a budete mile překvapeni různobarevností, rozmanitostí variant jedinečných forem božích tvorů, které nám příroda nadělila a které jsme zdědili po předcích a dostali nikoliv darem, ale do pronájmu na tom úplně malém místečku ve střední Evropě. Patřičně si toho važme a přistupujme s velkou vážností k ochraně těchto živých klenotů. Jinak si je nezasloužíme. Ať ve vás nádherné obrázky zvěře vyvolají pocity blaženosti, ať vás zachycení letmých okamžiků ze živočišné říše naladí k pozitivnímu myšlení, ať ve vás vyvolá pocit odpovědnosti za zachování takové krásy!“ Autor těchto řádků toho v lese mnoho prožil a byl také pozorným posluchačem svých přátel lesníků, hajných a myslivců. Dokázal to mistrně zaznamenat, proto číst jeho příhody a zážitky je doslova potěšením. Jako dokonalý znalec přírody dokázal její obyvatele výstižně charakterizovat. Nám zůstal úkol doplnit jeho postřehy zajímavými fotografiemi. Bohužel Igor Mráz obrazovou knihu již neuvidí. Ale příběhy v jeho několika desítkách knížek žijí dál. A to je dobře.

Igor Mráz napsal neuvěřitelné množství mysliveckých příběhů, z nichž vyzařovala láska k přírodě a úcta k volně žijící zvěři. Psal zajímavě, s nadšením a s odbornými znalostmi doplněnými letitými zkušenostmi o střetech s jeleny, divočáky, medvědy či vlky. V některých situacích mu šlo doslova o život. Mnozí čtenáři se s ním chtěli setkat a vydali se za ním na Slovensko.Vždy zdůrazňoval, že nám neuškodí trochu pokory a přiznání, že navzdory úžasnému pokroku vědy a neustálému přívalu nových a podrobnějších poznatků o světě a dění v přírodě zdaleka ještě nerozumíme všemu. Je velká škoda, že Igor Mráz žádnou novou mysliveckou povídku nenapíše. Před několika lety zemřel. Poslední kniha mysliveckých příběhů, kterou držíte v ruce, dostala jméno Jezevčí král.

Před půlnocí se ozvalo výbojné volání, zakončené hlubokým mrmláním, pak znovu útočný a vyzývavý ryk. Jelen opustil zastíněný okraj lesa a vyšel na scénu, ozářenou měsíčním světlem. Byl to statný jelen s krásně vytvarovaným parožím, zakončeným korunou… To už na scénu, ozářenou měsíčním světlem, vykročil také sok. Rovněž statný jelen, svaly a síla, mohutné paroží a touha získat pro sebe stádečko laní. Z nozder šly dlouhé šlojíře bílé páry od vzrušeného dechu. Paroží rylo mech, trhalo celé drny trávy. Náznak útoku a couvnutí, čekání na vhodný okamžik napadnout protivníka… Hospodář mysliveckého sdružení Vladek Fryčka žije pro svěřený revír. Divoká příroda Beskyd je jeho pravým domovem. Pak nastalo něco, s čím Vladek nepočítal. Smrt přišla nečekaně. Hory osiřely. Zůstal šum větru v rozhoupaných větvích letitých smrků a vzrostlých buků se dřevem tvrdým na kámen.

V knize najdete poutavé příběhy lesáků a myslivců, které autor oslovil ze znalostí lidí žijících na Šumavě. Jsou zde načrtnuty i vztahy autora a vypravěčů ke zdejším lidem. K těm současným i k těm, kteří zde dříve žili na odloučených lokalitách. Pouto lesáků k přírodě i zvířeně je velmi silné a svým povoláním doslova žijí. Nejsilnější dojem v nás zanechají zážitky lesáka Huberta Babora, který kromě lásky k myslivosti dokáže vzít do ruky i svůj fotoaparát a zaznamenat vztah kukačky a rákosníka, o němž mnozí nemají ani tušení. Stejně tak zaujme popis jelení říje, grandiózní jelení svatby, kterou málokdo z lesáků viděl, zajímavá jsou i vyprávění o rysech vysazených na Šumavě či o výskytu vlka. Spousta historek je humorně a úsměvně laděna a mnohé zážitky vás bezesporu upoutají tak, že se od nich neodtrhnete a budete je číst jedním dechem.

Už v poradí štvrtá kniha známeho nitrianskeho lekára psychiatra prichádza na knižný trh, aby potešila všetkých milovníkov lovu na divú zver, ale aj tých, ktorí obdivujú krásy prírody, jej úchvatnosť a meniace sa farby počas ročných období. Aj v nej skúsený poľovník opisuje svoje zážitky z lovu srnčej, jelenej, diviačej zveri na Slovensku, v Česku, Poľsku, ale aj zaujímavé postrehy z lovu operencov v neďalekom Maďarsku a Srbsku, či v ďalekom Rusku. Všetky jeho zážitky sa vyznačujú nielen vášňou pre lov, ale aj láskou k úžasnej sile prírody a jej krásam. Autorove zážitky sú príjemným čítaním, vyžaruje z nich pochopenie pre nezvyčajné situácie, ktoré sa počas čakania na zver vyskytnú, nechýba ani časť o takej dôležitej súčasti lovu, akou je bezpečnosť nielen pre účastníkov lovu, ale aj pre malých pomocníkov, ktorými sú psy. A ani v tejto knihe sa autor nezabudol podeliť o svoj odskúšaný recept, ktorým iste poteší všetkých gurmánov.

Az elismert német vadászati szakember 265 oldalas könyve tömören, kellő alapossággal, jól áttekinthetően 12 fejezetben dolgozza fel a vadászattal kapcsolatos témákat, a 13. fejezet értelmező szakszótárt tartalmaz. A nagyobb terjedelmű első és második fejezet a vadon élő, vadászható és fontos, nem vadászható szőrmés és szárnyas vadfajokról szól. (A vadfajok meghatározása, korbecslés, élőhely, párzási, vemhességi, ill. kotlási és utódgondozási jellemzők.) A további fejezetek a mmezőgazdasági termelés és erdőgazdálkodás alapvető folyamataira, a vadászterületek kialakítására, a növény és állatállomány ápolására térnek ki. Önálló fejezetek foglalkoznak a vadászkutyákkal, természetvédelemmel, vadászpuskákkal és a vadászati hagyományokkal. A könyv tartalmazza a magyarországi vonatkozásokat és magyar jogszabályokat is. Hiánypótló, hasonló jellegű könyv nincs a magyar könyvpiacon. Könyvünk tömör és lényegre törő, áttekinthető formában tartalmaz minden vadászattal kapcsolatos témát és szakszerű tudásanyagot. A megértést táblázatok, fényképek és grafikonok segítik. az adatokat, tényeket és összefüggéseket is tartalmazó kiadványból az olvasó rövid idő alatt alapos tudásra tehet szert. Nemcsak a vadászok, de a természet iránt érdeklődők is gazdag képet kapnak az erdő-mező állatairól, életmódjukról. Hasznos kézikönyv: naprakész, tényszerű vadászati ismeretek, vadászvizsga előtt állóknak ideális segédeszköz a tananyag átismétléséhez. A sikeres vizsga után a gyakorlatban is jól használható tudástár - akár útközben is forgatható.

Kniha se zabývá zrodem a historií světského mysliveckého a loveckého spolku v Hosíně. Přibližuje dosud málo zmapovanou etapu barokní myslivosti jako nositelky péče o přírodu a zvěř, inspirativního prostředí silných mravních akcentů spojených s filozofií, literaturou, výtvarným uměním a hudbou, dávných tradic a reflexe náboženských idejí v prostředí krás jihočeské krajiny. Bohatství ilustrací a výpravné uspořádání. Úvodní slovo Karla Schwarzenberga.

Súhrn zaujímavých informácií, odborných poznatkov a skúseností z pozorovania ponúka fascinujúci obraz o živote jelenej zveri u nás. Objasňuje odlišnosti jednotlivých rás jeleňa lesného, ktoré u nás žijú, jeho životné prostredie a rozšírenie na Slovensku, unikátny spôsob pohybu, jelenie chodníky a vizitky, aktivitu a odpočinok, potravu, zmyslove orgány, jeleniu „reč“ a etológiu, bojové hry, pytačky a svadbu, medzidruhové vzťahy, osobitosti poľovačky na jeleniu zver.

Kniha Duha nad lesy není určena pouze myslivcům. Příběhy, nepostrádající napětí, se odehrávají nejen v Čechách a na Moravě, ale také na Slovensku. Autor poutavě popisuje přírodní krásy a zvláštnosti navštívených míst. Tím vším nás provede myslivec, bývalý sportsmen, autor, vypravěč a současně hlavní hrdina - Zdeněk Šíbr.

Byl jsem lesníkem, celý život sloužil v Jeseníkách a mým velkým koníčkem byla myslivost. Jako vedoucí polesí, hlavní inženýr a ředitel lesního závodu, stejně jako ředitel divize lesní výroby v akciové společnosti jsem měl k výkonu práva myslivosti vždycky velmi blízko. Hrdě jsem se hlásil k těm, kteří měli zelenou krev stejně jako já. Chodil jsem za různou zvěří sám anebo v daném času doprovázel na lovech pozvané lovecké hosty. Většinu dnů z mého žití jsem pracovně, ale i s myslivostí strávil uprostřed Jeseníků nedaleko pod Pradědem. V hlubokých lesích jsem prožil podstatný kus života, za což jsem svému osudu mnohokrát poděkoval. Roky uběhly jako rychlé vody v bystřině a já si do téhle knihy dovolil vybrat a sepsat několik loveckých příběhů i něco z mého, jistě nepromarněného lesáckého života. Přeji vám, milí čtenáři, ať se na stránkách knihy a snad po mnou trochu pootevřených stezkách krásných Jeseníků v klidu procházíte. Pěkné fotografie zvěře a přírody pořízené panem Pecháčkem půjdou s vámi. Ota Bouzek, Karlova Studánka

Malebné Beskydy, plné voňavých lesů, rozkvetlých luk a tichých samot jsou svědky drsných i úsměvných příběhů hajných a pytláků. Provází je legendární postava hajného Karla Macurka, zvaného „pytlácký hajný“, či „tata pytláků“. K onomu zvláštnímu přízvisku se dostal nejen pro cit k přírodě a živým tvorům, ale také k lidem. A není výjimkou, že kolikrát flintu, bez které neudělá krok, nemůže použít, protože v kapse vynošeného hubertusu nemá jediný náboj. Přesto neváhá zasáhnout, když se děje křivda lesu či zvěři, nebo i lidem. Tento pověstný hajný, který jeden čas musel oblékat zánovní hubertus, protože v kapse toho dobře vynošeného se mu uhnízdila červenka, nakonec dojde svého klidu v nebeském revíru. Malebné Beskydy zůstaly, ale díky moderní technice čas proměnil romantiku dávných pytláků v bezohledné lovce, kteří nedávají zvěři prakticky žádnou šanci.

Autor této knihy je znám a mezinárodně uznáván jako expert v oboru loveckých zbraní a střeliva. Stejné renomé si získal i v oblasti, kde bez loveckých zbraní nelze dát ani ránu, v myslivosti. Sám aktivní myslivec zcestovalý po krajinách několika kontinentů a nesčetných loveckých revírech (včetně Austrálie) se o své rozsáhlé odborné znalosti a praktické zkušenosti dělí již řadu let se všemi mysliveckými profesionály i neprofesionálními zájemci především publikační formou. Tuto publikaci určil těm, kdo se zajímají o historii vývoje loveckých zbraní a s nimi těsně související historii lovu v lidských dějinách. Kdo chtějí vědět, co obnáší les a zvěř, proč se má o ně pečovat a jak se to dělá tak, aby se to dělalo co nejlépe. Popisuje tradice loveckého, resp. mysliveckého života od nejtemnějších historických počátků až do naší současnosti, líčí, jak se lovilo dříve a dnes, vysvětluje zevrubně zásady chování v lese i v myslivecké společnosti, specifické obřady a úkony spjaté s mysliveckým životem. A vše doplňuje slovníkem svérázné a barvité myslivecké mluvy a odborných termínů. V Nakladatelství TeMi CZ dosud od něj vyšly publikace Myslivecké střelectví (2009), Náboje do loveckých kulovnic (2010) a prozaická sbírka Povídání u krbu nejen pro myslivce (2011).

Pytliacke príbehy a zaujímavé zážitky spracoval skúsený autor do 20 poviedok, ktoré však vyšli až po jeho smrti. Uznávaní fotografi prírody ju ilustrovali tématicky ladenými snímkami zveri (na 1 stranu textu pripadá 1 celostranná plnofarebná fotografia).

N. Nozdroviczky Lajos (1862-1943) életét már gyermekkorától kezdve meghatározta a természet és a vadászat szeretete. Diana, a vadászat istennője már akkor "betakarta varázsfátyolával, hogy azután soha többé ne meneküljön ihletétől". Tízéves volt, amikor az első őzbakját lőtte. Felnőttként a közigazgatásban dolgozott, ám minden szabadidejét a természetben töltötte. Nemcsak vadászott, hanem tudományos megfigyeléseket is folytatott. Elsősorban az erdei szalonka életmódját tanulmányozta, olyan alapossággal, hogy nála többet talán máig sem tud senki erről a madárról. Tapasztalatait könyv formájában is közreadta Az erdei szalonka élete és vadászata címmel, emellett rendszeresen publikált a korabeli vadászlapokban és vadászatairól naplót is vezetett. Vadászemlékeim című kötetének történeteihez volt miből merítenie, hiszen Nagy-Magyarország harminchét vármegyéjében vadászott - és nem csak szalonkára. Könyvében többek között medve, farkas, vaddisznó, szarvas, nyúl, fajd és őz elejtéséről is megemlékezik.

A Nadler Herbert naplóbejegyzéseit publikáló sorozat legújabb részében az 1942-es és 1943-as évek vadászatai kerülnek bemutatásra. A háborús 1942-es évben még a természet nyugalma is felbolydult, hiszen a rendellenesen hosszú, kegyetlen tél után megkésve érkezett csak meg a tavasz, és az állatok viselkedése is mutatott változásokat. Ebben az esztendőben - noha változatos helyszíneken űzte a vadat - a vadászszerencse jobbára elkerülte a szerzőt, aki gyakran hiába "cserkelt, lopakodott, tervezett, számítgatott, leskelődött, várt és reménykedett". A következő évben azonban már jóval több akadt az eredményes, élvezetes és tanulságos vadászkirándulásokból, amelyek során még egy medve is sikeresen puskavégre került a kárpáti vadonban. Ha a (vadász)szerencse forgandó is, a becsület állandó: Nadler Herbert úgy tekint a vadászmesterségre, mint ami gyakran "főképpen szellemi elfoglaltság, érdekes feladatok keresése és megoldása", de soha nem lehet egyenlő a céltalan pusztítással.