Vedecká monografia Súčasná egyptská literatúra: Dystópia, cenzúra a Arabská jar sa venuje vybraným dielam súčasnej egyptskej literatúry a spôsobom, akými reflektujú aktuálnu spoločenskú, politickú a kultúrnu situáciu, predovšetkým revolučné udalosti známe ako Arabská jar. Súčasťou publikácie je aj malá antológia tvorby súčasných egyptských autorov a autoriek, ktorých úryvky z diel sa v slovenskom preklade

Nové antidialógy sú pokračovaním rozhovorov erudovaného znalca a kritika slovenskej literatúry s jej poprednými protagonistami.

Významný príspevok z oblasti interpretačného výskumu slovenskej a inonárodnej lyriky, jej recepcie, prekladu a kritiky. Autor vychádza z viacerých myšlienkových teoretických a interpretačných tradícií (formálna škola, štrukturalizmus, historická poetika, interliterárna komparatistika), ktoré rozvíja v intenciách humanitných vied začiatku 21. storočia. Priekopnícka je aj časť venovaná metafore a jej

Výběr z textů proslulého jazykovědce, spjatého s časopisem Naše řeč, přiblíží normotvornou historii češtiny od jejího zmrtvýchvstání v době národního obrození až po boje o jazykovou správnost v první polovině dvacátého století.

Práca Medzi invariantom a idiolektom po historicko-metodologickom úvode o opakovateľnosti a udalosti v jazyku a literatúre prináša v rade štúdií interpretácie jednotlivých literárnych textov predovšetkým vo vzťahu k textovým invariantom t. j. na ich žánrovom pozadí a vo vzťahu k literárnym smerom. Z tejto perspektívy sa ukázalo ako strategicky vhodné analyzovať aj žánre tzv. populárnej literatúry.

Čtenáři se konečně dostává do ruky digitálně rekonstruovaný reprint prvního dílu Kryptadií, slibovaný ve Velkém slovníku sprostých slov poprvé před skoro dvěma desetiletími. Kromě Obrátilových errat byly v textu opraveny další stovky zjevných tiskových chyb – překlepů, špatné interpunkce a logických nedůsledností, vzniklých v důsledku toho, že po sešitech vydávané dílo autor dopisoval a korigoval postupně

Výbor textů především meziválečné provenience české humanitní vědy byl uspořádán tak, aby čtenářům přiblížil postupné pronikání strukturalismu do českého historického myšlení. Antologie je tvořena výňatky z rozsáhlejších publikací i kratších studií J. Slavíka, I. A. Bláhy, J. L. Fischera, J. Mukařovského, Z. Kalisty a F. Kutnara, jejichž výklady historických skutečností nesou přinejmenším stopy strukturalistických

Čepův rádiový program o světové literatuře Kniha týdne zůstával dosud ve stínu jeho meditativních Úvah časových a nadčasových. Zcela neprávem, neboť se jedná – kvantitativně i kvalitativně – o naprosto zásadní součást Čepova exilového díla. Čepovy „knihy týdne“ totiž v mnohém přesahují stroze informativní charakter recenze. V době jejich vysílání přinášely vítané osvěžení do kulturní vyprahlosti komunistické

Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické

Az SZTE Klasszika-Filológiai és Neolatin Tanszéke, a Tiszántúli Református Egyházkerület Levéltára, valamint az MTA-ELTE Humanizmus Kelet-Közép- Európában Lendület Kutatócsoport és az MTA BTK Irodalomtudományi Intézet szervezésében 2017. december 7-9. között Debrecenben került sor a III. Neolatin Konferenciára. A tanácskozást a két korábbihoz hasonlóan jelentős szakmai érdeklődés övezte, amit az is

V knize Jiné texty, jiní autoři. [Mezi]prostory současné literatury se autorský kolektiv zaměřil na proměny žánrů a přístupů k literární tvorbě v současné ruské, běloruské, německé i české literatuře. Lenka Odehnalová sleduje transformaci tradičního žánru (románové kroniky) v současné ruské literatuře na příkladu děl dostupných i v českém překladu (Jákobův žebřík Ljudmily Ulické, Zulejka otevírá oči

Stručný prehľad gramatiky, pravopisu, slohu a literatúry ZŠ.Druhá časť obsahuje: Vetná skladba – Vetné členy – Vetné sklady – Syntaktické vzťahy – Sloh (štýly, útvary) – Literatúra – Prehľad autorov a diel.

Knížka jazykových her a rébusů, které podněcují dětskou jazykovou vynalézavost a tvořivost. Podporují také komunikaci a spolupráci mezi dětmi. Náměty lze využívat doma, ve škole, na táborech apod. Inspiraci, kterou nabízejí autoři textu, dále rozvíjí a podporuje velmi nápaditý výtvarný doprovod knížky. J. Hiršal, básník a překladatel, který ve své tvorbě hledal nové výrazové možnosti jazyka, především

Kniha lausannského slavisty a historika vědy se zabývá souvislostmi díla představitelů ruské větve pražského funkčního strukturalismu, kteří zásadním způsobem ovlivnili moderní myšlení o jazyce - jazykovědců Nikolaje Trubeckého a Romana Jakobsona. Jejich koncepce euroasijství, osobitý konglomerát filosofických a lingvistických názorů, upoutaly pozornost až ve vědním kontextu konce 20. století.

Kniha se z nejrůznějších aspektů zabývá slovanskou filologií jako moderní mezioborovou disciplínou. První část formuluje výhledy a perspektivy literárněvědné slavistiky a novodobé komparatistiky, dotýká se „meziliterární“ komunikace v středoevropském literárním prostoru, informuje o nových metodách literární teorie a také se pokouší o vymezení fenoménu světové literatury. Druhá část knihy zhodnocuje

Malá encyklopedie polistopadového newspeaku: klišé, slogany, hantýrky, tiky, partiové metafory, slovní smogy. Vladimír Just se častým obcováním s televizí, rozhlasem, novinami a časopisy nadýchal takového množství slovního smogu, že před pěti lety začal psát Slovník floskulí. \"V jakém časovém horizontu?\", zeptá se redaktorka úředníka a myslí tím: do kdy. Nemusíte nic říkat, nemusíte si nic myslet

Vedle řečtiny a latiny existuje v Evropě ještě třetí klasický jazyk církevní slovanština. Ta vychází ze staroslověnštiny, přinesené Cyrilem a Metodějem na Velkou Moravu v 9. století. Pozdní středověk (tedy zhruba 14.15. století) představuje jeden z vrcholů církevněslovanské knižní kultury, jež spojovala pravoslavné národy východní Evropy a Balkánu (hovořící slovanskými jazyky nebo rumunsky), katolické

Vladimír Holan je básník, který dráždí. Jeho rozsáhlé a mnohotvárné dílo zahrnující hermetickou lyriku, stejně jako dokumentární epiku vybízí nejen české, ale i zahraniční badatele uchopit je v jeho celistvosti. Přinášíme monografii francouzského bohemisty Xaviera Galmiche Vladimír Holan, bibliotékář Boha (Praha 1905-1980), jejímž cílem je postihnout jednotnou vývojovou dynamiku Holanova díla, a to

Výběrový výkladový slovník, který se snaží zachytit dobový jazyk, s nímž přicházel v letech 1948-1989 do styku běžný člověk, který nepatřil ani mezi komunisty, ani mezi disidenty.Tento jazyk už v současnosti postupně mizí. Heslář byl sestavený na základě speciálního Korpusu totality, který obsahuje tři sondy Rudého práva z různých časových období a 91 naskenovaných propagandistických příruček, a na