Négy alkotó, két házaspár - egy történet, amely az 1950-es években kezdődött, és kisebb-nagyobb zökkenőkkel élethosszig tartott. A kötetben olvasható "nyolckezes" levelekben a szerzők érzékletesen tudósítanak mindennapjaikról vagy éppen az írással kapcsolatos vívódásaikról. Azokról az évtizedekről, amikor személyes és szakmai életük alakulását döntően meghatározta a korszak megingathatatlannak tűnő politikai berendezkedése és ideológiája. Az utazásokról, társas eseményekről szóló leírások és a könnyed hangú beszámolók mellett olykor súlyos magánéleti és elvi konfliktusok is felvillannak a sorok között. A gazdagon jegyzetelt levelezéskötet fényképeket, dokumentumokat, valamint a Nemes Nagy Ágnes - Lengyel Balázs és Polcz Alaine - Mészöly Miklós házaspár közös történetéhez fűződő szépirodalmi írásokat is közöl. "Sokat voltunk együtt, és szorosan összetartoztunk. Ez olyan négyes volt, hogy mindenki mindeniket szerette. Ritkaság két házaspárnak ilyen meleg barátsága" - írta négyük kapcsolatáról Polcz Alaine. "Édes Cimborák, nagyon jól vagyunk, üdén, frissen, csinosan. Sokat dolgozunk. (keveset eszünk) Csurogjon a nyálatok, és mi is irigyeljük a havas Szigligetet. (lakás - leválasztunk, fejben) Kirándulni még nem voltunk. Nem írtok, büdös disznók. Hát ne is írjatok!" Polcz Alaine levele 1959. január 19-én

Ponořte se do světa kouzelných ilustrací Miroslava Šaška, českého spisovatele a ilustrátora, který procestoval celý svět. Mnozí z nás znají jeho tvorbu zejména v podobě řady turistických průvodců pro děti nazvaných To je… S lehkostí sobě vlastní a s velkou úctou k zobrazovaným místům v nich dětem i dospělým představil mnoho světových metropolí a dalších míst – Paříž, Londýn, New York, Hongkong, ale také například Austrálii, americkou kosmickou základnu Cape Canaveral a mnoho dalších. Získaly si světovou proslulost a motivy z jejich ilustrací se objevují i na pohlednicích, plakátech a užitkových předmětech. Šašek však nezůstával jenom u knih pro děti. Kromě průvodců po městech a zemích vydal další autorské knížky, řadu titulů ilustroval, pro rádio Svobodná Evropa, kde pracoval v padesátých letech 20. století jako hlasatel, herec a ilustrátor, později pravidelně psal a namlouval fejetony a postřehy ze svých cest po světě. Seznamte se spolu s námi s jeho bohatou tvorbou, ale i s Miroslavem Šaškem jako člověkem, mezinárodně uznávaným umělcem a světoběžníkem. Jeho domovem byla celá planeta. To byl… Miroslav Šašek.

Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014). Konceptuální umělec a literát Kozelka zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění především osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii a jeho básně jsou dnes zařazovány do kontextu českého beatnického hnutí. Od sedmdesátých let se pak Kozelka věnoval akčnímu umění. Upozornil na sebe především sérií Kontakty, kterou vytvořil na začátku 80. let na Šumavě. Jeho extrémní tělové akce, v nichž se například zavěsil do divokého proudu Hamerského potoka, jsou významným příspěvkem k dějinám českého body artu. V sedmdesátých a osmdesátých letech paralelně rozvíjel svou výtvarnou tvorbu, ať už měla podobu konceptuální kresby nebo land-artových instalací. Kozelka vždy sledoval aktuální dění a jeho neklidná povaha ho hnala k dalším akcím. V osmdesátých letech se stal významným organizátorem kulturního dění na neoficiální scéně. Na přelomu 70. a 80. let se v jeho bytě v Templové ulici v Praze konala neoficiální setkání, performance a diskuze. V 80. letech vystavoval na řadě alternativních výstav nezávislé scény, např. Chmelnice – Mutějovice (1983) nebo Setkání na tenisových dvorcích Sparta (1982). V devadesátých letech založil v Karlových Varech pobočku pražské alternativní organizace Artforum a organizoval zde výstavy, filozofické přednášky, literární festivaly a koncerty. Podílel se na řadě regionálních aktivit, např. v Brně a Olomouci, vedle vlastní prozaické tvorby koncipoval několik antologií literárních textů a aktivně performoval.

Knihovny se spisovateli pojí nezpřetrhatelné pouto. Některým mistrům pera však knihovny zasáhly do života více než ostatním a na určitou dobu se staly i jejich pracovištěm. Přečtěte si příběhy slavných literátů, kteří část svého kariéry strávili jako knihovníci – ať už z důvodu neutuchající vášně pro psané slovo, ryze pro potřebu výdělku nebo dokonce jako součást svého pobytu ve vězení. Setkáte se s velikány jako Jorge Luis Borges, Lewis Carroll, Mario Vargas Llosa, Alexandr Solženicyn nebo bratry Grimmovým

Új könyvében John Garth, a neves Tolkien-szakértő feltérképezi a földrajzi helyeket, amelyek megihlették A Gyűrűk Ura íróját, s tükröződnek Középföldében és az író által megálmodott más tájakban, településekben. A kötetet gazdagító száznál több illusztráció között megtaláljuk Tolkien saját rajzait és festményeit, de más művészek munkáit, archív anyagokat, térképeket és festői szépségű, napjainkban készült fényképeket is. Földrajzi forrásaival ismerkedve, keresztül-kasul bejárjuk Nagy-Britanniát, az író szívéhez különösen közel álló Nyugat-Közép-Angliát és Oxford környékét, de átrándulunk Amerikába és Afrikába is. Azonosíthatjuk Hobbitfalva, a tündék Völgyzugolya, a Helm-szurdok Csillogó Barlangjai, Középfölde számos más, kulcsfontosságú pontja, hegyek, erdők, folyók, tavak és partvidékek a valóságban létező megfelelőit. Feltárulnak az összefüggések Tolkien utazásai, olvasmányélményei, oxfordi professzorként megszerzett széleskörű tudása és az általa megálmodott világok között. Életrajzának és munkásságának alapos ismerője, John Garth elemzi az író különleges látásmódját, alkotói módszereit, cáfol számos közkeletű tévedést Középfölde körül, miközben új elméleteket is ismertet. A tematikus felosztású könyvben kibontakozik a világ egyik legkedveltebb írójának gazdagon illusztrált életútja, feltárulnak a való világ és a képzelet birodalma közötti összefüggések.

Ez a gyerekkori és fiatalkori napló, amelyet Janikovszky Éva tizenkét és tizennyolc éves kora között vezetett, az idei év egyik irodalmi szenzációja. A korabeli naplóbejegyzésekből kibomlik egy különlegesen érzékeny lány története, aki a világháború éveiben lett felnőtt, ebben az időszakban volt először igazán szerelmes, és miközben életre szóló barátságokat kötött, szembesült a vészkorszak legdurvább intézkedéseivel, amelyek a családját is érintették. A későbbi írónő – akit ekkor még Kucses Évának hívtak – remek stílusban, a rá később is jellemző iróniával mesél osztálytársairól, barátairól, saját magáról, és persze tágabb otthonáról, Szegedről. A vidám gyermeki hang folyamatosan komolyodik, és a késői – 1943-as és 1944-es – bejegyzések már egy olyan fiatal nőt mutatnak, aki érettségével, intelligenciájával, műveltségével kitűnik kortársai közül, és ezért a nála idősebbek barátságát keresi. A kötet gazdag képanyaga a hagyatékban maradt fotókból, valamint korabeli dokumentumok alapján készült.

Autor se v knize zabývá dílem Vladimíra Raffela, spisovatele-lékaře, který dal nakonec před literaturou definitivně přednost lékařskému povolání. Jeho dílo je ohraničeno lety 1927 a 1930 (nepočítáme-li povídkové a fejetonové texty v časopisech a drobný spisek Ideál harmonického člověka, vydaný pod pseudonymem Karel Nešeda), jež nepředstavují období nijak rozsáhlé. V literárních dějinách přesto Raffel zanechal nesmazatelnou stopu. Autor této knihy se rozhodl soustředit právě na tuto stopu literární, na analýzu a interpretaci konvolutu Raffelových děl, jež zahrnuje jak knižně vydané povídkové soubory, román i zmíněný úvahový spisek, tak časopisecky uveřejněné povídky, básně, překlady, fejetony-eseje i recenze, jimiž Raffel přispíval do různých periodik až do roku 1936, a rovněž rukopisné texty z autorovy pozůstalosti. Pozornost je dále věnována také dobovým i současným reflexím Raffelovy tvorby, z nichž vyvstávají obecnější otázky týkající se vztahu specifických řečových aktů autora a dobového diskurzu, jakéhosi střetávání se dobové řeči. Literární dějiny Vladimíra Raffela nehodnotí nijak nepříznivě, všímají si ho však jen velmi zřídka. Přestože se spisovatel bezpochyby dotýkal témat aktuálních pro československou modernu 20. let, zbylo pro něho místo zajímavého, leč poněkud podivínského solitéra, přinejlepším jakéhosi modernistického zjevu. Předkládaná kniha snad čtenáři ukáže, že intelektuální a umělecký vesmír tohoto spisovatele byl mnohem bohatší.

Zborník, aký sa dnes nevidí, nielen vizuálne, ale aj obsahovo, je zložený z piatich častí: z Personálnej bibliografie M. Bátorovej (52 strán), medzinárodného súboru vedeckých štúdií pod názvom Sila a odvaha skúmať (32 autorov), z umeleckých príspevkov našich aj zahraničných autorov v časti Uvidieť srdcom, z laudácií a spomienkových príhovorov v časti Blízkosť v našom živote a v poslednej časti z dvoch interiew s autorkou, ktorej je zborník dedikovaný v časti Čo sa nechveje, nie je pevné. Predely medzi vedeckými štúdiami a umeleckými príspevkami tvoria výtvarné gratulácie: prvá je z dielne karikaturistu Pavla Taussiga, druhá z Radošinského naivného divadla. Celá táto nádherná kompozícia vyjadruje exkluzivitu autorky, ktorej je zborník venovaný. Vedecké štúdie sú poukazom na súčasné svetové trendy komparatistiky, ktorých je prof. PhDr. Mária Bátorová, DrSc. súčasťou, umelecké texty poukazujú na jej osobnosť ako spisovateľky, interview zasa na jej filozofické a životné názory, postoje a princípy. Personálna bibliografia zahŕňa všetky jej publikované diela a produkciu. Tento zborník takto tvorí mnohorakú bázu nielen jedného života autorky, ale a do veľkej miery popisuje literárnu vedu a umenie na Slovensku a v Európe.

Dne 1. března 1983 byla v domě na Montpelier Square v Londýně nalezena těla Arthura Koestlera a jeho manželky Cynthie. Jemu bylo 77, jí 55 let. Byla to sebevražda. Arthur Koestler trpěl Parkinsonovou nemocí a leukémií. Cynthia, jeho třetí žena, bývalá sekretářka, se těšila naprostému zdraví, a poté co svému muži věnovala celý svůj aktivní život, obětovala se mu i ve smrti. Jejich rodinný přítel Harold Harris našel mezi písemnostmi na Koestlerově pracovním stole rukopis třetího svazku Arthurovy autobiografie. Harris byl vykonavatelem poslední vůle a rozhodl se toto dílo, které vytvořili střídavě oba manželé, připravit k vydání. Svazek pokrývá velkou část jejich společného života a odhaluje jejich výjimečný vzájemný vztah a také jejich společnou smrt.

Jedinečná biografie zbožňovaného - a často také kontroverzního - tvůrce mnoha legendárních komiksových superhrdinů. A Marvelous Life: The Amazing Story of Stan Lee pojednává o zrození Stana Leeho jako autora komiksů až po Stana Leeho, hvězdu jedinečného kulturního fenoménu: společnosti Marvel a Marvel Universe. Stan Lee byl nejslavnější americký tvůrce komiksů, který kdy žil. Díky mnoha cameo rolím v marvelovkách a televizních seriálech byl Stan Lee - a i po své smrti v roce 2018 stále je - hlasem a tváří komiksů, populární kultury jako takové, a hlavně společnosti Marvel Comics. Jak se ze Stana Leeho stal jeden z nejslavnějších autorů komiksů, je příběh, který až doposud nebyl zcela známý. Lee společně se svými spolutvůrci, jakými byli například Jack Kirby nebo Steve Ditko, přivedl na svět obrovské množství celosvětově známých superhrdinů, mimo jiné Spider-mana, Iron Mana, X-Meny, Avengery nebo Hulka. Kniha unikátním způsobem pojednává o Stanu Leem, geniálním spolutvůrci zcela nových druhů superhrdinů a stylu komiksového vyprávění, které navždy změnily dnešní podobu komiksů a vytvořily originální superhrdinskou komiksovou mytologii, jež se stala součástí popkultury.

Janko Silan (1914-1984), básnik, kňaz, žil a tvoril mimo literárnych centier, programov a skupín. Zachoval si slobodu a nezávislosť vo vnútornom exile. Musel sa vyrovnávať najprv s nepriazňou osudu (chudoba, slabozrakosť, strata matky), neskôr s nepriazňou režimu. Edita Príhodová predstavuje jeho dielo v biografickom a literárnokritickom kontexte, pričom používa interpretačnú a literárnohistorickú metódu. V monografii chronologicky sleduje jednotlivé zbierky a ukazuje, ako sa kryštalizovala autorova básnická metóda. Silanov štýl je žitou spoveďou, vyznaním bez póz, hľadaním transcendentna ako najvýraznejšej hodnoty človeka.

Kniha představuje Jaromíra Šavrdu (1931-1988), ostravského básníka, prozaika, novináře, vydavatele samizdatové edice Libri prohibiti, disidenta a politického vězně s ohledem na jeho literární práci a občanskou angažovanost v totalitní zemi. Současně zkoumá Šavrdovo postavení v kolektivní a kulturní paměti moderní historie. Život ostravského literáta a disidenta Jaromíra Šavrdy popisuje Iva Málková nejen s ohledem na jeho peripetie a umělecky plodná období. Z hlediska literárního kontextu nahlíží autorka už do Šavrdova dětství a mládí ve čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století, kdy se utvářel jeho vztah k literatuře a vznikaly první rýmované verše. Chronologicky pak přechází k šedesátým letům, kdy Šavrda po úspěchu knihy Půjdeš, nevrátíš se, začíná působit jako svobodný umělec a profesionální spisovatel. Prosazuje se v regionálních i celostátních nakladatelstvích, pracuje jako nakladatelský redaktor a novinář v krajském deníku Nová Svoboda, kde zažije srpen 1968 a dojde ke zvratu v jeho kariéře i myšlení. Publikační i redakční činnosti Jaromíra Šavrdy už má neoficiální charakter a je soustředěna výhradně na oblast samizdatu. Autorka vychází z archivních materiálů a poprvé předkládá doklady o zázemí samizdatové edice Libri prohibiti, kterou Šavrda založil a vedl. Kniha rovněž rekonstruuje okolnosti spojené se soudy, vazbou a opakovaným vězněním Jaromíra Šavrdy a odhaluje podmínky, v nichž lidé žili v socialistických kriminálech, kde Šavrda nuceně pobýval v létech 1978-1981, respektive 1982-1984. V závěrečných kapitolách knihy Iva Málková analyzuje Šavrdovu tvorbu, která vychází v samizdatu a v exilu, a uvádí ji do kontextu československé oficiální literatury. Představuje Šavrdu také jako usilovného zastánce svobody projevu, který je po návratu z druhého věznění stále pod dozorem StB, přesto nadále opisuje a rozšiřuje své knihy a texty druhých a zapojuje se i do práce československého disentu.

Kniha přináší historicky cenné příspěvky k poznání umělecké atmosféry pozdního romantismu a české secese na přelomu 19. a 20. století a jejich souvislost s národní kulturou, jak ji vnímal autor pohledem spisovatele-dramatika a advokáta. Maria přibližuje smysl svého mnohaletého putování po Itálii, které mu bylo nejen popudem k sepsání kunsthistorické cestopisné příručky Italie (1925), ale především ke vzniku většiny jeho dramat z volného cyklu takzvané ferrarské trilogie: Parisina (1916), Lucrezia Borgia (1917), Torquato Tasso (1917). Autor kriticky hodnotí vývoj české literatury od 19. století a vysvětluje svůj obrat k románové tvorbě z právnického a profesního prostředí, kterou si kromě čtenářské popularity způsobil i řadu životních těžkostí, když jimi demaskoval společenské poměry první Československé republiky.

Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k třiaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: Kniha Skok sem, skok tam je plná příběhů, glos, poznámek, polemik a úvah z let 2017-2019 což je, pěkně prosím, současně přímo autorův výstižný a úplný výčet, jímž zpochybnil svou údajnou nekoncentrovanost. Jak vidno, Miloň Čepelka se soustředit dokáže a nejen tehdy, jde-li o škatulkování. Ostatně on příliš neškatulkuje, ba ani nesoudí (ačkoli někdy je příčinou nikoli velkorysost, ale opatrnost, snad nechtěně zděděná po otci a jeho oblíbeném výroku ,má to pánbůh všelijakou čeládku, kterým kniha začíná); spíše se (nikoli drze!) přiznává ke slabostem a pokleskům. Já zase přiznávám, že glosovat soubor glos, nadto stvořený člověkem, který je mi současně přítelem, kolegou i vzorem, mě naplňuje zvláštním studem. A aby pud nezvítězil nad studem, doporučuji vám, abyste se do knihy začetli, a to rovněž soustředěně. Odmění vás soukromý vesmír vnímavého muže, který vás už tolikrát potěšil divadelní kreací, písňovým textem, povídkou, novelou či objevným rýmem. Nyní zahýří ještě jinak, a pokud se v některém příběhu nebo mezi řádky poznáte, jen dobře (vám tak)!

Ivan Franko (1856 – 1916), ukrajinský spisovateľ, vedec, prekladateľ a spoločenský dejateľ bol nezvyčajnou a zriedkavou modifikáciou ľudského ducha umocneného ukrajinským vlastenectvom a erudíciou európskeho intelektuála. Často ho nazývajú Goethem nielen pre filozofickú hĺbku jeho diel, ale aj pre univerzálnosť a obrovský záber tvorby.

„Verím kresťanstvu tak, ako verím, že ráno vyšlo slnko. Nielen preto, lebo ho vidím, ale aj preto, že vďaka nemu vidím všetko ostatné.“ C. S. Lewis C. S. Lewis, popredný európsky intelektuál a kresťanský mysliteľ 20. storočia fascinuje milióny ľudí po celom svete celé desaťročia. Jeho myšlienkový a literárny odkaz je predmetom odborných štúdií aj inšpiráciou pre hollywoodske trháky. Alister McGrath prináša nový a komplexný pohľad na jeho život a dielo. Po preskúmaní nových, nedávno publikovaných zdrojov odhaľuje prekvapivé skutočnosti a perspektívy. Namaľoval svojim čitateľom dôveryhodný portrét Lewisa ako excentrického génia, ktorý sa stal zdráhavým prorokom našej doby.

"Kosztolányi Ádám neve mindenki számára ismerősen csenghet. A vezetékneve legalábbis bizonyosan. Apja révén jól ismert alakja a magyar művelődéstörténetnek – mégis alig tudunk róla valamit. Kosztolányi Ádám, annak ellenére, hogy az apa árnyéka élete végéig ránehezedett, értékes és jelentős életművet hozott létre. A ma fellelhető teljes életművét tartalmazza ez a kötet: portréit, naplójegyzeteit, tanulmányait, cikkeit, kritikáit, lektori jelentéseit, hozzászólásait mások cikkeihez és versfordításait. Mindenképp érdeklődésre tarthat számot, és nemcsak azért, mert Kosztolányi Ádám történetesen Kosztolányi Dezső fia volt – hanem azért is, mert Kosztolányi Ádám saját, önálló jogán is jelentős alkotó volt. Kosztolányi Ádám élete végéig írt. Nem túl sokat és nem túl rendszeresen, de közel öt évtizeden át vetette papírra cikkeit, gondolatait. Életműve azonban belefér ebbe a kötetbe. Érdeklődése korán a lélektan felé fordul, a psziché és a nyelv összefüggéseit vizsgálja, több tanulmányt is szentel nekik. Foglalkoztatta a grafológia is. A negyvenes évektől az élő irodalom kezdte el érdekelni: ebből az időszakból valók kritikái. 1938–1946 között a kortárs irodalom hivatásos olvasója: a Révai Kiadó lektoraként több száz könyvet kell elolvasnia és véleményeznie. Egy lektori jelentés pedig csak annyiban különbözik egy könyvismertetésről, hogy nem jelenik meg. Cikkeit, esszéit elsősorban filozófiai témában, filozófusokról írja, a legtöbbet Leibnizről. Visszaemlékezései forrásértékűek. Nemcsak azért, mert ő volt Kosztolányi Dezső fia, hanem azért is, mert – ahogy Vezér Erzsébet írta – „sokat tudott a korról, melyben felnőtt, emberekről, akik közt megfordult”, és apjáról is „józan tárgyilagossággal beszélt”. Ráadásul a kortársak szerint kiváló memóriája volt; ezt igazolják is azok az apró részletek, melyeket írásaiban felidéz, akár évtizedek távlatából is. A Keserű nevetés ékesen bizonyítja, hogy Kosztolányi Dezső és fia, Ádám, nemcsak külsőleg hasonlítottak egymásra, hanem abban is, hogy mindketten egyformán műveltek voltak, több nyelven beszéltek, több nyelvből fordítottak, és hogy írók voltak. Igazi írók."

Autor prináša čitateľovi ďalšie voľné pokračovanie literárneho spracovania jeho denníkových záznamov, zachytávajúcich jeho vnútorné prežívanie prvého roku tohto tisícročia. Titul voľne nadväzuje na pred časom vydané tituly autora: V dotyku s Pavlom Straussom VII., V dotyku s Pavlom Straussom X., Posledný rok, V jubilejnom roku 2000. Dielo autor venoval nadchádzajúcim nedožitým 90-tým narodeninám Milana Rúfusa a Závažnej Porube „...ktorú nám on urobil Naveky Závažnou.“.

Ve vzpomínkových medailonech Čtrnáctera zastavení načrtává Bedřich Fučík monumentálními tahy životní i básnické portréty svých milovaných autorů – v jednotlivých osudových zastaveních zachycuje, jak se s nimi životně sblížil a jak jejich dílo zanechalo v jeho životě nesmazatelnou stopu. Vrcholí zde jeho úsilí o syntézu života a umění i snaha bezvýhradně sloužit všem hodnotám v české literatuře bez ohledu na literární programy i ideologické postoje. Stojí tak zde vedle sebe nedílně Šalda, Březina, J. Florian, Deml, Nezval, Halas, Čep, Holan, Zahradníček a další, ač si byli zdánlivě životně i umělecky vzdáleni, a Bedřich Fučík usiluje o to, aby se z étosu a melosu života a díla svých velkých vzorů i souputníků dopátral nejen životní podstaty jejich tvorby básnické, ale zároveň směřování a smyslu českého národního osudu, jeho velikosti, malosti i tragiky. (Z knižní anotace.) Vydání je připraveno podle edice Vladimíra Binara z roku 1992 (Praha, Melantrich/Arkýř; jako spolueditor je v knize uveden M. Trávníček) s přihlédnutím k poslednímu, 6. samizdatovému vydání z roku 1987 (Praha, VBF, Dílo Bedřicha Fučíka, sv. 5).

Kniha Prečo zostať nažive rozpráva o tom, ako využiť náš pozemský čas. Najmä ak trpíte depresiami či úzkosťami a prichádzajú vám na um myšlienky o samovražde. V západnom svete je najvyššia miera samovražednosti vo vekovej kategórii do 35 rokov. Do tejto štatistiky zapadá aj Matt Haig, ktorý sa ešte ako dvadsiatnik ocitol na pokraji útesu s myšlienkou, že by mal skočiť. Kniha je rozprávním o tom, prečo to neurobil, ako sa dostal z problémov a ako sa naučil žiť s depresiou a úzkosťami. Je to prekvapujúco optimistické a miestami aj zábavné skúmanie toho, ako lepšie žiť, viac milovať, rozumieť knihám aj sebe a tešiť sa na ďalší deň.

Profesor Viliam Marčok (1935 - 2013) sa okrem iného systematicky venoval aj tvorbe Kláry Jarunkovej, ktorú považoval za jedinečnú osobnosť slovenskej literatúry a zároveň poukazoval na jej svetovosť. K životu a tvorbe autorky publikoval mnohé hodnotiace štúdie a články, pripravoval dlhodobejšie skice k jej novému portrétu s osobitným zreteľom na analýzu Jarunkovej epického sveta ako permanentného prizývania k sebatvorbe. Všímal si a analyzoval i Jarunkovej vzťah k rozprávke, diskurzívnu významovosť a virtuozitu Jarunkovej epiky, ako aj jej vzťah k postmoderne. V pozostalosti zachované a doteraz nepublikované štúdie doplnené o niektoré jeho kľúčové články sú obsahom Marčokovej knihy Svetová Klára Jarunková (Spolok slovenských spisovateľov, 2015). Nepochybne budú dôstojným a vedecky významným prínosom k novému poznávaniu tvorby tejto spisovateľky aj pri príležitosti pripomínania 10. výročia jej úmrtia.

Ritka kincs, egyfajta irodalmi kalandregény kerül a Petőfi Irodalmi Múzeum kézirattárából az olvasók elé: az 1930-as évek fölfedezettjének, a szociofotós Kálmán Katának a naplója. Kálmán Kata 1936 novemberében még mint lelkes olvasó, tisztelő kérte fel a Tiborc című fotóalbum előszavának megírására Móriczot Zsigmondot, ám ezzel hirtelen bele is sodródott az író éppen felbolydult életébe. A természetesen fényképekkel kísért napló nemcsak a krimiszerűen végigmesélt utolsó nagy szerelem, a Csibe-kapcsolat titkaiba vezet be, hanem a korszak kulturális közéletének számtalan érdekességével is megismertet - egy páratlan epizódjában Bartók Bélával a középpontban. A szöveget gondozó-szerkesztő Varga Katalin kísérőjegyzetei a korabeli események és szereplők gazdag világában kalauzolnak tovább.

Život básnířky Suzanne Renaudové (1889–1964) je nedělitelně spjatý s Petrkovem, domovem muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala. Poutavě vyprávěný příběh protnutí dvou zcela odlišných světů, Francie Suzanne Renaudové a Vysočiny Bohuslava Reynka, dotváří bohatá obrazová příloha. Dokladem o jemném předivu, kterým byla Suzanne Renaudová připoutána k Československu, je i soubor pozdních básní, vytrysklých v letech nejtěžšího exilu za zdmi petrkovského statku, v překladu Jiřího Reynka zde vůbec poprvé vydaný v češtině.

Při příležitosti 50. výročí spisovatelova úmrtí (23. 4. 1908 Hronov–7. 5. 1973 Montclair, USA) vychází v novém přepracovaném vydání Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské a spoluautorů Václava Sádla a Barbory Svobodové. Spisovatel po nacistiské okupaci v roce 1939 emigroval do USA, domů se vrátil v roce 1946, ale od roku 1950 zůstal v exilu natrvalo. Jeho romány Sedmkrát v hlavní úloze (1942) a Úkryt (1943) patřily k prvním beletristickým reflexím druhé světové války. V nápaditě komponovaných poválečných dílech využíval postupů experimentální, ale i detektivní a špionážní prózy (Nezvěstný, 1955, Půlnoční pacient, 1958). Především jsou ale prózy, počínaje románem Cizinec hledá byt (1947) přes vrcholné Všeobecné spiknutí (1961) po pozdní Tři noci (1964), reflexí traumat a odcizenosti moderního světa. Hostovského životní osudy, které formovala především zkušenost s dvojí totalitou a s ní spojené zásadní rozhodnutí o emigraci, jsou v mnohém jedinečné a unikátní, v mnohém se v nich však také dokonale odrážejí dějiny 20. století. Kniha přináší také na 80 unikátních historických fotografií. Autorem koláže na obálce je Miroslav Huptych.

Hogyan lett egy hányattatott sorsú kisfiúból, szeretetéhes kamaszból, később eminens oxfordi bölcsészhallgatóból a világ legnagyobb fantasyírója? Erre a kérdésre keresi a választ Az ifjú Tolkien. J. R. R. Tolkien jellemét szülei korai halála, az anyját ért igazságtalanságok, Birmingham szegény külvárosában töltött gyermekkora, a menyasszonyától, Edithtől való kényszerű elszakadás és mindenekelőtt az első világháború traumája formálta.  A szavak és nyelvek iránti szenvedélye, a nagy északi mitológiákkal való találkozása és megingathatatlan katolikus hite erőt adott neki a viszontagságok legyőzéséhez, a lövészárok poklának túléléséhez és a halál elfogadásához. Élményeiből és megpróbáltatásaiból új mitológia született a Nagy Háború idején, megteremtve A hobbit, A Gyűrűk Ura és A szilmarilok világát. Az ifjú Tolkien a legendás szerző korai, meghatározó éveire koncentrál, amelyekből kinőtt az egymást követő generációkat rabul ejtő Középfölde.

Ez ?a könyv nem irodalomtörténeti szakmunka, nem monográfia. Ez a könyv nem mutatja be Csáthot, mint remek esszéistát, kiváló hírlapírót és zenei szakírót. Ugyancsak nem foglalkozik, még érintőlegesen sem más műfajokba (képzőművészet, zene) tett termékeny kirándulásaival. Akkor hát micsoda? Sem több, sem kevesebb, mint egy kísérlet, hogy Csáth Gézát, az élvező és szenvedő magánlényt állítsa elénk. A rendszerváltás után ugyan újra napvilágot láttak szinte összes művei, naplói, feljegyzései (még lappanghatnak kiadatlan szövegek), írta is róla szép számmal tudományos vagy esszéisztikus dolgozatokat, ám személyiségének épp azon oldala maradt árnyékban, amely tragikusan példázza egy univerzális tehetségű zseniális ember szomorú sorsát. Nők és drog. Lányok, asszonyok, mámorok. Ópium, pantopon, morfium. Házasság és gyermek, gyilkosság és öngyilkosság. Katasztrófa – felemelkedés nélkül. Valóban így lenne? Nincs mentség a számára? Nem ítélkezünk. Döntse el az olvasó, részesülhet-e Csáth Géza, született Brenner József az utókor kegyelmében.

Druhé, zrevidované a rozšírené vydanie úspešnej knihy Jaroslava Rezníka o literárnych potulkách po Slovensku, pri ktorých sa čitateľ zoznámi s našimi najvýznamnejšími literátmi od historických čias až po súčasnosť. Kniha je spestrená krátkymi epizódami zo života niektorých spisovateľov, úryvkami z diela a fotografiami miest spojených s ich činnosťou a životom. Mapky pri kapitolách znázorňujú trasu, po ktorej sa v tej – ktorej kapitole vydáme.

The international literary icon opens his eclectic closet and shares photos of his extensive unique personal T-shirt collection, accompanied by essays that reveal a side of the writer rarely seen by the public. This is the ultimate gift for Murakami fans. Haruki Murakami's books have galvanized millions around the world. Many of his fans know about his 10,000-vinyl-record collection, and his obsession with running, but few have heard about a more intimate, and perhaps more unique, passion: his T-shirt-collecting habit. In Murakami T, the famously reclusive novelist shows us his T-shirts - including gems found in bookshops, charity shops and record stores - from those featuring whisky, animals, cars and superheroes, to souvenirs of marathons and a Beach Boys concert in Honolulu, to the shirt that inspired the beloved short story 'Tony Takitani'. Accompanied by short, frank essays that have been translated into English for the first time, these photographs reveal much about Murakami's multifaceted and wonderfully eccentric persona. 'The world's most popular cult novelist' Guardian

From the acclaimed author Alice Walker - winner of the National Book Award and the Pulitzer Prize - comes an unprecedented compilation of four decades' worth of journals that draw an intimate portrait of her development as an artist, intellectual and human rights activist. In Gathering Blossoms Under Fire, Walker offers a passionate, intimate record of her intellectual, artistic and political development. She also intimately explores - in real time - her thoughts and feelings as a woman, a writer, an African American, a wife, a daughter, a mother, a lover, a sister, a friend, a citizen of the world. In an unvarnished and singular voice, she writes about an astonishing array of events: marching in Mississippi with other foot soldiers of the civil rights movement, led by Martin Luther King, Jr., or 'the King' as she called him; her marriage to a Jewish lawyer, partly to defy laws that barred interracial marriage in the 1960s South; an early miscarriage; the birth of her daughter; writing her first novel; the trials and triumphs of the women's movement; erotic encounters and enduring relationships; the 'ancestral visits' that led her to write The Color Purple; winning the Pulitzer Prize; being admired and maligned, in sometimes equal measure, for her work and her activism; burying her mother; and her estrangement from her own daughter. The personal and the political are layered and intertwined in the revealing narrative that emerges from Walker's journals.

Stephen Crane produced an avalanche of sublime literature before he succumbed to tuberculosis at the age of twenty-eight. Yet his short life was an eventful one: from crushing poverty as a newcomer to Manhattan and his near-drowning in a shipwreck, to his stint as a war correspondent in Cuba and international fame at twenty-five, to his final years in England and friendships with Joseph Conrad and Henry James. In Burning Boy, celebrated novelist Paul Auster delves deeply into the story of Crane's tumultuous and dramatic life.