Participace zaměstnanců na řízení společností (zaměstnavatelů) může mít různé podoby – a vyvolávat různé právní otázky. Předkládaná publikace autorského týmu expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, z níž mnozí působí též jako advokáti, rozhodci nebo podnikoví právníci, nabízí multidimenzionální pohled na tuto problematiku. Rozebírá aktuální otázky pracovního, občanského i obchodního práva ve vztahu k danému tématu; analyzuje minulost, současnou právní úpravu i budoucnost. Publikace se zabývá řadou mimořádně aktuálních otázek, jako je fungování Evropských rad zaměstnanců, skončení pracovního poměru zástupců zaměstnanců nebo zastoupení zaměstnanců ve volených orgánech akciových společností. Jistě tak bude vítaným příspěvkem do akademických diskusí i pomocníkem pro právní praxi.

Novelou zákona sa upravujú niektoré ustanovenia osobitných právnych predpisov, ktorých zmenu alebo doplnenie si vyžiadala situácia s naďalej sa šíriacou nebezpečnou nákazlivou chorobou COVID-19 na území SR. Právne úpravy sa týkajú zákona o štátnej službe a zákona o verejnom obstarávaní. Zmeny v zákonov sú v texte prehľadne vyznačené. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatnej novele: • Zákon č. 55/2017 Z. z. o štátnej službe • Zákon č. 343/2015 Z. z. o verejnom obstarávaní

Komentář zohledňuje nejenom změny v právní úpravě, které nastaly po jejich účinnosti, tedy po 1. 7. 2017, ale poukazuje též na četné změny v souvisejících právních předpisech na které je v textu výkladu odkazováno. Předchozí vydání publikace vysvětlilo řadu sporných ustanovení a institutů obou komentovaných zákonů, ale v době, kdy soudní judikatura ještě neexistovala, takže nebylo ani dosti dobře možné předjímat některé praktické problémy, které tyto zákony v praxi později přinesly. Druhé vydání zohledňuje právní stav k 1. 11. 2019 a reaguje tak na novou judikaturu zejména správních soudů a ustálení odborného pohledu i aplikační praxe na některá sporná ustanovení těchto zákonů. Komentář svým výkladem přispívá k tomu, aby jednotlivá ustanovení obou zákonů byla nejenom správně pochopena, ale především správně aplikována v praxi.

Medzinárodné insolvenčné právo je na Slovensku relatívne neznámou právnou disciplínou upravujúcou množinu právnych vzťahov týkajúcich sa insolvenčného konania s cezhraničným prvkom. Komentár k nariadeniu Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2015/848 z 20. mája 2015 o insolvenčnom konaní, ktoré nahradilo nariadenie Rady (ES) č. 1346/2000 z 29. mája 2000 o konkurznom konaní, prináša komplexný výklad jednotlivých článkov tohto predpisu postavený na bohatej judikatúre a predstavuje praktického sprievodcu nariadením. Komentár je určený predovšetkým konkurzným správcom, sudcom, advokátom, veriteľom s pohľadávkami voči dlžníkom v iných členských štátoch, samotným dlžníkom, ktorých podnikanie prekračuje hranice Slovenskej republiky, ako aj širokej odbornej verejnosti.

Nové technológie nenávratne pozmenili charakter tradičného spôsobu uplatňovania práva na slobodný prístup k informáciám. S informáciami verejného sektora a jeho špeciálnym druhom, ktorým sú otvorené údaje, vznikajú nové možnosti rozvoja internetových, mobilných a cloudových aplikácií založených na takýchto údajoch. Autori sa preto v publikácii venujú slobodnému prístupu k informáciám, informáciám verejného sektora, významu práva na prístup k informáciám v kontexte režimu opakovaného použitia, ako aj predpokladom správneho fungovania tohto použitia informácií verejného sektora a tiež ochrane súkromia a monetizácii údajov. Predložené dielo je komplexnou a aktuálnou publikáciou so systematickým vnútorným členením. Je zameraná na živú a vyvíjajúcu sa tému, ktorá až doposiaľ nebola v slovenskej monografickej literatúre spracovaná. (z recenzného posudku prof. JUDr. Márie Srebalovej, PhD.) Zvolenú tému možno hodnotiť ako mimoriadne aktuálnu a vhodnú na vedecké spracovanie. ... Autori sa venujú trom kľúčovým oblastiam, a to slobodnému prístupu k informáciám, informáciám verejného sektora a napokon otvoreným údajom. (z recenzného posudku doc. JUDr. Mateja Hotvata, PhD.)

Zákon č. 181/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), prošel několika novelizacemi a je již dotvářen soudní judikaturou. Tato judikatura interpretuje jednotlivá ustanovení insolevenčního zákona a používané pojmy. Publikace obsahuje ucelený a srozumitelný přehled soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu s výkladem základních institutů a procesů v insolvenčním zákoně, jako insolvenčního návrhu, návrhu na povolení reorganizace či oddlužení, problematiky přihlašování pohledávek či odporovatelnosti právních jednání. Vybrána jsou ta soudní rozhodnutí, která se týkají i širších vztahů s insolvenčním právem, a to ve vztahu a prolínání insolvenčního a exekučního práva. K rozhodnutím je doplněn komentář, který uvádí odkazy na obdobná rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo rozhodnutí vrchních soudů, ze kterých byly dovozovány příslušné právní závěry.

V súvislosti s novým zákonom o ukončení niektorých exekučných konaní bolo potrebné v Exekučnom poriadku vecne upraviť zákonnú možnosť zastaviť starú exekúciu a ukončiť staré exekučné konanie osobitným predpisom, preto sa Exekučný poriadok doplnil o uvedenú právnu úpravu, ktorej účelom je predovšetkým predchádzať výkladovým problémom a nezrovnalostiam.Najvýznamnejším cieľom nového zákona o ukončení niektorých exekučných konaní je zmeniť v tejto oblasti "pravidlá hry" a odhaliť nemajetné exekúcie, ktoré majú byť z tohto dôvodu ukončené. Ambíciou zákona je zavedenie osobitného procesného mechanizmu zastavenia tzv. starých (nemajetných) exekúcií priamo zo zákona, pričom technické otázky súvisiace s ukončením exekučných konaní sú zverené súdnemu exekútorovi. Po novele zákona o registri partnerov verejného sektora v prvom rade ide o zmeny, ktoré sa týkajú pôsobnosti zákona, pričom sa na tento účel prehodnocuje vymedzenie partnera verejného sektora a rozsah transakcií, ktoré sú podriadené režimu zákona. Druhú skupinu zmien predstavujú zmeny týkajúce sa procesných ustanovení zákona, ktoré reflektujú najmä skúsenosti oprávnených osôb a registrujúceho orgánu, ktoré sa prejavujú v zmenách registračného konania a súvisiacich konaní. Tretiu skupinu zmien predstavujú zmeny, ktoré možno označiť ako súvisiace či vyvolané. Aktualizácia II/7 2019 obsahuje nasledovné úplné znenie zákonov po novele: Zákon č. 233/1995 Z. z. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti - po novele zákonom č. 233/2019 Z. z. Zákon č. 233/2019 Z. z. o ukončení niektorých exekučných konaní - NOVÝ ZÁKON Zákon č. 315/2016 Z. z. o registri partnerov verejného sektora - po novele zákonom č. 241/2019 Z. z. Zákon č. 586/2003 Z. z. o advokácii - po novele zákona č. 83/2019 Z. z. Zákon č. 272/2016 Z. z. o dôveryhodných službách pre elektronické transakcie na vnútornom trhu a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o dôveryhodných službách) - po novele zákona č. 211/2019 Z. z. Zákon č. 274/2017 Z. z. o obetiach trestných činov - po novele zákona č. 231/2019 Z. z. Vyhláška Úradu pre verejné obstarávanie č. 157/2016 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o druhoch súťaží návrhov v oblasti architektúry, územného plánovania a stavebného inžinierstva, o obsahu súťažných podmienok a o činnosti poroty - po novele vyhláškou č. 171/2019 Z. z. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 87/1996 Z. z., ktorou sa vykonáva zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 18/1996 Z. z. o cenách - po novele vyhlášky č. 287/2019 Z. z.

Publikácia prináša podrobnú analýzu slovenskej právnej úpravy poistných zmlúv a povinného zmluvného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla. Obsahuje výklad kľúčových vlastností platnej úpravy s poukázaním na dôležité súvislosti historického vývoja právnej úpravy, princípy poisťovníctva a právnej regulácie Európskej únie. Okrem teoretického výkladu sa vo veľkej miere zaoberá praktickými problémami, ktoré vyplývajú z neúplnosti právnej úpravy. Usiluje sa ponúknuť ich možné riešenia, pričom sa nevyhýba ani otázkam, ktorých zodpovedanie nemusí byť jednoznačné, a otázkam, ktoré doposiaľ neboli v rozhodovacej činnosti súdov zásadným spôsobom riešené. Nechýbajú citácie a kritické analýzy mnohých aktuálnych rozhodnutí slovenských a českých súdov, ako aj komparatívne odkazy na riešenie obdobných problémov zahraničnou úpravou (najmä českého, rakúskeho a nemeckého práva). Ako zdroj výkladu tiež využíva znenia smerníc Európskej únie a rozhodnutia Európskeho súdneho dvora. Vzhľadom na dlhodobú absenciu špecializovanej odbornej literatúry v tejto oblasti je publikácia cenným zdrojom informácií pre právnickú aj laickú verejnosť.

Publikace přibližuje některé obecné právní aspekty sportovní činnosti (například problematiku dopingu, pojištění ve sportu, řešení sporů či postavení dítěte-sportovce). Zároveň se zaměřuje na právní úpravu a vnitřní organizaci v rámci vybraných sportovních odvětví fotbalu, bojových sportů, motoristického sportu a jógy. Cílem publikace není obsáhnout rozsáhlou materii obecných otázek právní úpravy sportu a dalších pohybových aktivit ani detailně rozebrat organizační zajištění, pravidla či vnitřní předpisy v jednotlivých sportech. Autoři se však pokusili o nastínění některých zajímavých či aktuálně řešených otázek, a to jak z pohledu práva českého, tak z mezinárodního hlediska. Kniha může posloužit právním profesionálům i právním laikům pro získání základní orientace v oboru sportovního práva a u vybraných sportovních aktivit.

Publikácia po prvýkrát poskytuje v slovenskom jazyku ucelený prehľad o pôsobení rímskeho a kanonického práva ako súčastí supranacionálneho učeného práva (ius commune) v Anglicku. Počas väčšiny historického vývoja existovali v Anglicku rôzne sústavy súdov, ktoré aplikovali rôzne hmotné právo. Dominantnými boli kráľovské súdy aplikujúce anglické krajinské právo (common law), popri nich však existovali aj cirkevné súdy aplikujúce kanonické právo, ako aj súdy aplikujúce rímske (tzv. civilné) právo (napr. Súd admirality, vojenské súdy a súdy univerzít). Odmietavý prístup kráľovských súdov viazaných po väčšinu svojho vývoja formálnymi žalobami striktne separoval anglické common law od európskeho ius commune, čím tieto súdy na jednej strane zabránili rozsiahlejšej recepcii rímskeho práva v Anglicku, no zároveň umožnili pôsobenie rímskeho práva vo vymedzených oblastiach (napr. v oblasti medzinárodných obchodných vzťahoch spadajúcich pod právomoc Súdu admirality) takmer vo svojej čistej podobe, t. j. len v minimálnej fúzii s domácim právom. Publikácia sa vo svojej nosnej časti zaoberá infraštruktúrou učeného práva v Anglicku tvorenou právnickými fakultami univerzít ako vzdelávacími inštitúciami, súdmi ako právnoaplikačnými inštitúciami a profesionálnym zborom právnikov aplikujúcich rímske a kánonické právo. Súčasť diela tvorí aj prehľad najvýznamnejších predstaviteľov učeného práva v Anglicku. Je určená najmä záujemcom o rímske právo, dejiny kanonického práva, anglické common law a pre čitateľov zaujímajúcich sa o právnu komparatistiku, keďže približuje dôvody, pre ktoré sú niektoré oblasti súčasne platného anglického práva oveľa viac podobné kontinentálnym právnym poriadkom ako iné.

Publikácia predstavuje pomerne rozsiahlu zbierku rozhodnutí slovenských a českých súdov zaoberajúcich sa problematikou zmluvnej pokuty, ktorá je upravená tak v Občianskom zákonníku, ako aj v Obchodnom zákonníku. Na účely prehľadnosti je publikácia rozčlenená na päť samostatných častí. Prvá časť obsahuje súhrn rozhodnutí, ktoré sa zaoberajú všeobecnou charakteristikou inštitútu zmluvnej pokuty a jej vzťahu k iným právnym inštitútom, ako napríklad k úrokom z omeškania, dobrým mravom, k inštitútu odstúpenia od zmluvy a pod. Druhá časť poskytuje prehľad súdnych rozhodnutí z hľadiska kontraktačnej fázy, t.j. venuje sa dohode o zmluvnej pokute, jej obligatórnym náležitostiam, forme a iným skutočnostiam, ktoré majú vplyv na jej existenciu a platnosť. Tretia časť je venovaná právnym následkom porušenia povinnosti zabezpečenej zmluvnou pokutou, predpokladom vzniku práva na zmluvnú pokutu a otázkam súvisiacim so splatnosťou zmluvnej pokuty a premlčaním práva na zmluvnú pokutu. Prehľad súdnych rozhodnutí týkajúcich sa moderačného práva súdu je obsahom štvrtej časti. Posledná, piata časť obsahuje súdne rozhodnutia obsahujúce riešenie niektorých procesných súvislostí súvisiacich s uplatňovaním práva na zaplatenie zmluvnej pokuty v civilnom konaní a vykonávaním súdnych rozhodnutí priznávajúcich právo na zaplatenie zmluvnej pokuty. Publikácia je určená predovšetkým širokému okruhu odbornej verejnosti, keďže poskytuje významný zdroj riešenia konkrétnych právnych otázok a právnych názorov vzťahujúcich sa na právnu úpravu zmluvnej pokuty.

Rozhodovacia činnosť Súdneho dvora Európskej únie (do roku 2009 Súdny dvor Európskych spoločenstiev) v konaní o európskom zatýkacom rozkaze sa týka mimoriadne náročných právnych otázok. Spravidla ide o riešenie trestnoprávnych záležitostí s cezhraničným rozmerom, ktoré sú nevyhnutné pre vnútroštátne orgány. Otázky položené Súdnemu dvoru Európskej únie však nemajú vecnú povahu a netýkajú sa merita veci, ale týkajú sa právnej stránky veci (hmotnej alebo procesnej). Teda ak vnútroštátny súd ktoréhokoľvek členského štátu Európskej únie, napríklad ústavný alebo najvyšší, narazí na polemickú otázku súvisiacu s normami európskeho zatýkacieho rozkazu na úrovni Európskej únie pri aplikácii vnútroštátneho trestného práva, môže prerušiť konanie a položiť Súdnemu dvoru Európskej únie otázku, resp. otázky, čím ho požiada o „právnu pomoc“. Publikácia je súborným dielom judikatúry Súdneho dvora Európskej únie v konaní o európskom zatýkacom rozkaze. Je adresovaná aplikačnej praxi v oblasti trestného práva, t. j. advokátom, sudcom, prokurátorom a príslušníkom Policajného zboru. Cenné poznatky v nej nájdu taktiež akademici zaoberajúci sa trestným právom, ako aj študenti doktorandského štúdia v odbore Trestné právo.

Nepeňažná exekúcia je dielom, v ktorom sa originálnym spôsobom spojili poznatky právnej (súdnej a exekútorskej) praxe s výsledkami vedeckého skúmania tohto razantného spôsobu núteného výkonu súdnych a iných rozhodnutí. Autor vytvára, po prvýkrát v slovenskej právnickej spisbe, teoretické základy exekúcie na nepeňažné pohľadávky, ktoré majú pevné východiská v jeho vlastnej exekútorskej praxi. Výsledky dosiahnuté v tejto práci sú užitočné aj pre legislatívu. Prienik teórie a praxe by totiž mohol a mal pomôcť tomu, aby sa súdna exekúcia nepeňažných pohľadávok, ktorá zasahuje do viacerých odvetví súkromného a verejného práva, stala takým núteným výkonom, ktorý plne rešpektuje základné práva všetkých zúčastnených, predovšetkým oprávneného a povinného. (Z recenzného posudku prof. JUDr. Jána Mazáka, PhD.)

Další publikace z ediční řady Právo prakticky se zabývá právní úpravou závazkových vztahů vznikajících v průběhu procesu výstavby. Publikace se věnuje především nové úpravě smluvního typu, který je v oblasti výstavby nejčastěji využíván, tj. smlouvě o dílo. Ze smluvních typů se dále zabývá smlouvou využívanou pro zabezpečení inženýrské činnosti, tedy příkazní smlouvou. Publikace rovněž upozorňuje na specifika smluv, jejichž předmětem je zhotovení stavby nebo činnosti s tím související, které jsou uzavírány v návaznosti na zadávací řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. S ohledem na dlouhodobost procesu výstavby nových objektů, kdy mohou probíhat nebo být dokončovány stavby zahájené před 1. 1. 2014, kdy je nezbytná i znalost úpravy účinnosti a aplikovatelnosti ustanovení občanského zákoníku, je i této otázce v publikaci věnována pozornost. V neposlední řadě se publikace věnuje i otázce řešení sporů, které jsou v oblasti výstavby poměrně časté. S ohledem na nezbytnost rychlého řešení sporů je na tomto úseku často využíváno i alternativní řešení sporů, tedy rozhodčí řízení, kdy stručné vysvětlení povahy tohoto řízení, jeho výhod i nevýhod, předkládanou publikaci uzavírá.

Po 1. díle knihy 20 případů státního zástupce přichází její pokračování – knihy trestních kauz, jaké se běžně řeší na okrese. Najdete zde případy z oblasti obecné i hospodářské trestné činnosti, příklady odklonů v trestním řízení, mé zážitky z jednání o podmíněném propuštění vězňů, vazebních zasedání a mnoho dalšího. V názvu knihy zmiňuji 20 případů, ve skutečnosti jde o 20 kapitol a v knize je kauz mnohem více. Některé popisuji obšírněji, jiné stručněji, vždy se nicméně snažím o představení hmotněprávní i procesní stránky věci a vysvětlení role státního zástupce v té které kauze. Publikace je určena pro studenty se zájmem o trestní právo, právní čekatele a všechny (ne)právníky, kteří působí v této oblasti nebo se zajímají o průběh trestního řízení a roli státního zástupce v něm.

Právem cenných papírů se rozumí účelový souhrn právních norem, jejichž předmětem úpravy jsou cenné papíry jako zvláštní objekty právních vztahů a vztahy mezi subjekty práva vznikající v souvislosti s vydáváním cenných papírů, s dispozicemi s nimi a s realizací práv do cenných papírů vtělených. Nový občanský zákoník opustil třídění cenných papírů dle podoby na listinné a zaknihované a považuje je za různé věci v právním smyslu. Protože se však ustanovení o cenných papírech v NObčZ použijí i na zaknihované cenné papíry, pokud to nevylučuje jejich povaha nebo právní předpis, lze i po účinnosti nového kodexu pojednat o nich současně.

A nemzetközi és hazai empirikus kutatások határozottan a felismerési kísérleteket emelik ki mint leggyakoribb és legsúlyosabb hibaforrást az igazságkereső büntetőeljárások bizonyítási cselekményei közül. E fenti tényt felismerve a kötet szerzője megvizsgálja a felismertetési procedúra magyar történeti gyökereit, áttekintést ad egyes külföldi szabályozási modellekről, és részletesen elemzi az intézménnyel kapcsolatos hazai bírósági döntéseket, valamint az Emberi Jogok Európai Bírósága iránymutató határozatait.A kötet számos, a nemzetközi és hazai gyakorlatból vett tanulságos, valós esetet is bemutat, amelyekben előfordultak felismertetési anomáliák, hatósági hibázások, azonosítási tévedések. Mindezek alapján a szerző 75 pontba szedve, csoportokba rendezve felsorolja a legjellemzőbb büntetőeljárás-jogi és kriminalisztikai hibaokokat, és felmutatja az ezek kivédésre, megelőzésére alkalmazható, bűnüldözőknek, bíráknak szóló krimináltaktikai, bizonyítékértékelési ajánlásait.

Az e-könyv kéziratának lezárási dátuma: 2020. február 15. A Rák Viktor által írt e-könyv az első önálló monográfia magyar nyelven az európai fizetési meghagyásos eljárásról. Bár korábban is foglalkoztatta a magyar jogtudományt az európai eljárásjog egyes intézményeinek, így az európai fizetési meghagyásos eljárásnak a gyakorlati szempontú feldolgozása, e körben eddig inkább átfogó, az egész jogterületet feldolgozó szerkesztett művek láttak napvilágot, a nem vitatott pénzkövetelések érvényesítésére szolgáló uniós eszközről önálló kommentár eddig még nem jelent meg.Az elektronikus kiadvány a szükséges mértékben és magas színvonalon dolgozza fel az európai fizetési meghagyásos eljárás létrejöttének történetét és a jogintézmény dogmatikai alapjait, majd kifejezetten gyakorlati szempontú, a már felmerült és a jövőben várhatóan felmerülő jogalkalmazási kérdésekre koncentrálva tárgyalja az uniós jogi aktust cikkelyről cikkelyre. A szerző teljeskörűen feldolgozta az Európai Bíróság eddig napvilágot látott vonatkozó jogeseteit és a magyar felsőbíróságok tárgyban közzétett döntéseit – a szükséges forráskritikát sem mellőzve. Ugyancsak feldolgozásra kerültek a nemzetközi és a magyar szakirodalom releváns művei, aminek eredményeképpen a kiadvány tágabb összefüggésben, a külföldi szerzők által képviselt álláspontok ütköztetésével mélyebb ismereteket, biztosabb alapokon álló információkat közvetít az olvasó felé. A nagykommentár kiindulási alapként szolgálhat a jogalkalmazók számára, segítséget jelent az egyes tagállamok nemzeti szabályainak útvesztőjében való eligazodáshoz.2018. január 1-jén új polgári perrendtartás lépett hatályba, s ezzel összefüggésben nagymértékben változtak a fizetési meghagyásos eljárásról szóló 2009. évi L. törvény rendelkezései is. A nemzeti jog mellett változott az uniós jogi szabályozás is, ezen változásokat tartalmazza a nagykommentár, s részletesen foglalkozik a kis értékű követelések európai eljárásáról szóló uniós rendelettel, amelynek szabályai szerint az ellentmondás folytán perré alakuló eljárás lefolyhat.A gyakorlatban nehézséget okoz, hogy a végrehajthatónak nyilvánított európai fizetési meghagyás végrehajtása nem került egységesítésre, s így 26 tagállam nemzeti szabályait kellene ismernie a jogalkalmazónak ahhoz, hogy követelését érvényesíteni tudja. 26 jogrendszer beható ismerete és ismertetése komoly kihívás, amelyre a szerző vállalkozott és a végrehajtási eljárás alapvető szabályai bemutatásra kerülnek valamennyi tagállam vonatkozásában.

Az emberi jogok eszménye, ahogyan ma ismerjük, döntő mértékben a nyugati civilizációhoz kötődik, amelynek mai képét különböző impulzusok formálták. E szellemi, világnézeti és intézményi összetevők közé tartozik az antik világ görög filozófiai, zsidó vallási és római jogi öröksége, továbbá az egyetemességre törekvő keresztény etika, valamint az ész uralma mellett elkötelezett felvilágosodás és ennek nyomán a klasszikus liberalizmus eszmeisége. Ezek a vallási és sze­kuláris gyökerű, illetve indíttatású hatások vezettek az egyik legfontosabb európai vívmány, az elidegeníthetetlen emberi jogok koncepciójának a megszületéséhez. Az emberi jogokban megnyilvánuló közös princípiumok fontosságára utal továbbá az Európai Unió Alapjogi Chartájának Preambuluma is, amikor az Európai Unió működése kapcsán az emberi méltóság, a szabadság, az egyenlőség, valamint a szolidaritás oszthatatlan és egyetemes értékeire, illetve a demokrácia és a jogállamiság elveire hivatkozik. Az alkotmányosság nélkülözhetetlen értékei közé tartozó alapjogok csoportosítása többféle kritérium alapján lehetséges. A rendszerezés elvégezhető az alapjogok megjelenési ideje, a jogosulti kör jogi státusa, a jogosulti kör száma, az államra háruló feladat, valamint az alapjogok értékrendje szerint. A tankönyv ezen kritériumok együttes figyelembevétele alapján törekedett a dogmatikai, elméleti és történeti vonatkozások áttekintése mellett a hazai jogrendbe is beépülő alapjogok részletes bemutatására és jellemzésére.A tankönyv fejezeteinek megírásában több felsőoktatási intézmény és tudományos műhely oktatói és kutatói vettek részt, ezzel is jelezve a közös gondolkodás fontosságát.

Jediná kniha na slovenskom trhu s kompletnými vzormi pre jednoduché a rýchle zavedenie GDPR do praxe. GDPR zvládnete sami za pár dní.

Brněnská normativní škola se výrazně zapsala do povědomí naší právnické veřejnosti – originalitou, kritičností, pohnutými osudy. Tradičně jí však bývá vytýkáno „odtržení od reality“. Autor naopak ukazuje úzký vztah normativistů k praxi – před akademickou dráhou působili v tradičních právnických profesích, vytvořili dodnes ceněné komentáře (zvl. proslulý Rouček-Sedláček) i řadu posudků ke sporným právním otázkám, podíleli se na přípravě právních předpisů a v neposlední řadě měli na propojení teorie a praxe zaměřenou také svoji výuku (včetně simulovaných soudních sporů). Publikace je rozdělena na dvě základní části – první je zaměřena na Jaromíra Sedláčka a jeho žáky, druhá seznamuje s nejvýznamnějšími dobovými projekty (akademickými, unifikačními a socializačními) a souvisejícími polemikami (např. o reformě studia, významu přirozených zásad právních nebo vyvlastňování bez náhrady), na kterých se normativisté aktivně podíleli. Fundovaný výklad je doplněný pečlivě sestavenými životopisnými medailony, přehledem publikační činnosti a soupisem vyučovaných předmětů.

Publikace První zkušenosti s GDPR ve školství je pojata komplexně, strukturovaně a systematicky. Je určena nejen pro ředitele škol a školských zařízení, ale bezesporu ji mohou využít také zřizovatelé, orgány státní správy, úředníci na školských úřadech a právníci zabývající se problematikou GDPR ve školství. Publikace se obšírně věnuje tématu ochrany osobních údajů počínaje stručným výčtem historie, významem a postupnou systematizací ochrany osobních údajů, přes zásady jejich zpracování až po konkrétní povinnosti škol při aplikaci GDPR a s popsáním konkrétních případů z praxe různých škol. Samozřejmostí je definice základních pojmů se srozumitelným vysvětlením jejich významu čtenářům bez právnického vzdělání. V kapitole věnované aplikaci povinností do prostředí škol jsou popsány zkušenosti s GDPR ve čtyřech oblastech činností (poskytování vzdělávání, personální agenda, ochrana majetku, propagace školy), a to s využitím analýzy podle šesti faktorů (záznamy o činnostech zpracování, informační povinnost, výkon práv subjektu údajů, hlášení porušení zabezpečení osobních údajů, smlouva mezi správcem a zpracovatelem a pověřenec pro ochranu osobních údajů).

Primárnym cieľom návrhu novely zákona je vytvorenie legislatívneho rámca pre určenie miestneho poplatku za komunálny odpad, ktorého zber prebieha vážením na zbernom vozidle pri vyprázdňovaní každej zbernej nádoby. Uvedená zmena sa navrhuje realizovať v nadväznosti skôr prijatú legislatívnu úpravu v zákone o odpadoch, podľa ktorej sa od roku 2023 samospráva môže rozhodnúť, či bude pri zbere komunálneho odpadu tento odpad vážiť... Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatnej novele: Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku. Zákon č. 563/2009 Z. z. o správe daní (daňový poriadok) Zákon č. 145/1995 Z. z. o správnych poplatkoch OPATRENIE č. 282/2022 Z. z. o sumách základnej náhrady za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách OPATRENIE č. 281/2022 Z. z. o sumách stravného Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku Nanovo sa definuje § 78 odsek 1, podľa ktorého obec ustanovuje sadzby poplatku pre paušálny poplatok, nevážený množstvový zber komunálneho odpadu a vážený množstvový zber drobného stavebného odpadu [písmená a) až d">. Sadzby sa upravujú a zaokrúhľujú tak, aby bolo zo zákona dostupné dostatočné rozpätie pre obce na krytie nákladov obcí na zber a likvidáciu odpadu, najmä v súvislosti so zvyšovaním poplatku za uloženie odpadu na skládkach pre obce s nízkou mierou separácie odpadu, ako aj nákladmi na zberové spoločnosti. V súčasnosti niektoré skládky komunálneho odpadu ukončujú prevádzku, čo pre obce znamená potrebu zvozu na ďalšiu najbližšiu skládku, ktorá však predlžuje cestu vývozu komunálneho odpadu, ktoré sú priamymi nákladmi obce na zber a likvidáciu odpadu. Navrhovanou úpravou rozpätia sadzieb sa nemenia sadzby pre poplatníkov, tie nastanú až samotnou úpravou VZN obce. Z titulu zmeny zákona preto nevznikajú fiškálne zmeny ani vplyvy na poplatníkov. Pre ilustráciu, najnižšia anualizovaná sadzba poplatku za komunálny odpad určená na osobu a deň, ktorú si obec môže určiť vo VZN, vychádza na 7,3 eura a najvyššia na 73 eur. Ak obec zavedie vážený množstvový zber komunálneho odpadu, postupuje podľa odseku 2, podľa ktorého neustanovuje vo VZN sadzbu poplatku, ale sadzbu preddavku na poplatok...

Mezinárodní oceňovací standardy – vzhledem ke své dlouhé historii, pravidelným aktualizacím, mezinárodnímu charakteru, jednoznačné nezávislosti a vysoké kvalitativní úrovni – poslouží jako vítaný opěrný pilíř pro autory a uživatele ocenění i v České republice. Oficiální český překlad Mezinárodních oceňovacích standardů (IVS) 2022. Kvalitní oceňovací standardy slouží veřejnému zájmu, podporují stabilitu a věrohodnost finančních trhů a zvyšují důvěru v oceňovací profesi. Mezinárodní oceňovací standardy vycházejí z mezinárodní praxe, stanovují širší rámec pro oceňování a podporují komplexní, úplný, vnitřně konzistentní, nezávislý a nestranný přístup k oceňování široké škály aktiv. Standardy jsou průběžně doplňovány tak, aby odrážely nejnovější vývoj oceňování a požadavků všech uživatelů ocenění. Mezinárodní oceňovací standardy používají profesionální oceňovatelé ve více než 90 zemích světa a podporují je vedoucí představitelé oceňovací praxe ve světě i v České republice. Ocenění nacházejí široké využití a uplatnění na finančních i dalších trzích, ať už jako součást účetních závěrek, kvůli souladu s regulatorními požadavky, nebo na podporu zajištěného financování a transakčních aktivit. Mezinárodní oceňovací standardy (IVS) jsou standardy pro provádění oceňovacích úkolů s využitím obecně uznávaných konceptů a principů, které podporují transparentnost a konzistentnost v oceňovací praxi. IVSC také propaguje nejlepší praktické přístupy pro jednání a kvalifikaci profesionálních oceňovatelů. Mezinárodní oceňovací standardy – vzhledem ke své dlouhé historii, pravidelným aktualizacím, mezinárodnímu charakteru, jednoznačné nezávislosti a vysoké kvalitativní úrovni – poslouží jako vítaný opěrný pilíř pro autory a uživatele ocenění i v České republice. Jedná se o praktickou dvojjazyčnou (anglicko-českou) formu textu, která výrazně zvyšuje užitečnost knihy.

Novelizovaný zákon o konkurze a reštrukturalizácii s aktualizovanými dôvodovými správami v úplnom znení. ZÁKON Č. 7/2005 Z.Z. Z 9. 12. 2004 O KONKURZE A REŠTRUKTURALIZÁCII A O ZMENE A DOPLNENÍ NIEKTORÝCH ZÁKONOV V ZNENÍ ZÁKONA Č. 353/2005 Z.Z., ZÁKONA Č. 520/2005 Z.Z., ZÁKONA Č. 198/2007 Z.Z., ZÁKONA Č. 209/2007 Z.Z., ZÁKONA Č. 270/2008 Z.Z., ZÁKONA Č. 477/2008 Z.Z., ZÁKONA Č. 552/2008 Z.Z., ZÁKONA Č. 276/2009 Z.Z., ZÁKONA Č. 492/2009 Z.Z., ZÁKONA Č. 224/2010 Z.Z., ZÁKONA Č. 130/2011 Z.Z., ZÁKONA Č. 348/2011 Z.Z., ZÁKONA Č. 305/2013 Z.Z., ZÁKONA Č. 371/2014 Z.Z., ZÁKONA Č. 87/2015 Z.Z., ZÁKONA Č. 117/2015 Z.Z., ZÁKONA Č. 282/2015 Z.Z., ZÁKONA Č. 389/2015 Z.Z., ZÁKONA Č. 390/2015 Z.Z., ZÁKONA Č. 437/2015 Z.Z., ZÁKONA Č. 91/2016 Z.Z., ZÁKONA Č. 125/2016 Z.Z., ZÁKONA Č. 291/2016 Z.Z., ZÁKONA Č. 315/2016 Z.Z., ZÁKONA Č. 377/2016 Z.Z., ZÁKONA Č. 264/2017 Z.Z., ZÁKONA Č. 279/2017 Z.Z., ZÁKONA Č. 373/2018 Z.Z., ZÁKONA Č. 390/2019 Z.Z., ZÁKONA Č. 312/2020 Z.Z., ZÁKONA Č. 343/2020 Z.Z., ZÁKONA Č. 421/2020 Z.Z., ZÁKONA Č. 72/2021 Z.Z., ZÁKONA Č. 454/2021 Z.Z. A ZÁKONA Č. 111/2022 Z.Z.

Tzv. vínový komentář exekučního řádu nabízí alternativu dosud existující komentářové literatuře téhož předpisu. Potrpí si na nové myšlenky. Mezi jeho tvůrci najdete soudce exekučního senátu Nejvyššího soudu, renomované exekutory a další odborníky soustavně se zabývající exekučním právem. Úkoly si spoluautoři rozdělili tak, aby jimi zpracovávaná ustanovení odpovídala jejich dílčím specializacím. Například paragrafy věnované kárné odpovědnosti exekutorů zpracovává Mgr. Veronika Úšelová, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá na Ministerstvu spravedlnosti. Možnostem exekučního postihu průmyslových práv a postižení obchodního a členského podílu se věnuje soudní exekutor Mgr. Jaroslav Kocinec. Komentář by si měli koupit advokáti, exekutoři a soudci zabývající se exekucemi. Jistě si v něm počtou i pedagogové a studenti právnických fakult, jakož i věřitelé a dlužníci, kteří mají co do činění s exekucemi. Autoři: David Hozman, Lukáš Jícha, Jaroslav Kocinec, Jan Krejsta, Nicole Rezová, Karel Svoboda,Antonín Toman, Klára Trněná, Veronika Úšelová (roz. Štviertniová)Aleš Zezula

Učebnice popisuje vývoj klíčových institutů common law a ústavní vývoj v anglickém a americkém právním prostředí. Výklad je doplněn rozsáhlým výběrem a překladem z původních anglicky psaných právních pramenů.

Publikace se detailněji zaměřuje na trestný čin nedovoleného ozbrojování (§ 279 tr. zákoníku). Záměrem monografie je předložit čtenáři rozbor trestného činu nedovoleného ozbrojování vystavěný primárně na jednotlivých aktuálních rozhodnutích. Více prostoru je pak přirozeně dopřáno těm tématům, která těmito judikáty procházejí významněji či častěji (viz např. otázka subsidiarity trestní represe či množství střeliva) nebo jsou pro tento trestný čin zcela specifická (zejména otázka tzv. zbraňové amnestie). Cílem tedy je poskytnout čtenáři vhled do recentní rozhodovací praxe v oblasti nedovoleného ozbrojování, a to zejména rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Kniha je určena primárně pro právnickou veřejnost, a to zejména pro orgány činné v trestním řízení či obhajobu, může však být zajímavou pomůckou i pro všechny zájemce o problematiku střelných zbraní, neboť poskytuje představu, jaké konkrétní skutky jsou v současnosti kvalifikovány jako trestný čin nedovoleného ozbrojování.

Digesta jsou nejrozsáhlejším právnickým dílem, které vzešlo z legislativní dílny císaře Justiniána. Jedná se o sbírku excerpt z odborné právnické literatury převážně klasického období, která spolu Institucemi (český překlad Karolinum 2010) a Justiniánovým kodexem tvořila monumentální svod římského práva známý jako Corpus Iuris Civilis. Český překlad reprezentativního výboru z tohoto díla je výsledkem úzké spolupráce našich a slovenských romanistů, kteří se mohli při jeho přípravě částečně opřít o již existující výbor slovenský. Kniha vychází jako součást ediční řady Fontes Iuris Romani.

A compliance kérdéskörével foglalkozó Magyarázat-sorozatunk második kötete – elsősorban a témakör kiemelten dinamikus fejlődésére figyelemmel – 2023-ig váratott magára. A könyvsorozat ötletét az – Ambrus István és Farkas Ádám szerzők hazánkban úttörő, ugyancsak a Wolters Kluwer Kiadónál megjelent: „A compliance alapkérdései – az etikus vállalati működés elmélete és gyakorlata” című kötet 2019-es közzététele adta, amely révén nemcsak a vállalati gondolkodásban, hanem a magyarországi szakirodalomban is nyilvánvalóvá vált, hogy a compliance kérdésköre nemcsak, hogy gyökeret kell hogy eresszen, hanem egyenesen irányadóvá kell válnia a 2020-as években, a magán- és a közszférában egyaránt. Természetszerű, hogy a compliance terjedését – ahogy annyi mindent – a 2020-tól kezdődő Covid19-világjárvány hátráltatta, a vonatkozó európai uniós előírások ugyanakkor minden tagállamot az egyre inkább előremutató compliance-szemléletű rendelkezések meghonosítására sarkallták. Az élet azonban nem állt meg, és ahogy azt az első kötet Ajánlójában jeleztük és prognosztizáltuk, a jog proaktívvá válása egyre inkább előtérbe került, amely szemlélet révén nem a jogviták utólagos rendezése, hanem azok megelőzése, a jogkövető magatartás elősegítése vált elsőrangúvá. Szintén figyelmet érdemel az a megközelítés, amely a klasszikus jogászi gondolkodásmódhoz képest – ami hagyományosan különbséget tett mindenekelőtt közjog és magánjog között, majd külön-külön kódexekben szabályozta és szabályozza a polgári jogot, a büntetőjogot, a munkajogot, stb. – egyre inkább feloldódni látszik a 21. század fejleményei tükrében, valamint nem utolsósorban a compliance megközelítés égisze alatt is. Ahogy arra már korábban is történt utalás, a Magyarázat a compliance jogszabályairól című, háromkötetes sorozat hazánkban elsőként vállalkozik a compliance-vonatkozású normatív rendelkezések kommentárszerű, teljességre törekvő elemzésére. A magyarázat célja a gyakorlati szakemberek munkájának segítése, ennek ellenére természetesen nem volt megkerülhető a compliance általános jellemzőinek körvonalazása, nemzetközi – elsősorban angolszász és német – fejlődésének bemutatása sem. Az első kötetben az általános compliance szemlélet meghonosításával kapcsolatos kérdéseket, valamint a büntetőjogi compliance kérdéskörét állítottuk a középpontba. Ahogy kifejtettük, az akár különböző jogszabályokba, akár erkölcsi normákba ütköző magatartások napvilágra kerülése elsőrangú társadalmi érdek. A második kötet egy rövid bevezető után az adójogi, majd a versenyjogi compliance kérdéseit járja körül. Eredeti terveinkkel ellentétben nem került részletesen bemutatásra a közérdekű bejelentők védelmét szolgáló uniós irányelv, illetve a hazai panaszjogi szabályozás elemzése sem. Ennek indoka, hogy a vonatkozó magyar szabályozás – nem függetleníthetően a már említett világjárványtól – még a második kötet kéziratának lezárása idején sem került kihirdetésre, így annak magyarázatára a harmadik, záró kötet keretében vállalkozunk, amikor a témakör implementálása és jogalkotási folyományai nyugvópontra jutottak. Szerkesztői ajánlóAz adójogi compliance-t körüljáró fejezetek szerzői szerint „adóztatási hatalom az állami szuverenitásból fakad, és mint ilyen, elméletileg korlátlan”. A gyakorlatban természetesen az adókivetés jogát mind a célszerűség (pl. behajthatóság), mind pedig a közgazdasági törvények korlátozzák. A befektető a befektetéséből a befektetési kockázattal arányos nyereséget vár, amennyiben ez az arányosság nem áll fenn, akkor a vállalkozási tevékenység helyett olyan befektetési formák felé fordul, amelyek kisebb kockázattal eredményeznek ugyanakkora nettó hozamot. A túladóztatás adómegtagadást, adókikerülést eredményezhet, vagy a feketegazdaság felé terelheti a vállalkozási tevékenységet. Az adókötelezettség nem megfelelő teljesítése szankciókat von maga után, függetlenül attól, hogy a nem-megfelelés szándékosság, gondatlanság, vagy téves jogért