Stephen Frynak a görög mitológia témájában írt első könyve, a Mítosz (2019) az istenek születéséről és felemelkedéséről szólt. Ezt követte a Héroszok (2020), amely Perszeusz, Héraklész, Iaszón, Thészeusz és más hősök vitézkedéseit, küldetéseit és kalandjait mesélte el. Ám hátra van még az ókori görög mitológia legnagyobb és leghíresebb története, az, amely a trójai háború históriáját írja le. A Trója (2021), egyszerre áll a mítoszok és a történelem valós talaján. Fry a Nagy történetet a város, Trója megalapításával és Zeusz színre lépésével kezdi, és természetesen a háború kiváltó okát és lefolyását is elbeszéli: Parisz, a trójai királyfi elrabolja Helenét, a legszebb nőt a világon. Ezer hajó ered a nyomába, hogy megostromolja Tróját, a város azonban rendületlenül ellenáll a görögöknek. Csak a sebezhetetlen Akhilleusz és a leleményes Odüsszeusz vezetheti őket győzelemre, miközben az istenek jól szórakoznak a halandók szenvedésein. A várost, amely kétszer is felvirágzott, mindkétszer porig rombolják. Az úgynevezett Nagy történetet olvashatjuk tehát újra, amelyet először Homérosz írt le Íliász című halhatatlan művében, csak ezúttal Fry jól ismert, egyszerre humoros, szellemes, komoly, mégis szórakoztató stílusában.

Zapomeňte na školní dějiny a vydejte se spolu s autory na veselý výlet do naší historie. Ne že by nás čekalo něco úplně smyšleného; většina popisovaných událostí se skutečně přihodila, jenže kronikáři je zaznamenali příliš stručně, a tak si lidé tahle suchá fakta opentlovali svojí fantazií a postupně z nich vytvářeli košaté příběhy. Najdeme tu téměř pohádkové historky, pověsti, dobové anekdoty i napínavá dobrodružství. Nemusíte se ale bát, že byste v té džungli zamotaných příběhů zabloudili. Autor textu spisovatel Otomar Dvořák vám bude zasvěceným průvodcem a výtvarník Mistr Kriss (Kristián Mensa) vám ukáže ve svých ilustracích nečekaně komické pohledy na dávné hrdiny. Kniha ukazuje, že nadhled a schopnost zasmát se sami sobě je vlastností, která je dobrou prevencí proti nesnášenlivosti, předsudkům a konfliktům. Kniha je určena především pro děti a dospívající, ale nejen pro ně: je vhodná pro všechny studenty od 10 do 100 let.

Bohatě ilustrovaná historie legendární britské stíhačky Stíhací letoun Hawker Hurricane, hrdina bitvy o Británii, stál vždy trochu ve stínu slavnějšího spitifiru. Ve skutečnosti byl právě hurricane strojem, na němž se rodila stíhací esa! A nejenom britská. Za knipl tohoto letadla během druhé světové války usedlo také mnoho československých pilotů, z nichž největších úspěchů dosáhli Karel Kuttelwascher (1916–1959) a Josef František (1914–1940). Hurricany ale nebojovaly pouze na západoevropském nebi proti Luftwaffe. Do historie se zapsaly i obranou Malty, bojem proti německým a italským silám v severní Africe či bitvami s japonským letectvem v Barmě. S rudými hvězdami sovětského letectva bojovaly proti nacistickým letadlům za severním polárním kruhem. A s finskými kříži zase čelily letounům s rudými hvězdami… Přehlednou monografii o této slavné stíhačce doplňuje kapitola o jejím významu pro československé letectvo.

A Kiskirályok korában a legjelentősebb Trencsényi Csák Máté volt, aki egymaga uralta gyakorlatilag a később Felvidéknek nevezett terület nyugati részét, a Mátyusföldnek nevezett nagy vidéket, mely a Duna mentén Pozsonytól Visegrádig s a Dunától északra a Kárpátokig terjedt. A kötet elsőként a család eredetével foglalkozik, majd Csák Máté előéletét vizsgálja, ám életének ismertetésénél hozzáteszi: adataink elégtelenek a pontos életrajzhoz, ezért gyakran leginkább a kor eseménytörténetével foglalkozik. Olvashatunk a "kiskirály" Vencellel és Bajor Ottóval való küzdelméről, majd Gentilis bíboros látogatásáról, az Amádé-fiakkal vívott rozgonyi csatáról (1312), s a szerző ezek után azzal foglalkozik, miért is nem indított Károly nagyobb hadjáratot Csák ellen. A szerző a kötet végén főhőse 1321-ben bekövetkezett haláláról ír, s arról, hogyan került vissza a királyhoz Mátyusföld.

Az első világháború sokszor jelenik meg sorsfordulóként a hazai és nemzetközi történeti elemzésekben, ugyanakkor csak kevés olyan kísérletről tudunk, mely a háború következményeit szisztematikusan veszi számba. Ez volt a célja a 2014 októberében az Országház felsőházi termében tartott konferenciának, melynek bővített anyagát e kötet tartalmazza. A tanulmányok szerzői: Romsics Ignác, Tomka Béla, John Lukacs, Pollmann Ferenc, Gyurgyák János, Erős Ferenc, Takáts József, Pogány Ágnes, Bödők Gergely, Csejtei Dezső, Erős Ferenc, Szűcs György, Bódy Zsombor, Szarka László, Gyáni Gábor.

Publikácia v origináli, v nemčine o histórii Židovskej obce v Bratislave od začiatkov do roku 1526. V knihe sú uvedené širšie politické, sociálne a finančné súvislosti v Maďarskom Kráľovstve, edikty a nariadenia kráľov, vysokých úradníkov, pápeža a ich preklady do nemčiny, so špeciálnym zreteľom na židovské obyvateľstvo v celom kráľovstve. Sleduje obdobie od začiatkov príchodu židovských obyvateľov do roku 1526. Kniha obsahuje tiež register cca 1500 mien z uvedeného obdobia a môže pomôcť pri hľadaní predkov. Obrázky sa týkajú originálov písomností z archívov: archív mesta Bratislavy, Mestské múzeum Bratislava, Maďarské národné múzeum Budapešť, Bavorský krajský archív Mníchov, archív Wiener Neustadt, Vatikánsky archív, Reiderova zbierka máp Bamberg

Rolf Peter Sieferle Stuttgartban született 1949-ben. Történelmet, politikatudományt és szociológiát tanult. 1977-ben doktorált, 1984-ben pedig újkori történelem témakörben habilitált. Sieferle 1991-től rendkívüli megbízott professzor a Mannheimi Egyetemen, 2000-től a Sankt Gallen-i Egyetem történelemprofesszora. Der unterirdische Wald (A föld alatti erdő) című, 1982-ben megjelent könyve alapműnek számít a kőszén energiahordozóként történő elterjedését leíró történelmi munkák sorában. A "föld alatti erdők kiirtásáról" szóló beszéde a természeti erőforrások kizsákmányolása és a jövőt felélő pazarló életmód metaforájává vált. Rolf Peter Sieferle önkezével vetett véget életének Heidelbergben 2016 szeptemberében. Sieferle a német társadalom közérzetének anamnézisét és diagnózisát alkotta meg, amely történeti megalapozottságának, világos szociológiai-politológiai ábrázolásmódjának, illetve prognosztikus erejének köszönhetően mind a mai napig változatlan aktualitással bír. Pár évvel később, 1998-ban átdolgozta az írást, de ezt a változatot sajnos már nem adták ki.

Od samého počátku rebelie, jež se rozhořela v polovině roku 1618, považovali reprezentanti vzbouřených českých evangelických stavů strategicky položené a dobře opevněné České Budějovice za mocnou překážku prosazování svého politického programu. Byli si velmi dobře vědomi jednoznačné početní převahy stoupenců katolické církve mezi tamním obyvatelstvem a jejich naprosté dominance v lokálních mocenských strukturách. A tak už 25. června 1618 přistoupil čelný stavovský vojevůdce Jindřich Matyáš hrabě z Thurnu a Valsassiny k obléhání předního jihočeského královského města. Předcházela tomu jednání s budějovickými reprezentanty, která měla být podle Thurnových představ korunována otevřením městských bran. Místo toho však způsobila politický rozkol uvnitř ohrožené obce: mezi většinou měšťanů prosazující bezvýhradnou věrnost habsburské dynastii a konšelským sborem, v němž dočasně převážily kapitulantské hlasy. Během budějovické vnitroměstské konfrontace došlo k povážlivému otřesení autority vrcholného samosprávného orgánu, jehož členové však nebyli sesazeni z konšelských postů. Několika lokálním politikům se totiž podařilo městskou radu obratně převést do tábora jednoznačných odpůrců stavovské revolty. Následující komunikace Budějovických s exponenty vzbouřených stavů se vyznačovala ostražitým taktizováním, ze kterého jednoznačně profitovalo královské město. Obléhatelé se nechali vmanipulovat do sofistikované diplomatické hry, na jejímž pozadí promarnili reálné šance na zdolání městských hradeb. O výsledku kampaně tak bylo rozhodnuto dříve, než zápas o České Budějovice na podzim 1618 přešel do otevřených ozbrojených střetů. Předložená kritická edice přináší unikátní soubor dokumentů, které se vztahují převážně k období od června do září 1618. Tyto prameny dosud nebyly uceleně zpřístupněny a obsahově vytěženy, ačkoliv svým významem dalece přesahují lokální kontext českobudějovického dění. Zásadně přispívají k hlubšímu poznání počátků české války, jež odstartovala sérii konfliktů, pro které se posléze prosadilo označení třicetiletá válka. Představené písemnosti, mezi nimiž má exkluzivní místo korespondence Budějovických se samotným Jindřichem Matyášem Thurnem, vrhají nové světlo na dramatické události v prvních měsících po pražské defenestraci z 23. května 1618. Přispívají tak k hlubšímu poznání období, kdy se jižní Čechy staly exponovaným prostorem soupeření mezi rebely a stoupenci habsburské dynastie. Tyto události do značné míry předznamenaly neúspěch stavovského povstání a měly dalekosáhlé důsledky pro další běh evropských dějin.

V této knize sestoupíme ke kořenům starého selského rodu Mašínů. V neděli 7. září 1947 se v malé obci Lošany nedaleko Kolína uskutečnila velká slavnost, odhalení památníku, místního rodáka, generála in memoriam Josefa Mašína, účastníka prvního a druhého odboje, který byl zastřelen 30. června 1942 nacisty na Kobyliské střelnici. Mezi čestnými hosty byla také vdova Zdena Mašínová s dětmi Ctiradem, Josefem a Zdeňkou. Autor této pozoruhodné publikace Jaroslav Procházka byl vynikajícím znalcem lokální historie, využil vzpomínky mnoha pamětníků a za nacistické okupace pátral v archivech a sbíral informace, které po válce využil při psaní této rodinné kroniky, která poprvé vyšla v roce 1947. Popsal barvitě životní osudy několika generací Mašínů, kteří hospodařili jako sedláci na lošanském statku již od roku 1699. Procházkova publikace výrazně napomohla udržení paměti o odbojové činnosti Tří králů. Toto druhé vydání vychází nejen ke 123 výročí narození genmjr. Josefa Mašína, ale také při příležitosti vyhlášení veřejné sbírky na vybudování Památníku tří odbojů na statku v Lošanech. Kniha obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu a předmluvu od historika Petra Blažka.

Psal se rok 1942, když americká vláda nasadila do boje proti nacistickému Německu dva tisíce vojáků židovského původu. Speciálně trénovaní vojáci, známí jako Ritchie Boys, využívali znalost němčiny k efektivním výslechům a špionážní činnosti. Zkušený a oceňovaný novinář Bruce Henderson přináší na základě rozhovorů s těmito válečnými veterány poutavý, a především v mnoha ohledech nový pohled na události druhé světové války.

Michael Herr az Esquire magazin haditudósítójaként utazott Vietnámba 1967-ben. Egy olyan igaz történettel tért haza, amely testközelből mutatja be a csatatér tébolyát és poklát, és átélhetővé teszi, a háború miért gyakorolt olyan vonzó és pusztító hatást fiatal férfiak egy teljes generációjára. Beszámolóját nem is igazán erőszakossága, mint inkább őszintesége teszi hátborzongatóvá. Az eredetileg 1977-ben megjelent könyv az úgynevezett új újságírás irányzatának úttörő képviselője, és a mai napig a vietnámi háborús tematika egyik legnagyobb klasszikusának tartják. Részben Herr műve ihlette Stanley Kubrick Acéllövedék című flmjét, amelynek a szerző társ-forgatókönyvírója volt.

Ota z Freisingu (1112–1158) se narodil se jako syn rakouského markraběte Leopolda III. Babenberského a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, dcery císaře Jindřicha IV. Byl spřízněn s předními říšskými rody (rakouskými markrabaty Leopoldem IV. a salcburským arcibiskupem Konrádem, německým králem Konrádem III. i pozdějším císařem Fridrichem Barbarossou – jehož skutky sepsal v díle Gesta Frederici). Studoval ve Francii, inicioval založení cisterciáckého kláštera Heiligenkreuz (1131) v Dolním Rakousku,pozdějšího rodového pohřebiště Babenberků, a účastnil se 2. křížové výpravy (1147). Coby biskup v bavorském Freisingu (1138), prosazoval ve své diecézi církevní reformu a tamní katedrální škola se díky němu stala důležitým centrem vědy a duchovního života. Kronika čili Dějiny dvou obcí (Chronica sive Historia de duabus civitatibus) je jeho nejvýznamnějším dílem. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, přes biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti (v těchto pasážích poskytuje řadu cenných zpráv). Ota spis rozdělil do sedmi knih, v nichž v rámci svého výkladu světových dějin staví do protikladu Jeruzalém a Babylón – nebeské a pozemské království, v osmé knize pak pojednává Posledním soudu.

A kötet két részben tárgyalja az örmény irodalom a magyarokra vonatkozó munkáit. Az első részben az örmény nyelv és irodalom ókori történetét dolgozza fel a szerző, míg a másodikban a középkortól egészen a 19.századig mutatja be a különböző, a magyarság történetére vonatkozó örmény irodalmi munkákat. Írta Lukácsy Kristóf ... Kolozsvár : [s. n.], 1870.

Když Matthäus Hetzenauer (1924–2004), rodák z tyrolského Brixenu, na podzim 1942 narukoval do německého wehrmachtu, nejprve to vypadalo, že z něj bude střelec z minometu. Na jaře 1944 však tento vášnivý lovec nastoupil do školy odstřelovačů v Seetalerských Alpách. V červenci 1944 byl přidělen k 144. pluku horských myslivců, v jehož řadách prodělal těžké ústupové boje na východní frontě – a s 345 nárokovanými zásahy se stal bezkonkurenčně nejúspěšnějším odstřelovačem německé branné moci. Kniha vojenského historika Rolanda Kalteneggera představuje první pokus o ucelený životopis tohoto fenomenálního střelce a pozoruhodný doplněk bestsellerových vzpomínek Henzenauerova spolubojovníka a přítele Josefa „Seppa“ Allerbergera Na mušce lovce.

Trilogie Příběh templářů se snaží rozplétat klubko tajemství, mýtů i leckdy neuvěřitelných, nicméně skutečných událostí. První díl knihy se věnuje zejména příčinám, počátku a úpadku křížových výprav. Pokouší se odhalit, jaká tajemství objevili členové řádu templářů ve Svaté zemi a jak s nimi naložili. Druhý díl knihy je z velké části pojednáním o tom, kam se poděli templáři, o příčinách jejich pádu a o jejich následnících, a to nejen v jiných rytířských řádech, ale zejména ve dvou velkých duchovních proudech – rosikruciánech a zednářích. Jaký odkaz přinesli templáři pozdějším generacím? Co zbylo z jejich ideálů s nástupem novověku? Jaký byl druhý život templářů v době, která formovala západní svět do dnešní podoby? Které organizace se dodnes hlásí k jejich odkazu? Jsou svobodní zednáři nositeli původních zásad? Závěr trilogie přináší odpovědi na tyto a další otázky. A poukazuje na symboliku, kterou můžeme vystopovat například v architektuře, výtvarném umění, ale i v dílech hudebních velikánů. Podrobnější info k 3. dílu: Dávno zaniklý řád inspiroval vznik mnoha společenství – bratrstev, rytířských řádů, tajných spolků i charitativních organizací. Existovala nepřerušená řada tajných velmistrů řádu, jak tvrdí někteří badatelé? Tuto tezi rozhodně zpopularizovaly knihy Svatá krev a svatý grál a Šifra mistra Leonarda. V nich se objevila myšlenka existence tajné organizace, která ze stínu anonymity řídí běh světových událostí. Jakou roli v proměnách světa hrála zednářská organizace, která má údajně svůj původ v řádu templářských rytířů? Jak dějiny ovlivnily tak zdánlivě protichůdné proudy jako mezinárodní finance a okultizmus? Výpravná publikace přináší nové souvislosti a původní fotografie mnohdy neznámých míst. Vydáno u příležitosti 300. výročí odchodu jakobitského krále Jakuba Františka Stuarta do francouzského exilu – symbolickému počátku nového kontinentálního zednářství.

Nacismus byl alternativou královské vlády; nikdy by nemohly existovat bok po boku, jak Hitler dobře věděl. Odstranění německých a rakouských panovníků v roce 1918 umožnilo Hitlerův nástup k moci. Jejich nástupci pak v roce 1945 přispěli k jeho porážce. Role, kterou sehrály panovnické evropské rody v porážce Hitlera, se často přehlíží. Frank Millard ve své knize přibližuje příběhy monarchů a jejich účasti v odporu proti nacismu, které byly potlačeny do pozadí slavnějšími politickými a vojenskými akcemi, jenž stály v centru pozornosti médií. Kniha Královské rody proti Hitlerovi ukazuje, jak hluboce byl princ Ludvík Ferdinand Pruský zapojen do hnutí německého protinacistického odporu. Všímá si osudů Otto von Habsburka, který byl odsouzen k trestu smrti, ale podařilo se mu uprchnout a koordinovat úsilí o osvobození své vlasti, či prince Ruprechta Bavorského, který musel uprchnout před pronásledováním esesáků a jeho žena a děti skončily v koncentračních táborech. Ať už se monarchové nacházeli v zemích Spojenců, schovávali se, byli v koncentračních táborech či vězení, všude se snažili zapojit do boje proti nacismu. Jejich koordinované úsilí bylo sice nenápadné, ale podstatně přispělo k pádu diktátora, zejména díky jejich nesmírné a trvalé morální autoritě.

Publikace uceleně představuje pohřbívání a zádušní představy egyptské civilizace v proměnách času – od samotných počátků jejich vývoje, přes hlavní období faraonské historie (Stará, Střední a Nová říše, Pozdní doba, řecko-římské období) po vyústění v pohřebních praktikách arabských dobyvatelů Egypta. Jednotliví autoři zmiňují nejen hrobky králů a královen, ale i nejvýznamnější pohřebiště vysoce postavených hodnostářů a dalších členů staroegyptské civilizace. Přehledně tak shrnují už 200 let trvající výzkum starého Egypta, v němž od 20. století hraje významnou roli i česká egyptologie. Kniha je bohatě vybavena plány, fotografiemi a dalšími ilustracemi.

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za "Jeruzalém Evropy", kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání - a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.

Témou najnovšej knihy autora sú partizánske a povstalecké obce na Slovensku. V knihe je podrobne spracovaných 36 obcí a ďalších 41 obcí je opísaných v skrátenej forme. Dozviete sa ako prebiehalo SNP v jednotlivých regiónoch Slovenska, aké partizánske skupiny v nich pôsobili a konkrétne osudy jednotlivých obcí a osád počas 2. svetovej vojny a SNP. Mnohé z týchto obcí kruto zasiahli nacistické a gardistické represálie. Nájdete v nej zoznam partizánskych a povstaleckých miest, obcí a osád na Slovensku, ktoré boli po 2. svetovej vojne ocenené mnohými vyznamenaniami. O týchto udalostiach sa musí dozvedieť aj dnešná generácia, ktorá našťastie nespoznala krutosť vojny.

Mit tudunk két és fél évtized elmúltával a Kádár-korszakról? Egyre többet és mégis milyen keveset. Ha megnézzük e kis könyv irodalomjegyzékét, rövid bepillantást nyerhetünk abba, milyen komoly mennyiségű tudományos szakirodalom született és születik e korról (pedig e jegyzék csak a nagyobb, monografikus művekre koncentrál). Ez alapján nem mondhatjuk, hogy egy „titkos”, „fel nem tárt”, pláne nem „eltitkolt” korszakról lenne szó. A közéleti, publicisztikai vitákat nézve viszont egy sokkal sematikusabb kép tárul elénk (ez persze egy általánosabb probléma – miért pont a Kádár-korról szóló közbeszéd lenne a kivétel). A könyvben egymás után sorakoznak a kérdések, ránézésre szabálytalanul, nem egy történetet elmondva, nem a korszak kronológiáját követve. Sokféleképp is lehet olvasni. Akár hagyományosan, az elejétől a végéig, akár tematikus kérdéscsoportonként, ahogy a végén található bontás tartalmazza: a politika, gazdaság, kultúra, társadalom, mindennapi élet és további egységek szerint. Vagy akár tetszőleges kérdéstől elindulva és a válaszokban lévő kereszthivatkozásokat követve, mindig új és újabb kérdésekhez és válaszokhoz jutva. (Kipróbáltam, elég sokáig, talán végig is lehet menni ezzel a módszerrel). Vagy csak az éppen minket érdeklő kérdést elolvasva, bárhol és bármikor, utazás vagy várakozás közben, amikor van egy kérdés-válasznyi időnk. Mert a könyv nem túl nagy, könnyen magunknál tarthatjuk. De az is jó, ha otthon a könyvespolcunkon tartjuk, szem előtt, és ha egy családi vagy baráti beszélgetésben, esetleg közéleti vitában előkerül egy a korszakot érintő kérdés, tudunk hova fordulni gyors, de igaz válaszért. (Ignácz Károly ajánlójából.) Ízelítő:Mennyiben különbözött Kádár rendszere Rákosiétól?Ismerte-e Kádár a Kádár-vicceket?Kizsákmányolta-e a munkásait a munkásállam?Hány párt volt az egypártrendszer idején?Mit őrzött a Munkásőrség?Hány rendőre volt a rendőrállamnak?Mennyire nyúlt bele az államvédelem az emberek életébe?Mi hiányzott a hiánygazdaságból?Hogyan éltek a maszekok és a gebinesek?Mitől volt szocialista egy brigád?Minden lap azt írta, amit a Népszabadság?Ellenzéki volt-e Hofi?Mindenki ugyanabból a tankönyvből tanult?Szocialista Gazdálkodj okosan – avagy lakás, telek, autó?A kertben volt-e a háztáji?Miért kedvelte Thatcher Kádárt?Emancipálta-e a nőket Kádár-korszak?Hogy nézett ki a valóságban az osztálytársadalom?Hány szovjet katona és tanácsadó volt Magyarországon?Lehetett-e kritizálni rendszert?Ilyen és ehhez hasonló kérdéseket válaszol meg a kötet, amely a Napvilág Kiadó ismeretterjesztő sorozatába illeszkedik.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání.

Práce In the Shadow of Munich. British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938 to 1942) [Ve stínu Mnichova. Britská politika vůči Československu od přijetí do oduznání Mnichovské dohody (1938-42)] sleduje rozdílné přístupy a postupné proměňování britské politiky vůči Československu v době od mnichovské konference v září 1938 do britského prohlášení ze srpna 1942, že Mnichovská dohoda nebude mít jakýkoli vliv na budoucí teritoriální uspořádání. Klíčovým tématem práce je přitom vliv Mnichova na britskou politickou scénu a na následnou britskou politiku vůči Československu ve středoevropském kontextu a také jeho rezonance v jednáních s československými exilovými představiteli. Práce je výsledkem autorova mnohaletého výzkumu zejména v britských archivech, doplněného o materiály z archivů českých, a rovněž reflexe rozsáhlého množství pramenných edic, deníků a memoárové a odborné literatury. Snaží se přitom rozptýlit řadu mýtů a stereotypů, v jejichž zajetí zůstává dosavadní česká a zčásti též anglofonní historiografie při interpretaci britské politiky vůči Československu bezprostředně před 2. světovou válkou a v jejím průběhu.

Publikace prezentuje příspěvky z mezinárodní doktorandské vědecké konference „Interdisciplinarity and New Approaches in the Research on The Iron Age“, která proběhla v roce 2015 na keltském oppidu Bibracte (Francie) za spoluúčasti organizátorů z Masarykovy univerzity (Brno), Université de Bourgogne (Dijon) a Université François-Rabelais (Tours). Setkání, jehož se účastnilo více než 60 mladých vědců z třinácti evropských zemí, mělo za cíl představit a diskutovat inovativní, interdisciplinární a epistemologické otázky týkající se výzkumu doby železné v širším evropském měřítku. Publikace pokrývá široké spektrum otázek týkajících se jednotlivých aspektů archeologického bádání doby železné. V díle jsou diskutovány procesy urbanizace, přeměny archeologických struktur v čase, otázky kontaktů mezi jednotlivými aktéry doby železné, stejně jako aspekty funerální archeologie a role nových metod studia archeologických struktur a artefaktů.

Od realizace tzv. „orlických vražd“ uplynulo již 27 let. Specifická násilná kriminalita devadesátých let se stala hitem jara roku 2022. V řadě všemi způsoby připomínaných kauz zaujímá nepřehlédnutelné místo „orlická“ série.

Zbraně, vojáci, války, armády provázejí lidstvo celou jeho historií. Tato kniha známého autora literatury faktu Zbyňka Války přináší přehled válečných dějin lidstva. Dozvíme se v ní nejen o přelomových konfliktech dějin, ale i jak vojáci přišli k uniformám, jak se z válečníků vyvinuli specialisté jednotlivých druhů zbraní, až po zrod moderních profesionálů, nad jejichž technickými možnostmi se tají dech, a mnoho a mnoho dalšího.

Hitlerovo šokující rozhodnutí napadnout v červnu 1941 Sovětský svaz se nakonec ukázalo být zlomovou událostí celé druhé světové války. Po počátečních vítězstvích postoupili Němci až k Moskvě, ale po ruské protiofenzivě na přelomu let 1941 a 1942 se začala karta postupně obracet. Důležitou roli v tom nepochybně sehrála i pověstná ruská zima, na kterou nebyla armáda nacistického Německa dostatečně připravena. Němci během první zimy na ruské půdě neměli potřebné vybavení a uchylovali se k improvizaci. V roce 1942 proto německé velení sestavilo „Příručku pro vedení války v zimě“, která měla vojákům poskytnout potřebné instrukce, jak bojovat v drsných zimních podmínkách ve sněhu a mrazu, jak si vybudovat úkryt, jak si poradit s logistikou. Metodičtí Němci se nakonec s klimatickými podmínkami víceméně vyrovnali, ale i tak se museli smířit se skutečností, že narazili na velmi odolného a početně silnějšího protivníka, který byl nakonec nad jejich síly. Nepopsatelné podmínky válečných operací v zimních podmínkách jsou v knize barvitě přiblíženy prostřednictvím jedinečných záběrů ze sbírky dobových válečných fotografií Iana Baxtera, předního znalce německých vojenských dějin 20. století, německé vojenské techniky a dějin druhé světové války. Šílenství války je někdy nejlépe vidět na zdánlivě nepodstatných detailech.

Koloniálne ríše vo všetkých svojich podobách boli súčasťou politických máp sveta viac ako päť storočí, od renesancie až do dnešných dní. Kniha zostavená editorom Robertom Aldrichom ponúka trinásť príspevkov zaoberajúcich sa dejinami novovekých impérií, ktoré vybudovali osmanské Turecko, Španielsko, Portugalsko, Holandsko, škandinávske štáty, Veľká Británia, Francúzsko, cárske i sovietske Rusko, Rakúsko-Uhorsko, Belgicko, Nemecko, Taliansko a Spojené štáty americké. Štúdie vychádzajúce z výsledkov moderného bádania sú doplnené mapami, farebnými ilustráciami a ďalšími informáciami. Výsledkom je fascinujúci príbeh o novodobých ríšach a ich úlohe pri formovaní súčasnej globálnej civilizácie.

Samotný sexuální akt se od dob, kdy lidé přišli na to, co kam patří, nezměnil. Na rozdíl od společensko-kulturních přístupů k tématu. Lidé jako jediní tvorové na Zemi spojují sex se studen a pocitem viny a stigmatizují určité sexuální praktiky. Sex lidi kulturně rozděluje, ačkoli jde o jednu ze zkušeností, jež je nám společná. Katy Listerová se s osobitým humorem ujímá dějin penisu a vuly, testů panenství v dějinách, tématu afrodiziak a anafrodiziak, dějin prostituce, antikoncepce, proměn společenského vnímání masturbace nebo třeba i jízdy na kole. Cesta od erotických fresek v Pompejích po moderní nevestince se sexuálními roboty či od středověkých zkoušek impotence po krádež varlat v současnosti vyvrací stereotypy a poskytuje cenný rámec aktuálním otázkám včetně genderu a sexuálního násilí. Text doplňují dobové ilustrace, často překvapivé, vtipné a někdy děsivé.

Jestliže slavný anglický dramatik irského původu George Bernard Shaw prohlásil, že atentát je extrémní formou cenzury, pak je na místě otázka, co představuje atentát, který selhal. Jistě jde o stejně odsouzeníhodný čin jako zdařilý atentát, i když so ud jej obvykle posuzuje "pouze" jako pokus o vraždu. Faktem je, že ti, kteří přežijí pokus o atentát, mají prostě štěstí. A strůjci nepodařeného atentátu? Někdy má atentátník obyčejnou smůlu, když selže detail. Jindy se mu zase jedná jen o to, aby s e zviditelnil. Nicméně každý nezdařený pokus o atentát, o nichž pojednává tato publikace, a to od Napoleona až po současnost, má svůj osobitý příběh.

45,000 years ago, rare and precious statues of faceless women with hourglass figures, sturdy hips and generous breasts surfaced across Europe. Spanning thousands of years and nurturing many a fantasy, they are known as the prehistoric Venus figurines. But what were the women who inspired these artifacts really like? For 150 years researchers offered no archaeological insights into the daily lives of prehistoric women and underestimated their role in society. In fact, these women became imprisoned by clichés. Prehistoric man hunted, went on adventures, invented, created and drew, whereas the role of prehistoric women was limited to educating children and carrying out domestic chores. That's all there was to say about it, or almost. Over the past fifteen years a new generation of researchers - many of whom are women - have shaken up this model. By establishing groundbreaking analysis protocols and defining new excavation methods, these scientists are finally able to make the invisible visible. It is thanks to their tenacity that the essential and even prestigious role of prehistoric women is emerging. For the first time ever these ancient women are being resurrected before our very eyes, shedding light on a new theory of our origins!