Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu

Publikácia je piatym zväzkom edície textov sokratovskej tradície myslenia Fontes Socraticorum. Ponúka text, preklad a komentár zbierky zlomkov sokratovských mysliteľov Socratis et socraticorum reliquiae od Giannantoniho, v tomto prípade rečí Dióna Chrysostoma z druhého dodatku k zlomku kynika Diogena z Sinópy. Publikácia predstavuje ďalší príspevok v oblasti kynických štúdií, čitateľom prináša doteraz

Soubor Umění a psychoanalýza byl napsán v osmdesátých letech minulého století, kdy jeho autor Milan Nakonečný, tehdy odborný asistent vyučující psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze, byl jako „politicky nespolehlivý“ vyhozen z vysoké školy a kdy také z politických důvodů nemohl vyjít tento soubor v knižní podobě. Po mnoha letech autor text, spolu s několika jinými, nalezl a rozhodl se ho v

Cieľom knihy Základné otázky filozofie je poskytnúť čitateľovi komplexný pohľad na filozofiu z hľadiska Večnej filozofie. Večná filozofia (lat.

Profesor Achille Mbembe patří k současným nejvýznamnějším africkým filosofům. Pochází z Kamerunu, nyní působí na University of the Witwatersrand v Jihoafrické republice.

Žijeme v dobe prostriedkov. Sú všade: dopravné prostriedky, informačné prostriedky, čistiace prostriedky.

Osobní a osobitý příspěvek autora, jenž vyšel ze surrealismu (jeho české verze), ke krizi modernismu, jak k ní došlo koncem 20. století. Jak známo, zrodila tato krize takzvaný postmodernismus, Král sám odtud vzápětí dospěl k vlastní poetice „pěší metafysiky“. Zde jako jeden z prvních kritizuje modernismus v podobě avantgardistických programů a radikalistických projektů jiného, lepšího světa.

V poradí už šiesty zborník z doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity prináša deväť štúdií doktorandov troch študijných programov, a to slovenské dejiny, sociálna psychológia a systematická filozofia. Dies doctoralis, ktorý sa organizuje na fakulte od roku 2011, sa uskutočnil 9. marca 2016.

Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života. V případě Spinozovy Etiky si filosofie klade především tyto úkoly: potlačení afektů umenšujících sílu jednat, odkrytí lidské nesvobody a úsilí o dosažení radosti spojené s adekvátním poznáním a plnohodnotným jednáním.

Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie. Naším cílem nebylo psát „nezaujatá“ historická pojednání, nýbrž uvést do souvislosti a interpretovat zvolená témata v kontextu současné sémiotiky, jež, jakkoli možná dosud spíše implicitně než vědomě, z historického odkazu čerpá.

Tomsova kniha o idejích spravedlnosti a práva v řecké právní filosofii náleží k dílům, jejichž kvalitu a životnost prověřil čas. Stojí za to přiblížit si jejím čtením myšlenkový svět velkých řeckých filosofů.

Zborník prednášok Českého klubu skeptikov.

Kniha - slovník - určená všetkým čitateľom, ktorí majú záujem o analytickú filozofiu.

Sv. XI: Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání. Víra není jen etický postoj, ale také podmínka umožňující poznat to, co je bytostně nepoznatelné.

Kniha pojednává o problematice vztahu mezi intersubjektivitou a individualitou na poli jazyka. Výchozím kontextem je konfrontace filosofie Ludwiga Wittgensteina s Husserlovou a Heideggerovou fenomenologií.

Čtenář je konfrontován s vnímáním bezprostředního okolí mongolskými nomády, s centrickým obrazem světa ve staré Číně, s mytickým obrazem světa v Řecku a jeho proměnou ve svět, který lze nakreslit na mapu oikúmené, obydlené země, stejně jako s dynamickým pojetím světa – města, jež založilo římskou imperiální politiku. Představeno je ale i bouřlivé drama světa u Seveřanů doby vikinské, svět židovské

Štúdia k Heideggerovmu existencionálnemu chápaniu priestorovosti.

Kniha s podtitulom \'Príroda, vesmír, človek\' je rozborom Akvinského náuky o prírode a jeho filozofickej antropológie.

Překlad dvou významných přednášek z roku 1953 (Otázka techniky. Věda a zamyšlení), které reprezentují Heideggerovo definitivní stanovisko k novověké vědě a moderní technice.

Tato kniha je příběhem o soudobé zkušenosti autorky, jež překonala svou dnešní úroveň vědomí a přivedla na povrch vzpomínky na jiný čas a jiné místo… na život, jenž prožila v dávných dobách Egypta jako kněžka v Řádu Melchizedeků, i o návaznosti tohoto příběhu v její současné inkarnaci.