Jiří Šalamoun patří bezpochyby mezi klíčové osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Narodil se roku 1935 v Praze, kde studoval na AVU obor volné grafiky. V 50. letech rovněž vystudoval ilustraci a typografii na Hochschule für Grafik und Buchkunst v Lipsku. Po sametové revoluci byl dlouholetým profesorem pražské UMPRUM. Dnes má Jiří Šalamoun za sebou nespočet vydaných knížek se

Publikace se zabývá formováním programově slovenské výtvarné moderny v období první Československé republiky (19181938) v kontextu oficiální ideologie čechoslovakismu a ve vztahu k českému výtvarnému umění. Pro mnohé umělce, teoretiky a historiky umění na území Slovenska, kteří jako součást inteligence cítili povinnost v nově zformovaném státě vytvářet a potvrzovat národní identitu prostřednictvím

Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni; az olasz reneszánsz kimagasló mestere, egyike a képzőművészet legnagyobb alakjainak. Bár önmagát mindig szobrásznak tartotta, nemcsak a szobrászatban, hanem a festészetben, az építészetben és a lírában is maradandót és jelentőset alkotott. Művészete eltér kora, a reneszánsz virágkorának művészetétől....

V roce padesátin nejvýraznějšího českého sochaře vychází kniha, jež není nudnou monografií, ale živým, neokázalým pohledem na Černého témata, obsese, průšvihy a přínosy. Jde o rokenrolově pojatých padesát olíznutí muže, který zdaleka ne všechno natírá na růžovo. Každý zná mystifikaci s Entropou, Mimina šplhající po Žižkovské věži, případně klikující London Booster a vztyčený Fakáč, namířený na Pražský

Katalog vychází u příležitosti výstavy Jana Kubíčka v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli.

Kniha - katalog k výstavě Femme Fatale obsahující 58 barevných reprodukcí obrazů z let 2018 - 2023 stejnojmenné výstavy.

Petr Veselý (1953) je výraznou osobností české malby posledních pěti desetiletí. Na scénu vstupoval v rozporném období vrcholné normalizace, a patří tak do okruhu umělců, kteří se na přelomu 70. a 80. let začali vymezovat vůči dosavadní praxi polooficiálního či přímo neoficiálního umění. Silné lokální i spirituální ukotvení vedlo Veselého k tomu, že svou práci vždy vědomě poměřoval tradicí, ať již

Ester M. Šimerová, významná slovenská maliarka, žila a študovala v Paríži aj v Prahe, aby sa po rokoch opäť vrátila do Bratislavy. Neskôr odišla na Liptov, kde vytvorila svoje posledné práce. Autorka textu Ľudmila Peterajová vo výpravnej monografii o známej umelkyni prezentuje známe, ale aj menej známe, ešte nepublikované diela (spolu takmer 300 reprodukcií) a odkrýva okolnosti aj udalosti, ktoré ovplyvňovali

Obrazová a textová monografie Rafani přibližuje způsob myšlení, obsahové zaměření a formální postupy kontroverzní umělecké skupiny Rafani v první etapě jejich existance (2000-2006), která se uzavřela rozhodnutím veřejně nekomunikovat. Publikace obsahuje také rozhovor s Rafany, seznam jejich akcí, výstav a přednášek a životopisy všech členů skupiny. Česko-anglické vydání.

Malíř František Líbal je padesát let po své smrti obsáhle představen v monografii Oblaka něžného hněvu. Řada fotografii tlumočí v knize jeho rané začátky, odehrávající se ve Francii a Itálii. Bytostný krajinář je zastoupen v publikaci více než 150ti obrazy odrážejícími jihočeskou tvář přírody, rybníky, mokřady, bažiny, rašeliniště v tónině lehkého impresionismu.

Mexiko, rok 1925. Sedmnáctiletá Frida Kahlo se chce stát lékařkou. Strašlivá autobusová nehoda však její plány zhatí. Pak potká Diega Riveru, proslulého malíře a lamače ženských srdcí, a po uši se do něho zamiluje. Když ji Diego požádá o ruku, okamžitě souhlasí. Jenže on jí nedokáže být věrný, a navíc se zdá, že její touha po dítěti zůstane nenaplněná. Navzdory překážkám se Frida nevzdává svého ideálu

Nádherná publikácia s dielami slovenského maliara Vladimíra Ossifa(* 21. november 1954, Prešov). Vladimír Ossif študoval na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave. Žije a tvorí prevažne v Paríži, ale už od roku 1990 sa pravidelne vracia na dlhšie pracovné obdobie aj na Slovensko. Diela Vladimíra Ossifa sú zastúpené vo fondoch popredných svetových štátnych i súkromných zbierok, galérií a múzeí.

When David Hockney discovered the iPhone as an artistic medium, it opened up entirely new possibilities for his art. He made his first digital drawings in spring 2009, describing the morning landscape in broad lines and dazzling colors directly on a display that offered subtle hues as unmixed expressions of pure light. Then in 2010, Hockney started working with an iPad, and the larger screen expanded

Katalog ke společné stejnojmenné výstavě umělců: Karla Malicha, Milana Grygara,Vladimíra Kopeckého, Jana Merty, Jiřího Kovandy, Josefa Pleskota, Federico Díaze, Lukáše Jasanského a Martina Poláka, Krištofa Kintery, Rafanů pořádané v Galerii Miroslava Kubíka ve dnech 17.6. - 19.8.2012.

Kniha je příběhem sochařského společenství, které vzniklo v devadesátých letech na pražské Akademii výtvarných umění okolo Karla Nepraše, a úvahou o sochařství samotném ve věku velkých změn. Neprašovou školou prošlo několik desítek studentů ve dvou etapách, zprvu jako Stará parta, později Lesbická škola.

Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku. Jednotlivé statě přinášejí nejen nová zjištění, ale i zajímavé interpretace a analýzy a jsou také dokladem aktuálních metodologických přístupů k oboru.

Publikace sleduje umělecké projevy na hranici společenských událostí v moravském prostředí sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Každá z pěti kapitol je věnována jednomu tvůrci nebo dvojici autorů.

Alén Diviš (1990–1956) žil od dvacátých let minulého století v Paříži, kde studoval na École des Beaux-Arts a také navštěvoval přednášky Františka Kupky. Na počátku druhé světové války, za ostře protičeských nálad ve francouzské společnosti, byl zatčen a držen v pařížské věznici La Santé a potom vláčen po internačních táborech Francie, Maroka a Martiniku.

Kniha představuje dosud málo známá díla ze skicářů malíře Karla Součka (1915–1982). Lidé čekající na nádraží, kladenské doly a hutě rodného Kladna, fronty na ulicích, ale i náboženské motivy či Don Quijote – to vše jsou témata dokreslující malířův život a stav jeho duše. Souček bezpochyby patří k nejvýznamnějším českým výtvarníkům minulého století, díky svému dlouholetému pedagogickému působení na

Osobitá tvorba českého Němce Erwina Müllera dochovaná v Oblastní galerii v Liberci a několika soukromých sbírkách v Čechách vznikala ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Její značná část byla v pohnutých dobách po konci druhé světové války zachráněna před zničením především díky malířovu přátelství s Čechem Jaro Beranem, prvním ředitelem liberecké galerie.