The Paris Review, jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a spisovateľkami. Za takmer sedemdesiat rokov svojej existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významného spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol. V knižnom vydaní sme sa rozhodli postupne predstaviť každú literárnu dekádu zrkadlom jej najdôležitejších spisovateľov a autoriek.V našom výbere trinástich rozhovorov zo šesťdesiatych rokov sa okrem iného dozviete ako vznikal kultový Keroucacov román Na ceste, čo si myslela Simone de Beauvoir o láske, a prečo sa Céline na sklonku života stránil ľudí. V knihe nájdete rozhovory s nasledovnými autormi a autorkou: Saul Bellow, Jorge Luis Borges, William Seward Burroughs, Louis-Ferdinand Céline, Jean Cocteau, Simone De Beauvoir, Aldous Huxley, Jack Kerouac, Henry Miller, Vladimir Nabokov, Boris Pasternak, Ezra Pound, Isaac Bashevis Singer

Podvečer devätnásteho júna 2013 vtrhlo do osady Budulovská v Moldave nad Bodvou viac ako šesť desiatok policajtov. Keď po polhodine odišli, zostali po nich zničené príbytky, vybité zuby a modriny po obuškoch na telách viac ako tridsiatich obyvateľov vrátane žien a detí. Policajti nenašli žiadnu hľadanú osobu ani ukradnuté veci. Razia nebola ojedinelá brutalitou ani výsledkom, ale tým, čo nasledovalo po nej. Obyvatelia sa totiž rozhodli brániť. Ich cesta za spravodlivosťou trvala osem rokov a do kauzy sa zapojili najvyšší štátni úradníci, Európsky súd pre ľudské práva aj elitní právnici. Ako sa však z poškodených mohli stať obvinení a z policajtov hrdinovia? Bol to len ďalší skutok, ktorý sa nestal? Kde sú korene absurdných rozhodnutí a trápnych vyhlásení štátnych úradníkov? Ako sa žije v Moldave nad Bodvou a akú šancu na spravodlivosť majú občania, ak sa proti nim spojí štátna moc? Môže sa také niečo stať aj nám a budeme sa vedieť štátu ubrániť? Obľúbený publicista a prekladateľ Samo Marec s Veronikou Prušovou, ktorá sa ako reportérka roky venuje téme súdnictva, sa pri svojom pátraní neobmedzili len na rekonštrukciu udalostí z Moldavy a zo súdnych procesov. Vydali sa aj do hlbokej minulosti, aby pochopili a vysvetlili, kde sa tu Rómovia vlastne vzali a prečo je vzťah majority k nim taký rozporuplný - s pochopením pre obe strany. V knihe nájdete aj príbehy jednotlivých aktérov - Leonarda Horvátha, ktorému sa podarilo vymaniť z chudoby a dnes žije a pracuje v Nemecku, Milana Hudáka, ktorý získal ocenenie Biela vrana a založil Divadlo z chatrče, Ireny Matovej, z ktorej úradníci urobili necitlivým a nezákonným prístupom recidivistku. Ota Horvátha a Ireny Biháriovej, ktorých vzdelanie a prácu vždy zatieni farba ich pleti, či Lýdie Šuchovej, ktorá za práva poškodených dlhé roky neúnavne bojovala a stála aj pri zrode tejto knihy. To, čo sa 19. júna 2013 stalo v osade Budulovská v Moldave nad Bodvou, je totiž v prvom rade ukážkovým príkladom toho, ako sa všetky mocenské orgány štátu dokážu spojiť proti tým, ktorých majú brániť. Ako polícia, súdy aj politici dokážu konať vo vzájomnom súlade, ak majú proti sebe občanov, ktorí sa brániť nevedia.

Když za mnou přišel, řekl mi: „Dostaneš nějakou funkci, můžeš se o něco ucházet, ale budeš držet hubu.“ A já jsem držet hubu nechtěl, protože jsem věděl, kam to půjde. Robert Šlachta je bývalý český celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), od srpna 2016 do listopadu 2019 náměstek Odboru pátrání Celní správy ČR. Koupí každé knihy přispějete 50 Kč na konto nadačního fondu Be Charity.

Albert Einstein munkássága túlmutat úttörő jelentőségű tudományos elméletein, neve a mai napig egyet jelent a zsenialitással. A lenyűgöző relativitáselmélettől és a híres E = mc2 egyenlettől kezdve egészen az egyesített mezőelméletig senki nem gyarapította olyan mértékben tudományos ismereteinket az elmúlt évszázadban, mint Einstein. Öröksége tovább él a korunkat meghatározó technológiákban - legyen szó a lézerről, a DVD-ről, az atomenergiáról vagy az űrutazásról. Walter Isaacson, a Steve Jobs-életrajz és az Innovátorok című bestsellerek szerzője, kevésbé ismert forrásokra és személyes dokumentumokra támaszkodva az embert és zsenit vizsgálja a II. világháború, a fizikatörténet, valamint a polgárjogi mozgalmak kontextusában. Könyvében részletesen bemutatja Einstein viharos magánéletének történéseit, lázadó, kompromisszumokat nem ismerő természetét, és azt a megszállottságot, amellyel egész életében az univerzum titkait kutatta.

Rozhovor s mužem, který vybudoval největší firmu s drahými kovy v ČR a to vše díky odvaze nebát se používat zdravý selský rozum. Selský rozum se prolíná celým rozhovorem, napříč vztahy ve společnosti, při správě majetku, při podnikání, i ve vazbách v ekonomice a na finančních trzích. Otevřené vyjádření o neudržitelnosti nastavení současného měnového systému. O státu, centrálním bankovnictví a politice, nerozlučné trojce, která rozdává karty, se kterými musí všichni, občané i firmy, ti velcí i ti malí, v tomto dramatu nedobrovolně hrát. Pavel Ryba odhaluje jasnou vizi a plán, jak se v dnešní výjimečné době může kdokoli chovat, aby nebyl pouze pasivním účastníkem této hry, ale jejím aktivním hráčem, který z nevyhnutelných společenských a ekonomických změn bude nakonec dlouhodobě profitovat. Zdánlivě složitá témata jsou podána svěží a čtivou formou poutavého rozhovoru. Přesto čtenáře zamrazí otevřenost, odvaha a pragmatismus, opírající se však o selský rozum, morální hodnoty a nabízející staletími prověřená řešení, díky kterým se můžeme jako společnost, tak i jako jednotlivci, mít v budoucnosti lépe.

Rónai Egon újságíró-riporter-műsorvezetőről szóló interjú-portrékötet, a műsorvezető életéről, emlékeiről szóló beszélgetésekkel, 1960-2020 közötti kordokumentumokkal, Rónai élete szereplőinek megszólalásaival, és néhány fontos, televíziós riportjával.

STAN LEE minden idők leghíresebb és legsikeresebb amerikai képregényalkotója volt, fantasztikus karrierjét azonban konfliktusok és ellentmondások jellemezték. Tényleg ő lett volna a legkreatívabb elme? Vagy csak szerencsés és nem különösebben tehetséges potyautas volt, aki ahhoz értett, hogy jól helyezkedjen és lenyúlja mások ötleteit? Vagy valami egészen másról szólna a történet? Danny Fingeroth a Marvel Comics írójaként és szerkesztőjeként több mint 40 éven át dolgozott közvetlen munkatársaként, így valódi bennfentesnek számít. Egyedülálló könyvéből nemcsak Stan Leet, a képregényalkotót, porondmestert, üzletembert, kreatív szellemet, médiasztárt és látnokot ismerhetjük meg, hanem a Marvel és a szuperhősök eredettörténetét is. A Hihetetlen Stan Lee - A Marvel igazi szuperhőse az első olyan átfogó életrajz Stan Leeről - a Pókember, a Bosszúállók, az X-!Men és az Ezüst Utazó megálmodójáról -, amelyben a szerző olyan egyedi kontextusba helyezi Lee életét és munkásságát, amelyre egyetlen másik író sem lenne képes.

Autorka se na stránkách připravované knihy ohlíží za posledními pěti šesti roky své práce, v rámci níž systematicky sledovala novinky a události ve francouzské společnosti, zvláště pak v kultuře a literatuře. Výsledkem je řada setkání s umělci, vědci, podnikateli i politiky, a tedy desítky rozhovorů, které v tomto období Irena Jirků publikovala v Hospodářských novinách, případně na ihned. cz a aktualne.cz. Právě z těchto textů vybrala rozhovory s francouzskými spisovatelkami a spisovateli, s jejichž díly se mohli čeští čtenáři seznámit v českých překladech; většina rozhovorů vznikla během návštěv daných autorů v České republice. Pro souborné vydání je však doplnila texty, jež dosud nebyly publikovány, rozšířila o pasáže, jež se do novin nevešly, a okořenila dalšími zajímavými informacemi. Jak jinak informacemi o současných Francouzích, jež si troufá považovat za své přátele, a o Francii, v níž se cítí být tak trochu taky doma.

A szerző Nagy-Britanniában orvosrezidensként dolgozott 2004 és 2010 között. Képzése alatt mindvégig naplót vezetett; az Ez fájni fog lapjain a Nemzeti Egészségügyi Szolgálat frontvonalának esetei és napjaink válságának elemzései olvashatók. Egy fiatal orvos számol be életéről, örömeiről, bánatairól, áldozatvállalásokról és a számunkra, magyarok számára is ismerős őrjítő bürokráciáról. Kész szerelmi vallomás ez azokhoz, akiken bármelyik pillanatban az életünk múlhat. A morbid humor kedvelői ki ne hagyják! Íme a naplóm a Nemzeti Egészségügyi Szolgálatnál töltött időmből, a véres valóság. Hogy milyen volt a frontvonalban, hogyan csapódtak le a dolgok a magánéletemben, hogyan sokalltam be egy szörnyű napon. (Elnézést a spoilerezésért, na de a Titanic vetítésén is tudni tetszettek, mi a vége.) "Fájdalmasan mulatságos. A fájdalom és a mulatságosság hogy, hogy nem, valami teljességgel jóvá, nemessé és szerethetővé adódik össze." Stephen Fry

Kniha rozhovorů kněze Zbigniewa Czendlika vychází z oblíbeného pořadu České televize Uchem jehly. Netradiční moderátor si zve již několik let na lanškrounskou faru hosty, kteří ve svém životě a ve své kariéře dosáhli významných úspěchů a jejichž životní zkušenosti mohou být inspirativním vzorem. Citlivě a s nadhledem kladené otázky postupně směřují k duchovnímu rozměru lidského života, který každý ze zpovídaných hostů nachází překvapivě i jinde, než bychom čekali. Hosty Zbigniewa Czendlika jsou Stanislav Bernard, Lucie Bílá,Věra Čáslavská, Luděk Galuška, Doris Grozdanovičová, Radek Jaroš, Božena Jirků, Pavlína Kalousová, Helena Klímová, Josef Koutecký, Mikuláš Kroupa, Václav Malý, Angelika Pintířová, Jan Potměšil, Liběna Rochová, Tomáš Sedláček, Hana Scharffová, Robert Vano a Miroslav Verner.

Přes ploty je velmi nezvyklá kniha dialogů. Jejími autory jsou dva lidé, kteří jsou od sebe vzdáleni tak, jak jen je možné si to v dnešní době a společnosti představit. Fedor Gál (nar. 1945), ikona slovenských i českých občanských aktivit, sociolog, politik, publicista, dokumentarista. Bezmála před deseti lety jej emailovou poštou oslovil mladý slovenský národní socialista Matěj (z mnoha důvodů si přeje zůstat v anonymitě). A začal dialog, který doslova a do písmene naplňuje to, co Fedor Gál už dlouho vytýká do záhlaví svých klíčových úvah: možnosti a meze dialogu. Dodat lze snad jen to, že zde jsou možnosti skoro bezbřehé a meze hodně prostupné…

Az egyik legnépszerűbb német politikus és az ország egyik legbefolyásosabb újságírója beszélget egymással egy sokak számára egyre áttekinthetetlenebb helyzetben. Egyre több választó kerül partvonalon kívülre. Mi a demokrácia betegségének az okozója? Egyre nő a politikából való kiábrándultság. Mi ebben a helyzetben a politika és a politikusok feladata, mekkora tér maradt még egyáltalán a cselekvésre? Mi a polgárok feladata? Hogyan lehet megszerezni a hatalmat - és hogyan kellene bánni vele? Európa összenő, de a világ is. Milyen maximák következnek, ha visszatekintünk a háború utáni politikai fejlődésre? A két szerző tükröt tart demokráciánk elé, továbbadják tapasztalataikat, gondolkodásra ösztönöznek, de bátorítanak is. Végeredményben a polgárokon múlik minden, az ő bátorságukon, hogy tájékozódjanak, gondolkodjanak, és közösen alakítsák a jövőjüket.

"Pedig attól tartok, baj van, és most meg fogom tudni, hogy mekkora." "Rák, ez a jó kezdőszó" - vezeti be az olvasót Esterházy Péter naplója első lapján új életébe. Majd a mondat teremtette csöndben beszélni kezd: ismerjük és nem ismerjük ezt a hangot, mely hol távolról szól, hol közelről, játszik, fürkész, olvas, imádkozik, és néha szinte énekel annak a másiknak, aki ott benn fészkel. Aztán meg-megsötétedik, és kedvetlenül elhallgat. Napokra. Mit lehet tenni, ha a test, amely addig mindenestül a munkát szolgálta, egyszerre az írás ellen fordul? Hogyan rögzíti napjait az író, akinek minden műve valóság és költészet szétszálazhatatlanságára épül? Mi történik az "ontológiai derűvel", amikor a halálos betegség mindennapi gyakorlattá válik? Megírható-e szerelemként a hasnyálmirigyrák? Nem egyszerű történet.

"Egy rendkívüli könyv életről és halálról, olyan ragyogóan megírva, hogy az embernek eláll a lélegzete." Ruby Wax Jöjjenek velem a kórtermekbe, legyenek tanúi születésnek és halálnak. Elhaladunk a koraszülöttosztály, majd a kórtermek dupla ajtaja előtt; végigsietünk a folyosón, közben újraélesztünk egy beteget, aztán tovább a gyógyszertár és a személyzeti konyha mellett, egyenesen a baleseti és sürgősségi osztályra. [...] Útközben sok emberrel fogunk találkozni: betegekkel, rokonokkal, kórházi személyzettel - akiket talán már ismernek is. Hisz életünk során mindannyian szorultunk már ápolásra. És ápolók vagyunk mindannyian. "Rémisztő, ugyanakkor gyengéd, de mélységesen igaz." Jacqueline Wilson

Az „Iszlám Állam” 2014-es brutális hódító hadjáratát követően immár több mint ötmillió embert és egy Nagy-Britannia nagyságú területet tart ellenőrzése alatt. Christoph Reuter, a Spiegel tudósítója könyvében bemutatja az dzsihádisták felemelkedéséhez vezető precíz tervezőmunkát és elénk tárja a terror gyökereit a széteső Irakban, a polgárháborús Szíriában és az egész régió szétágazó konfliktusaiban, amelyeket a terror stratégái hatékonyan fordítottak a saját javukra. Az ISIS, az „Iszlám Állam” jóval több, mint a világ legveszedelmesebb terrorszervezete. Az ISIS hatalom, amely eddig soha nem látott pontossággal tervezi meg és hajtja végre hadmozdulatait, köt meg és bont fel gátlástalanul szövetségeket, s mindezt a maga szempontjából hibátlan propagandával támasztja alá. A dzsihádisták sokszor hangoztatott elvakult hite csak egy azon eszközök sorában, amelyeket az ISIS felhasznál hatalmának növelésére.

A kis történetek a nagy emberekről tudják néha a legtöbbet elmondani. Ezért gondoltunk arra, hogy Göncz Árpád emlékét úgy is megőrizhetjük, ha válogatunk a róla szóló anekdotákból, visszaemlékezésekből és néhányat belőlük közzéteszünk. Nem életrajz, nem politikai elemzés ez a kötet, hanem egy igaz ember alakjának felidézése. Mikor megtudtuk, hogy Göncz Árpád már nincs velünk, felhívást tettünk közzé a Facebookon, illetve a Klubrádióban, és abban a pillanatban özönleni kezdtek az emlékezések. Emlékeznek többek között: Ara-Kovács Attila, Arató András, Konrád György, Kovács Koko István, Markó Béla, Mécs Imre, Radnóti Sándor, Sas József, Tóth Zoltán, Tölgyessy Péter, Törzsök Erika, Vásárhelyi Mária, Végel László, Zappe Gábor, de más formában megszólal II. Erzsébet, II. János Pál pápa, Diana hercegné, Fülöp herceg, Hofi Géza, Kis János, Sebestyén Márta, Václav Havel és még sokan mások.

Brat, ktorý zomrel ešte pred svojou smrťou. Majiteľka bytu, ktorá po sebe zanechala tony odpadu a dvadsať psov. Otec, ktorý svoj byt prepísal na suseda len pár hodín pred smrťou. Dievčatko, ktoré muselo platiť dlhy za svoju matku, ktorú nikdy nevidelo. Majiteľ autoservisu, ktorý do áut montoval iné zariadenie, ako si zaplatili zákazníci. Nájomníci, ktorí museli zaplatiť plavecký bazén plný vody. Táto kniha prináša 15 najzaujímavejších a najšokujúcejších prípadov, ktoré riešili redaktori a redaktorky obľúbenej investigatívnej relácie RTVS Občan za dverami. Detailne vám približuje ich každodennú prácu a často neuveriteľné problémy, s ktorými za nimi chodia občania, ktorým sa zodpovedné štátne úrady otočili chrbtom. Bonusom knihy je stanovisko právnikov, ktoré ku každému prípadu vypracovali odborníci z právnickej organizácie VIA IURIS. Aj vďaka nim sa z tejto knihy stala vynikajúca príručka, ktorá vám pomôže vyhnúť sa problémom, do ktorých sa často môžete dostať aj bez vlastného pričinenia.

Ako byť šťastný? Ak sa na to spýtate psychológov a psychologičiek, ich odpoveď vás možno úplne neuspokojí. Aspoň nie na prvé počutie. Deväť z desiatich odborníkov na duševné zdravie vám pravdepodobne odpovie, že si to nemáte dávať za cieľ a že šťastie sa nedá prežívať ako permanentný stav, ale len ako okamihy. Naším cieľom by vraj nemalo byť šťastie, ale radšej spokojnosť. Ako však byť spokojný vtedy, keď sa svet okolo nás zbláznil? Skúsené novinárky Veronika Folentová a Vitalia Bella sa v knihe pokúsili uchopiť ľudskú snahu o spokojný život zo všetkých strán – od narodenia cez obdobie dospievania, hľadania životného partnera a výchovu vlastných detí až po starobu a smrť. Ich rozhovory s odborníkmi a odborníčkami idú do hĺbky tém ako sú vzťahy, starnutie, priateľstvo, vyhorenie, spoločnosť, výchova detí či sexualita. Práve problémy v týchto oblastiach nás robia nespokojnými a nešťastnými.

Knižní rozhovor v šestnácti kapitolách sleduje životní osudy Jana Sokola, jeho reflexe společenského dění a myšlenkové zrání. Dotýká se studia biblistiky, Nietzscheho díla, setkání s Janem Patočkou i v českém prostředí méně známých personalistů. Těžištěm jeho zájmu je filosofická antropologie, vztahy mezi filozofií a náboženstvím, filosofií a politikou. Zde pramení jeho přiléhavé a stručné postřehy k mezím svobody a lidských práv, k současné rodině, občanské společnosti, politice, evropské integraci. S precizností zlatníka promýšlí velká témata kultury, vzdělání a výchovy, na nichž stojí západní civilizace. Otázky, které si klade, čtenáře vedou nejen k pochopení širších souvislostí evropské historie, ale i k vděčnosti za život a svobodu, a především k touze předat je dalším generacím. V závěru knihy Jan Sokol stručně shrnuje hlavní myšlenky svých knížek, které nejsou zrovna běžné, a přitom jsou zásadně užitečné, nebo dokonce na výsost potřebné. 1

Knižní rozhovor s renomovaným fyzioterapeutem prof. Kolářem.„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali?

Čo je horšie ako trest smrti? Po prečítaní tejto knihy to budete mať jasné: je to doživotný trest odňatia slobody. Desať doživotne odsúdených zločincov, s trvalým pobytom v Ústave na výkon trestu v Lepoldove, hovorí o svojom každodennom živote za mrežami, o príčinách, ktoré ich tam dostali, ale aj o svojich snoch a túžbach. Rozhovory, ktoré vznikli na základe dva roky trvajúcej korešpondencie medzi autorom knihy a odsúdenými, sú otriasajúce svojou úprimnosťou a autenticitou. Galéria výpovedí je pestrá: od úsečného sériového vraha Ondreja Riga (9 vrážd), cez štylisticky obratného Ľubora Masára (lúpežná vražda), cynického Miroslava Borbélyho (2 vraždy), až po obete alkoholizmu, neutešenej sociálnej situácie či vlastnej demencie ako Zoltán Keka (2 vraždy), Jaroslav Garaj (4 vraždy) alebo Miroslav Dubaj (2 vraždy). Spoločnosť dopĺňajú Ján Karvai a Jozef Koky, ktorí doživotie dostali v rámci zásady Trikrát a dosť za lúpežné prepadnutie. Títo muži zrejme v Leopoldove aj zomrú. Tak znie ich rozsudok a každý z nich vie prečo. Tí najstarší z nich už majú odsedených vyše dvadsať rokov, ale údesné zločiny, ktoré spáchali, dodnes nevybledli. Táto kniha sa nedá prečítať na jeden záťah. Treba si ju dávkovať. Životné príbehy zatratencov, napísané ich vlastnou rukou, nie sú žiadnou slepačou polievkou pre dušu, ale skôr horkou pravdou o živote, ktorý sa stal trestom.

Hlavním tématem knihy jsou tuneláři a tunelování. To je fenomén, o kterém každý mluví, ale málokdo o něm skutečně něco ví. Autor vám dává jedinečnou šanci nahlédnout do zákulisí vyšetřování těch nejzávažnějších hospodářských kauz uplynulých let.

Bohemista, polonista, literární historik a univerzitní učitel Petr Poslední si v době covidových restrikcí krátil čas psaním "mikrofejetonů" – osobních a osobitých úvah a postřehů rozestřených přes široké pole jeho zájmů: literatura, věci veřejné (obou "jeho" zemí, Česka i Polska), hudba, zážitky z cest a ze setkání, každodennost velká i malá, současnost i vzpomínky... Společným jmenovatelem krátkých textů je autorova zvídavost, potřeba pochopit a interpretovat po svém, demaskovat povrchnost, ukázat, že "král je nahý"... Občas možná i provokovat zpochybňováním ustálených klišé a kultů v myšlení či hodnocení. (Pokud čtenáře naštve třeba neuctivé zlehčování magického realismu, autor se možná pobaveně směje do hrsti...)

Sledujete, jak mizí vaši příbuzní. Mučí a vraždí je vaši sousedé nebo známí. Záminka může být jakákoli. Potom to všechno skončí. A teď se naučte s bývalými dozorci a popravčími opět žít. Vítejte v Kambodži. Wojciech Tochman prozkoumává ve svých reportážích temná místa. Do Bosny, Rwandy nebo Kambodže se nevydával za senzací, ale chtěl se dotknout toho, čeho se bojíme, co se v lidech někde hluboko skrývá. Pol Pot a jeho příběh přitahují pozornost, ale člověk připoutaný řetězem u rozpadlé chatrče? Ostatně, kdo může svého nemocného příbuzného zavřít do klece? Jedině zlý člověk. To je jednoduchá odpověď. Tochman strávil v Kambodži, jedné z nejchudších zemí stále ohrožených přírodními katastrofami, dostatečně dlouhou dobu na to, aby jednoduché odpovědi nehledal. Doprovázel psychiatričku Sody Ang, která se pokouší vysvětlit rodinám, co skutečně trápí jejich nemocné příbuzné, a začít je skutečně léčit. Protože zatím jsou místo léčby psychóz zavíráni do klecí nebo přivazováni za nohu. Narušené duše, i takové jsou výsledky řádění Rudých Khmerů. Kambodžská společnost se rozložila, přišla o vzájemnou důvěru, zapletla se do sítě strachu a pověr. Zlí duchové – tak by to Kambodžané popsali. Když je jednou vypustíte, dlouho netrvá, než jsou zase zkroceni. Kniha vychází v překladu Michaly Benešové v edici Prokletí reportéři.

Skutečný příběh lovce ze sibiřského národa Mansů Saša žije daleko od civilizace na horním toku řeky Pelym, která pramení v podhůří Uralu. Ještě před dvaceti lety zde stávaly osady několika mansijských rodin, jež však jedna po druhé mizejí. Jen Saša dál zůstává v lesích — loví losy a medvědy, a jak mu ubývají přátelé, stále víc upevňuje pouto s láhví laciného alkoholu. V opilosti vztáhne ruku na jednoho ze zbývajících souputníků, Peťku. A ačkoli se v osamělosti rozlehlé tajgy odpuštění stává téměř životní nutností, spravedlnost brzy dosáhne i sem. Ani vězení však nedokáže spoutat duši lovce. Svobodný život v domovské tajze ožívá v Sašových vzpomínkách na rodinu i v obrazech starých příběhů. Nejhorší trest tak nakonec vyměří až sám čas — po návratu domů jsou Sašovi příbuzní mrtví a on ztrácí smysl života. Začíná jeho postupné odcházení z tohoto světa, provázené osobními démony i duchy lesa, jež jeho lid provázejí. Sašova postava odráží smutnou historii malého národa Mansů, který se stal obětí sovětské epochy a jejího zániku.

Ki gondolta volna, hogy 2014-ben Szíria északkeleti részén forradalom robban ki a nők jogaiért? Az ISIS addigra letarolta az ország nagy részét, egyik várost a másik után foglalta el, és a polgárháború szörnyű viszonyai között nyomában félelem és rettegés járt. Ebben az évben egy ismeretlen kisváros kizárólag nőkből álló milíciája szembeszállt az Iszlám Állammal. A Kobaniban lezajlott csata eredménye mindenkit meglepett. Mindeközben egy olyan hadsereg verbuválódott, amely az Egyesült Államokkal szövetségben háborúba indult az ISIS ellen. A tagjai egyúttal a saját politikai elképzeléseiket terjesztették, és meggyőződéssel vallották, hogy a nőket rabszolgasorban tartó férfiak ellen vívott harcukkal a nemek közti egyenjogúságot váltják valóra - házról házra, utcáról utcára, városról városra haladva. A könyv megírása előtt Gayle Tzemach Lemmon többéves helyszíni kutatómunkát végzett: így vethette papírra az ISIS egyetlen lehetséges legyőzőjévé váló kurd női milícia feledhetetlen történetét. Olyan nők kerülnek a könyv által reflektorfénybe, akik nemcsak a terrorista állam ellen ragadtak fegyvert: mindörökre meg akarták változtatni a nők életét a Közel-Keleten és az egész világon.

Psychológ Ján Hrustič hovorí, že osamelosť je, keď sme vedľa seba, ale každý vo svojom svete. Keď partnerstvo upadne do rutiny a láska je vyčerpávaná hádkami, vzájomnými zraneniami, netoleranciou a nepochopením, prichádza odcudzenie a pocit osamelosti. Nie je to však nezvratný proces a máme ho v našich rukách - stačí zamerať pozornosť na tie správne veci, naučiť sa vhodne komunikovať a nájsť odvahu vziať na seba zodpovednosť za kvalitu vzťahu. Čo spôsobuje, že sa vo vzťahu cítime osamelo? Čo robiť, ak sa zo vzťahu vytratila intimita? Ako a kedy sa s partnerom rozprávať o nepríjemných veciach a načo je dobrá nezáväzná konverzácia? Aký je rozdiel medzi zaľúbenosťou a zrelou partnerskou láskou? Akú úlohu v partnerstve zohráva egocentrizmus, manipulácia či vzťahy s rodičmi? A je pravda, že vďaka konfliktom sa naše vzťahy rozvíjajú? Ján Hrustič má za sebou 40 rokov praxe psychológa a terapeuta. Mnohým párom pomohol vrátiť do vzťahu blízkosť a dôveru, no mnohým pomohol aj dôstojne sa rozísť, či vyrovnať sa s rozchodom. Ďalších sprevádzal obdobiami osamelosti, neistoty, pochybností a pomohol im dozrieť a vyrásť. V rozhovore s Monikou Kompaníkovou sa zameriava na problémy blízkych vzťahov a ich korene a ponúka konkrétne techniky ako do partnerstva vrátiť pocit naplnenia, intimity, blízkosti a zároveň slobody. V druhej časti knihy hovorí Ján Hrustič aj o sebe, o svojom detstve na dedine v rusínskej rodine, o svojej ceste k psychológii a k mystike. Sám prešiel vďaka psychoterapii a pracovným skúsenostiam s väzňami či hendikepovanými mladými ľuďmi veľkou osobnou transformáciou a jeho rady tak nevychádzajú len z teórie, ale najmä z dlhoročnej praxe.

Kniha Cigánka je dialógom medzi rómskym a gadžovským svetom. Stretneme v ňom Janette – dieťa, dcéru, žiačku, študentku, manželku, matku, pacientku. Hľadajúcu zamestnanie, riešenie denných problémov aj predsudkov, vlastnú cestu životom, výzvy, vzostupy aj pády. Nazrite doň zblízka, vnímajte pocity, dilemy, životné križovatky, premýšľajte. O tom, že nik z nás neovplyvnil podmienky, do ktorých sme sa narodili. Ako budeme žiť tu a spoločne však ovplyvniť môžeme. Tretie doplnené vydanie je pokračovaním v rozprávaní osobného príbehu Janette, ktoré sme zrealizovali formou rozhovoru. Túto knihu vydal Komenského inštitút – projekt občianskeho združenia Živica.

Érdekes, milyen körülmények között készült ennek a könyvnek a főszereplőjéről, Gabkáról az első könyv. Én riporterként már a '80-as években rengeteg témával foglalkoztam, de abban az időben szó nem lehetett arról, hogy a drogról készítsek dokumentumműsort a rádióba vagy írjak riportot valahova, mondjuk az Új Tükörbe. A Kádár-rendszer mottója ismerős:,,Amiről nem beszélünk, az nincs." Aztán találkoztam Gabkával, aki a halál helyett az életet választva már jó ideje a,,tiszta" életet élte. Elkezdtünk beszélgetni, Éva, az akkori titkárnőm legépelte a hangfelvételeket, de én akkor éppen egy depressziós időszakomat éltem. Azért mégiscsak vicces, hogy úgy ír valaki könyvet a függőségről, hogy maga is lelkileg beteg. Egyszerűen nem volt erőm, türelmem rendbe tenni a szöveget, ezért hívtam segítségül Fencsik Tamást, aztán összeszedtem magam, és a korrektúrázott szöveget megszerkesztettem, így készült el a könyv. Aztán eltelt több mint tíz év, Gabka jelentkezett, hogy elmesélje, mennyi minden történt vele. Svájcban él, csodák csodájára gyermeke született, és elég tanulságos, milyen utat járt be az első könyvünk óta, hát miért ne írnánk egy másodikat? Nekiültünk, megírtuk.