A Kiskirályok korában a legjelentősebb Trencsényi Csák Máté volt, aki egymaga uralta gyakorlatilag a később Felvidéknek nevezett terület nyugati részét, a Mátyusföldnek nevezett nagy vidéket, mely a Duna mentén Pozsonytól Visegrádig s a Dunától északra a Kárpátokig terjedt. A kötet elsőként a család eredetével foglalkozik, majd Csák Máté előéletét vizsgálja, ám életének ismertetésénél hozzáteszi: adataink elégtelenek a pontos életrajzhoz, ezért gyakran leginkább a kor eseménytörténetével foglalkozik. Olvashatunk a "kiskirály" Vencellel és Bajor Ottóval való küzdelméről, majd Gentilis bíboros látogatásáról, az Amádé-fiakkal vívott rozgonyi csatáról (1312), s a szerző ezek után azzal foglalkozik, miért is nem indított Károly nagyobb hadjáratot Csák ellen. A szerző a kötet végén főhőse 1321-ben bekövetkezett haláláról ír, s arról, hogyan került vissza a királyhoz Mátyusföld.

Holländer Margit tizennyolc esztendős volt, amikor 1944 nyarán zsidó származása miatt elhurcolták. A fiatal lány a magyarországi, vidéki zsidó közösség azon elenyésző hányadához tartozott, akik túlélték a deportálást. Margit megjárta Auschwitz-Birkenaut, Bergen-Belsent és Salzwedelt, csodálatos módon hazatért, és úgy döntött: napló formájában kísérli meg mondatokba foglalni a rettenetet. A csaknem száz oldalnyi terjedelmű, rajzokat, térképeket is tartalmazó, kézírásos szöveg ceruzával készült 1945 és 1946 között, majd 1962-ben, legépelésekor további részletekkel egészült ki.

Rudolf Bahro (19351997) byl jedním z nejvýznamnějších marxistických kritiků společenského zřízení Sovětského svazu a jeho satelitů. Knihu Alternativa (1. vydání 1977) napsal jako řadový občan východního Německa na základě zážitku z potlačení pražského jara. Po jejím vydání v SRN byl východoněmeckým soudem odsouzen na sedm let vězení s formálním odůvodněním, že v knize vyzrazuje utajované skutečnosti. V říjnu 1979 byl amnestován a vystěhoval se do SRN. Stal se zde jedním ze zakladatelů strany Zelených. Bahro obecně na sovětských režimech kritizoval orientaci na ekonomický růst a koncentraci politické moci v rukou aparátů. Jako alternativu navrhoval zavedení přímé demokracie, ekologickou udržitelnost a radikální společenskou rovnost. Podle východoněmecké Stasi šlo o vysoce rafinovanou a nebezpečnou antikomunistickou propagandu, její liberální kritici ji zase pokládali za nebezpečně nepřiměřenou utopii. Herbert Marcuse knihu označil za nejdůležitější marxistickou práci posledních desetiletí.

Rolf Peter Sieferle Stuttgartban született 1949-ben. Történelmet, politikatudományt és szociológiát tanult. 1977-ben doktorált, 1984-ben pedig újkori történelem témakörben habilitált. Sieferle 1991-től rendkívüli megbízott professzor a Mannheimi Egyetemen, 2000-től a Sankt Gallen-i Egyetem történelemprofesszora. Der unterirdische Wald (A föld alatti erdő) című, 1982-ben megjelent könyve alapműnek számít a kőszén energiahordozóként történő elterjedését leíró történelmi munkák sorában. A "föld alatti erdők kiirtásáról" szóló beszéde a természeti erőforrások kizsákmányolása és a jövőt felélő pazarló életmód metaforájává vált. Rolf Peter Sieferle önkezével vetett véget életének Heidelbergben 2016 szeptemberében. Sieferle a német társadalom közérzetének anamnézisét és diagnózisát alkotta meg, amely történeti megalapozottságának, világos szociológiai-politológiai ábrázolásmódjának, illetve prognosztikus erejének köszönhetően mind a mai napig változatlan aktualitással bír. Pár évvel később, 1998-ban átdolgozta az írást, de ezt a változatot sajnos már nem adták ki.

A kötet szerzői: Ablonczy Balázs, Berniczky Éva, Lucian Boia, Csabai László, Egressy Zoltán, Örkény István, Horváth László Imre, Kácsor Zsolt, Mán-Várhegyi Réka, Papp-Zakor Ilka, Selyem Zsuzsa, Szalay Zoltán, Szélesi Sándor, Zoltán Gábor A történelemben nincs "ha" - szól az unásig ismert közhely. De az irodalomban van! Sőt, az irodalom csupa "ha": fikció, képzelgés, játék. A trianoni békeszerződés 100. évfordulója előtt a HÉVÍZ művészeti folyóirat szerkesztői arra kértek tizenegy szerzőt (nemzeti 11!), hogy rugaszkodjanak el a makacs tényektől, és írjanak olyan novellát, melyben a trianoni döntés valahogy másként alakul. Írják meg a másik Trianont! Mi lett volna, ha...? Nem akarjuk lelőni a poénokat, de annyit elárulunk, hogy a történetekben felbukkan Lenin, Esterházy Péter, Drakula vagy éppen Ady Endre is. Az olvasó talán már érzi a vállalkozás izgalmát. Íróink birtokba vették a történelmet, és fantáziájuk kénye-kedve szerint alakították: hajlítgattákerre-arra, gyúrták, faragták. A kötethez Ablonczy Balázs történész írt előszót, utószónak pedig a román historikus, Lucian Boia egyik könyvéből választottunk részletet. Az illusztrációkat - főként a Fortepan képeit felhasználva - Palásti Kovács András készítette.

A ?magyar történelem 19. század végi és 20. század elejei korszakát átírják azok a dokumentumok, amelyek a gerincét adják Raffay Ernő Harcoló szabadkőművesség – küzdelem a katolikus egyház ellen című új könyvének. A tudományos munka zömében eddig soha nem publikált levéltári forrásokkal mutatja be azt, hogy a különféle erők miként szállják meg az 1890-es évektől a szabadkőműves szervezetet. Ismerteti, hogy ezt követően a titkosan működő társaság saját szabályzatait és a legtöbb korabeli vonatkozó magyar törvényt megsértve politikai szerepvállalásba kezd, amelynek egyetlen fő célja: a keresztény magyar állam megdöntése. Miután ennek egyik legfőbb támasza a katolikus egyház, így soha nem látott küzdelemben próbálják ellehetetleníteni, lejáratni és megsemmisíteni a legnagyobb keresztény erőt. Megtudhatjuk, hogy kik állnak a küzdelem élén és a hátterében, kik lesznek a szövetségeseik és azt, hogy a zsidóságnak milyen szerepe van a sikeres stratégiában. A könyv a Szabadkőművesek Trianon előtt című munka folytatása.

Dr Józsa László legújabb könyve "Szex a középkori Magyarországon" olyan keveset kutatott témákat tárgyal, mint a szüzesség kérdése, az erotikus irodalom kezdetei, a szexuális erkölcsök és aberrációk a középkori Magyar Királyságban, hogy csak pár fejezetcímet említsünk.

Značky jsou všudypřítomné. Možná si ani nedovedeme představit svět, kde by neexistovaly. Výrobky zavedených firem jsou považované za solidní, málokdo však ví, že právě jejich začátky jsou spojeny s temnými událostmi. Tato publikace odhaluje skutečné příběhy značek, které každý zná. Prozkoumejte tajemství obsahu kokainu v Coca-Cole, odhalte spojení jmen Hitler-Henry Ford a zjistěte to, co se z pečlivě vytvořených mediálních prezentací nedozvíte.

Vydejte se s námi objevit hroby Alexandra Velikého, Attily nebo Čingischána. Podlehněte honbě za zlatem uloupeným piráty. Pokuste se rozluštit indicie k pokladu v Rennes-le-Château, které zanechal opat Sauniere. Kniha španělského historika živě líčí příběhy nejhledanějších pokladů od předkolumbovského El Dorada, národu Inků, bohatství templářů až k utajeným skvostům třetí říše.

Stopy dávnej minulosti sú literárnou paralelou rovnomenného televízneho cyklu, nadväzujú na staršie knihy Pavla Dvořáka, najmä na cyklus Odkryté dejiny a Zlatú knihu Bratislavy... Rozprávanie o najstarších dejinách Slovenska.

A kötet két részben tárgyalja az örmény irodalom a magyarokra vonatkozó munkáit. Az első részben az örmény nyelv és irodalom ókori történetét dolgozza fel a szerző, míg a másodikban a középkortól egészen a 19.századig mutatja be a különböző, a magyarság történetére vonatkozó örmény irodalmi munkákat. Írta Lukácsy Kristóf ... Kolozsvár : [s. n.], 1870.

A kötet két részben tárgyalja az örmény irodalom a magyarokra vonatkozó munkáit. Az első részben az örmény nyelv és irodalom ókori történetét dolgozza fel a szerző, míg a másodikban a középkortól egészen a 19.századig mutatja be a különböző, a magyarság történetére vonatkozó örményirodalmi munkákat. az írta Lukácsy Kristóf ... Kolozsvár : [s. n.], 1870.

Kniha o Chíramovi Christophera Knighta a Roberta Lomasa, autorov Chíramovho kĺúča, Urielovho stroja a Druhého Mesiáša, je mimoriadnym príbehom o štrnásťročnom skúmaní pôvodu slobodomurárskych rituálov a snáh o odhalenie tajného učenia pochovaného pod Rosslynskou kaplnkou neďaleko Edinburgu. Autori o kaplnke tvrdia, že je najdôležitejším depozitárom Zvitkov od Mŕtveho mora, ktoré pravdepodobne obsahujú priame odkazy na mesiášsku osobnosť Ježiša Krista. Knight a Lomas nás vedú dejinami až ku kultúre prehistorickej Británie založenej na poznatkoch z astronómie a poukazujú na doteraz nepredpokladané súvislosti. Pátranie autorov sa končí udivujúcim odhalením týkajúcim sa koreňov kresťanstva, slobodomurárstva a vedy, keď všetko poznanie ovplyvňovala viera v záhadné kozmické javy, s ktorými sa spájali udalosti ako napríklad exodus z Egypta, nájdenie Šalamúnovho chrámu alebo objavenie Betlehémskej hviezdy. Táto kniha po prvýkrát odhaľuje, prečo sa v čase narodenia Ježiša Krista tak veľmi očakával príchod Mesiáša. Druhá časť knihy prináša Slobodomurársky odkaz. Logickú líniu tohto testamentu, formou pripomínajúceho Bibliu, autori vyextrahovali z rituálov slobodomurárskych stupňov, ktoré považujú za najstaršiu ústne odovzdávanú tradíciu západného sveta.

Kis Bálint genealógiai munkája az Árpád-házi királyokkal rokonságba került főnemesi családok és leszármazottaikat követi nyomon.

„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“ Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na různých frontách. Z jejich osobitého líčení vojenského života se dozvídáme nejen o klíčových událostech jednotlivých válečných let, třeba o sarajevském atentátu, mobilizaci, výcviku, odchodu do pole, důležitých bitvách, zakládání dobrovolných jednotek, vyhlášení Československa, návratu z legií, ale také o stravování na frontě, poznávání cizích kultur, zavádění nových zbraní, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, o dezinformační kampani s francouzským zlatem, špionážních aférách a o procesech s velezrádci, budoucími československými politiky. Texty ilustrují autentické fotografie, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na úspěšný dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem na stanici Vltava v roce 2014, kdy od vypuknutí první světové války uběhlo sto let.

Ha egy történész „egyszer meg akarja fejteni, hogy mi történt velünk itt, a Kárpát-medencében az 1940 és 1990 közötti fél évszázadban (s nem volt történelmünknek ehhez hasonló sűrű korszaka), akkor elsőként Hanákot kell megfejtenie” – Varga László, Budapest Főváros Levéltárának egykori főigazgatója emlékezett így Hanák Péterre. Hanák Péter történész (1921–1997) a holokausztot ugyan túlélte, de családját elveszítette, így a szellemes, ironikus fiatalemberből hithű sztálinista lett, és szerepet vállalt a magyar történettudomány 1948 utáni szovjetizálásában, vett részt a „reakciósként” megbélyegzett történészkollégái félreállításában – hogy aztán illúzióiból kiábrándulva az államszocialista rendszer kritikusa legyen. Miután ’56-os megnyilvánulásai miatt 1957-ben eltávolították az Eötvös Loránd Tudományegyetemről, Hanák az MTA Történettudományi Intézetének munkatársaként, majd osztályvezetőjeként (1964–1990), a dualizmus korának kutatójaként kulcsszerepet játszott az 1867-es kiegyezés pozitív újraértékelésében, továbbá a „szellemi vasfüggöny” egyik 1960-as évekbeli átvágójaként a magyar történetírás nyugatosításában, modernizációjában. Egyike volt azoknak, akik problémaérzékenységükkel, nemzetközi tájékozottságukkal, kapcsolatrendszerükkel és nyugati megbecsültségükkel kiemelkedtek a Kádár-kori történész nemzedékből, a rendszerváltás után pedig ő vállalta a Közép-európai Egyetem (CEU) Történelem Tanszékének megszervezését. Csunderlik Péter kutató történészként a Hanák-hagyaték, levéltári és nyomtatott források, valamint a pályatársakkal készített interjúk alapján rajzolja meg Hanák Péter pályaképét, aki egyik hőséhez, Jászi Oszkárhoz hasonlóan „dunai patrióta” volt, aki Közép-Európa történetének kérdéseire akart választ adni, hogy megértse a saját sorsát.

Is World History A Lie? it's time to decide There are many people all over the world - who question world history and many researchers have made the claim that history is a total lie. This book will try to make it easy for you to decide if history is a lie or not. This book will show some of the research that Anatoly Fomenko and others have done regarding world history - and will make a summary of what they have found - to make it easy for you to decide - is History a Lie?

Who built Tartaria? How did they build Tartaria? What is the secret of Tartaria? These are questions many people have asked for a long time. This book will look at some of the amazing secrets of the technology of Tartaria. This book will examine some of the evidence that researchers present to answer these questions. The author David Ewing Jr has travelled to over 2500 cities and places worldwide and has done much historical research over 20 years and has great knowledge of world history.

Sind viele Denkmäler auf der ganzen Welt falsch? Forscher haben Beweise gefunden, die zeigen, dass viele antike Denkmäler nicht Tausende von Jahren alt sind - sondern in den letzten 200 Jahren erbaut wurden. Dieses Buch wird versuchen, Ihnen die Wahrheit über die Pyramiden und andere antike Denkmäler weltweit zu zeigen - basierend auf den von Forschern gefundenen Beweisen.

Muchos investigadores han afirmado que la historia del mundo fue falsificada durante y después del Renacimiento. Los investigadores han descubierto que la verdadera historia del mundo ha sido oculta o destruida. Los investigadores de todo el mundo se preguntan: -?Qué historia esconden??Qué historia destruyeron?Este libro mostrará algunos de los principales hechos que los investigadores han presentado para mostrar lo que sucedió durante y después del Renacimiento.

Monografia mladej historičky na základe analýzy obsiahleho pramenného materiálu vytvára celistvý obraz o historickom vývoji evanjelickej cirkvi v Uhorsku v druhej polovici 19. stor. a ďalej až po zánik Rakúsko-Uhorska; o zmenách v zákonnom postavení, vnútornej organizácii a správe ev. cirkvi v Uhorsku, o vplyve politickej situácie na postavenie a život evanjelických veriacich slovenskej a maďarskej národnosti a o zástoji výrazných osobností politického a spoločenského diania v tomto kontexte. Dielo je originálnym príspevkom do skúmania novších dejín Slovenska a stredoeurópskeho priestoru.

Co má společného míšeňský porcelán, šťavnaté klobásky, Valhala nebo design Bauhausu, Bismarck či Karel Veliký, Braniborská brána a vjezd do koncentračního tábora v Buchenwaldu? Všechno jsou to symboly Německa vztahující se k jeho vzletům i pádům. Jejich prostřednictvím zkoumá britský kunsthistorik Neil MacGregor klíčové okamžiky německých dějin. Analyzuje pozadí převratných německých úspěchů, rozvoje kultury i technického a společenského pokroku a zároveň sleduje cestu vedoucí k děsivým tragédiím. Obsáhlá kniha vznikla paralelně k úspěšné rozhlasové sérii Německo: Vzpomínky jednoho národa, kterou produkovala stanice BBC Radio 4 ve spolupráci s Britským muzeem a Neilem MacGregorem. „ „Každý, kdo chce porozumět Německu, by si měl tuto knihu přečíst.“ Observer

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání.

Práce In the Shadow of Munich. British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938 to 1942) [Ve stínu Mnichova. Britská politika vůči Československu od přijetí do oduznání Mnichovské dohody (1938-42)] sleduje rozdílné přístupy a postupné proměňování britské politiky vůči Československu v době od mnichovské konference v září 1938 do britského prohlášení ze srpna 1942, že Mnichovská dohoda nebude mít jakýkoli vliv na budoucí teritoriální uspořádání. Klíčovým tématem práce je přitom vliv Mnichova na britskou politickou scénu a na následnou britskou politiku vůči Československu ve středoevropském kontextu a také jeho rezonance v jednáních s československými exilovými představiteli. Práce je výsledkem autorova mnohaletého výzkumu zejména v britských archivech, doplněného o materiály z archivů českých, a rovněž reflexe rozsáhlého množství pramenných edic, deníků a memoárové a odborné literatury. Snaží se přitom rozptýlit řadu mýtů a stereotypů, v jejichž zajetí zůstává dosavadní česká a zčásti též anglofonní historiografie při interpretaci britské politiky vůči Československu bezprostředně před 2. světovou válkou a v jejím průběhu.

Publikace věnovaná více než stoleté historii mimořádné muzejní instituce zároveň v mnohém odráží dramatické osudy českých a moravských Židů v minulém století. Kniha se opírá o obsáhlý výzkum v domácích i zahraničních archivech. Přináší množství objevných informací a mnohé události v historii muzea staví do nového světla. Mimo jiné vůbec poprvé nabízí ucelený náhled na válečné dění v této instituci, o němž kolují mnohé legendy a hypotézy. Podle zjištění autorky je však zjevné, že nejznámější z nich, o muzeu vyhynulé rasy, je více metaforou než skutečným obrazem toho, co se ve válečném pražském židovském muzeu doopravdy dělo. Pozornost je dále věnována chaotickému poválečnému dění, v němž nemnozí čeští a moravští Židé, kteří válku přežili, museli paradoxně obhajovat svou vlastní existenci. Kniha následně charakterizuje působení židovského muzea v podmínkách komunistického režimu, nepřátelského židovským tématům.I když má publikace charakter odborného textu doplněného rozsáhlým poznámkovým aparátem, je napsána čtivým jazykem a příběh muzea, který se před čtenářem odvíjí, má díky historickým okolnostem rychlý a dramatický spád. Odkrývá pozadí instituce, která patří k nejnavštěvovanějším muzeím na světě. Její existence přitom – v rozporu s panující představou – nikdy nebyla samozřejmostí, ale výsledkem obtížného boje a úsilí řady vynikajících židovských osobností. Text doprovázejí četné, mnohdy unikátní ilustrace dokreslující dosavadní spletitou cestu Židovského muzea v Praze.

Zamarovského Vzkriesenie Olympie je prvou knihou, ktorá v úplnosti podáva vyše tisícročnú históriu antických olympijských hier a navyše sa zamýšľa aj nad ich odkazom dnešku. Je to hold Olympii a olympijským hrám, ale nie ich idealizovanie. Ako konštatuje v diele autor, na olympijskej pôde sa ukázalo, že šport a umenie sú dva mosty na ceste, aj keď nie jedinej, ktorá vedie k dorozumeniu. Kniha je rozdelená na tri časti: prvá sa zaoberá dnešnou Olympiou a históriou jej objavenia, druhá antickými olympijskými hrami vo svetle poznatkov modernej vedy a tretia obnovením olympijských hier a niektorými ich otázkami.

Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě rádoby neomylného vyššího principu. Je často projevem vypočitatelností i omezenosti, avšak s nedozírnými následky. V českých dějinách to vesměs byla kvítka o nic méně odporná a zavrženíhodná jako všechny jejich světové předobrazy dohromady, ačkoliv někteří z nich mohli být i naivní idealisté. Na zradu může být samozřejmě pohlíženo z mnoha různých pohledů a v důsledku toho může být zpětně i různě hodnocena. Což se v českých dějinách občas stává. Kniha, kterou vám předkládáme je zajímavá nejen faktografií týkající se zrádců jako takových, ale především jejich osudy, cestou, kterou procházeli a tím jak nakonec sami skončili. Je to smutné čtení, které nikoho nenechá na pochybách o vině těch, kteří chtěli tak či onak vstoupit do dějin, avšak sami skončili na jeho propadlišti.

Samotný sexuální akt se od dob, kdy lidé přišli na to, co kam patří, nezměnil. Na rozdíl od společensko-kulturních přístupů k tématu. Lidé jako jediní tvorové na Zemi spojují sex se studen a pocitem viny a stigmatizují určité sexuální praktiky. Sex lidi kulturně rozděluje, ačkoli jde o jednu ze zkušeností, jež je nám společná. Katy Listerová se s osobitým humorem ujímá dějin penisu a vuly, testů panenství v dějinách, tématu afrodiziak a anafrodiziak, dějin prostituce, antikoncepce, proměn společenského vnímání masturbace nebo třeba i jízdy na kole. Cesta od erotických fresek v Pompejích po moderní nevestince se sexuálními roboty či od středověkých zkoušek impotence po krádež varlat v současnosti vyvrací stereotypy a poskytuje cenný rámec aktuálním otázkám včetně genderu a sexuálního násilí. Text doplňují dobové ilustrace, často překvapivé, vtipné a někdy děsivé.

"Két királynőről szól ez a könyv. Mindketten ugyanazon férfi feledégei voltak. Az első Mária, Nagy Lajos király lánya, az egyetlen volt a magyar nép történelme során, aki nőként trónra került és önállóan uralkodhatott - volna, ha a sorsát nem mások befolyásolják minduntalan. (...) A másik asszony, Cillei Borbála, egy főúr lánya, politikai zsarolás nyomán tizenéves kislányként lett az ötven évig uralkodó magyar király, Luxemburgi Zsigmond felesége. Aki minduntalan megcsalta őt, ám amikor a feleség is elkövetett néhány házasságtörést, akkor férje száműzette. Az asszony ezek után birtokain gazdálkodott, majd mindinkább belesodródott a politikába, végül férje ellen szervezett összeesküvés miatt börtönbe került. Ilyen kalandos élet akkoriban kevés hölgynek jutott." (a Kiadó)

"Az első magyar nők, akik nem voltak királyok feleségei, mégis széles körben ismertté váltak, szent királylányok voltak. Erzsébet hercegnő, II. András király lánya volt az első és talán máig a legismertebb magyar nő. A korabeli házastársi és vallási alázat mintaképe lett, akit ez egész keresztény világban már 800 éve tisztelnek, templomok sokasága viseli a nevét. Nem sokkal Erzsébet halála után, a tatárjárás idején született IV. Béla lánya, Margit, aki az unokahúga volt az előbbinek. Őt szülei eleve, fogadalomból apácának szánták. Igyekezett túltenni minden vele szemben állított elváráson, életét "engesztelő áldozatnak" tekintette... Érdekes módon az ő szentté avatása nem volt olyan gördülékeny és problémamentes, mint a nagynénjéé. Mint következő köteteinkben is, a főszereplők mellett jó néhány nőalak megjelenik még könyvünk lapjain. Megemlékezünk egy olyan nőről, akit a görögkeleti egyház tisztel a mai napig szentként. Piroskáról, László királyunk leányáról van szó, aki Bizáncban az Iréné nevet kapta. És voltak még jó néhányan, akiket -noha sohasem avattak szentté- számos helyen tisztelnek, tiszteltek." (a Kiadó)