V poradí trinásta básnická zbierka Miroslava Daniša s tajomným názvom Sub indumento (v preklade Pod rúškom) akoby nadviazala na predchádzajúcu básnickú zbierku Bez rúška na duši. Subtílna knižočka obsahuje 28 krátkych básní a 118 haiku v čase pandémie. Podmanivé verše, nútia človeka k zamysleniu a ponúkajú čitateľovi v tejto pandemickej dobe spoločnosť, v ktorej sa nebude cítiť sám.

Prvá slovenská antológia poézie jednej z najdlhšie fungujúcich literárnych skupín v Európe Osamelých bežcov potvrdzujúca jej literárnohistorický význam, progresívnu úlohu a neodmysliteľné profilujúce postavenie v slovenskej literatúre posledného polstoročia. Básnické texty rozdelené do troch blokov sú doplnené citáciami z manifestov, fragmentmi listov, literárno-estetických i filozofických názorov a stanovísk členov skupiny. Antológia je výsledkom kompetentného a fundovaného, ale aj celkom originálneho prístupu k textovému materiálu zostavovateľa Jána Štrassera, ktorý dôverne pozná príbeh tejto básnickej skupiny. Kniha je doplnená o archívne fotografie a ilustrácie Jakuba Milčáka.

Třetí sbírka Jakuba Čermáka je výběrem veršů z let 2005 - 2008, horečnatou změtí delších bilančních pásem i krátkých laskavých zastavení a městských příběhů, návštěvou do prudce osvětlovaných krajin i do pokojíků poklimbávajících u hrací skříňky. Součástí knihy je CD "Přítel holubů" (autorské, dosud nevydané písně, nahrané v létě 2009 s přáteli v Krušných horách) a fantaskní černobílé kresby plzeňské výtvarnice Báry Motlové.

Autorka sa doposiaľ venovala próze, literárnej vede a prekladom z nemeckého jazyka. V spomínaných oblastiach patrí medzi najvýznamnejšie slovenské osobnosti. Básnická zbierka je prvotinou, ale zároveň knihou poézie vyspelej a vyzretej autorky. Básne sú vlastne autorským výberom poézie písanej od sedemdesiatych rokov. Ako ilustrácie sme použili diela Jozefa Jankoviča z konca päťdesiatych rokov.

Goran Đorđević je básnik početnej generácie srbských básnikov narodených po 2. svetovej vojne. Narodil sa roku 1952 v obci Kolari pri Smedereve, meste na Dunaji, so známou pevnosťou (rozprestiera sa na takmer 13 hektároch), ktoré bolo posledným sídelným mestom stredovekého Srbska a ako posledné padlo do rúk Turkom. Dejiny smederevskej siahajú až do staroveku (Lepenski vir, Vinča). Autor čerpá inšpiráciu tak z dejín, ako aj zo súčasnosti, keď ako starosta Smedereva sa mal postarať o takmer desaťtisíc srbských utečencov z Kosova. Dnes je riaditeľom medzinárodného festivalu Smederevská básnická jeseň, na ktorej najvyššie ocenenie - Zlatý kľúč - udelili aj Milanovi Rúfusovi. Poctený bol početnými cenami a básňami je zastúpený vo viac ako dvadsiatich antológiách v Srbsku a v zahraničí a jednotlivé preklady vyšli v angličtine, francúzštine, nemčine, ruštine, japončine, čínštine, španielčine, taliančine a v ďalších jazykoch. Zbierka je výberom z celoživotnej básnickej tvorby tohto významného srbského autora.

Ladislav Maria Wagner (*1945) – Český maliar, sochár a ilustrátor. Svojou maliarskou a sochárskou tvorbou je dnes známy už po celom svete. Za svoju prácu v umení získal mnoho cien doma aj v zahraničí. Od roku 1984, kedy bol režimom násilne odsunutý aj so svojou rodinou do pohraničia, sa zaoberá intenzívnejšie aj prózou a poéziou, ktorú často spája s výtvarným objektom. Vo svojej poézii používa voľný verš, v ktorom tvorí slovom obrazy. V roku 1978 mu bola v Paríži tajne vydaná zbierka básní „Touches". Básnická zbierka ,,Plechový kolotoč" bola jeho prvá knižka básní, vydaná po roku 1989 v českom prostredí s vlastnými ilustráciami. Ďalšia zbierka básní „Fialkové roky" je v poradí druhou zo série pripravovaných štyroch zbierok, ktorú by malo uzrieť oko čitateľa. Každá z knižiek obsahuje autorské ilustrácie ako originálne výtlačky len pre konkrétnu zbierku.

Picassovo pokušenie je básnickou zbierkou Toronta Naru. Básne sú oslavou ženskej krásy a dokonalosti. Nechýbajú prirovnania, odkazy na historické súvislosti (napr. báseň Sedmoro pier a koniec Kasandry), odkazy na bájne postavy (napr. S morskou pannou) či odkazy na velikánov umenia (napr. Picasso). Básne sa budú páčiť nielen ženám, ktoré pocítia nehu pri básnické oslave ženskej krásy a dokonalosti, ale aj mužom, ktorých dielo môže inšpirovať k recitovaniu svojim polovičkám nielen pod čerešňou počas májových popoludní.

Mierne uletená edícia Flexibuk je zameraná na kreativitu a konfrontáciu umelcov a jednoduchým spinning efektom, ktorý ponúka, si určite získa aj vaše srdcia. Zaujali nás ľudia, ktorí sa spoliehajú na vlastnú intuíciu a vyhýbajú sa cieľovej páske – možno tušia, že nemôže byť nič horšie ako posledná stotina slávy: básnik Dalimír Stano a ilustrátor Vladimír Seman.

Po zbierke básní a pesničkových textov (Odkazovač, Slovart 2009) prichádza Juraj Soviar s novou zbierkou poézie. Soviar píše o čase, v ktorom žijeme, a ten je rýchly, bláznivý, často bezohľadný a často sa nám zdá, že je všetko obrátené dolu hlavou. A Soviar tieto chvíle a pocity zachytáva. Pri čítaní jeho veršov máte pocit, že s ním, s Jožom Urbanom, so skupinou Elán a s Ľubošom Zemanom sedíte niekde v bratislavskej vieche a zhovárate sa – o smútku, stratách, nachádzaní, mužských cieľoch a, pravdaže, o ženách. K tejto knižke možno patrí aj pohár dobrého vína. Mok a dobré verše treba vychutnávať po dúškoch...

Básne tejto zbierky vznikali v marci 2001, 2002, 2003 medzi Bratislavou, Trnavou a Nitrou. Niektoré z nich boli časopisecky publikované v Romboide a Raku. Autorka sa venuje hlavne literárnej histórii a literárnej kritike.

Kniha známého salesiánského kněze a pedagoga, „pastýře undergroundu“, je putováním po stopách Božího milosrdenství na této zemi. V krátkých příbězích se setkávají dva světy: svět Heryánovy kněžské každodennosti vyplněný setkáními s lidmi z různých vrstev společnosti, vesměs ale z jejích okrajů, a svět biblických poselství a podobenství. Ty vnášejí do naší současnosti paprsky pochopení a smyslu, ale také nastavují zrcadlo naší pýše a sobectví. Heryán ukazuje, jak je svět naplněn Božím milosrdenstvím, které nás v každé chvíli vybízí k tomu, abychom změnily naše uvažování a nechali se jím prostoupit. Jednotlivé kapitoly-příběhy knihy zaujmou bezprostředností a upřímností, s jakou nahlížejí v Boží perspektivě aktuální dění kolem nás, a prohlubují touhu po obrácení srdcí. Ladislav Heryán je známý salesiánský kněz, biblista a pedagog.

Sbírka básní s emotivním nádechem, která vám rozšíří nejen vědomí, ale i povědomí o hloubce lidských emocí a o tom, jak silnou moc nad nimi mají slova. A nejen to. Tato sbírka vám poskytne klíč k světu, který jste doposud neznali. K světu, který vás přiměje přemýšlet nad lidským světem z více úhlů. A občas také jen nakreslí úsměv na tváři, poskytne únik z reality každodenního života nebo zpříjemní posezení u čaje.

Buďme blaženi - básně Františka Novotného v podání Luďka Munzara. Buďme blaženi z poezie, která v nás zůstává a přichází v pravý čas.

A haiku az egyik legjellegzetesebb japán versforma, amely a XVII. században alakult ki. A műfaj egyik első és legjelentősebb képviselője Macuo Basó (1644-1694) volt. Már Basó korában is több haikuiskola jött létre, amelyek sajátos stílust képviseltek. A XIX. század végéig tartott a klasszikus haiku korszaka, majd a XIX-XX. század fordulóján a műfaj kifejezésvilága, nyelvezete és motívumrendszere nagyban megváltozott, innentől beszélünk modern haikuról. Ez a modern haiku aztán az egész világon elterjedt, és napjainkban óriási népszerűségnek örvend. Az 2018-ban megjelent Sorslángocskák című verses könyv után Szentkirályi Fittler József ismét különleges haikukötetet tár elénk, melynek egyes haikui a legapróbb növényektől és állatoktól kezdve az egész univerzum dimenziójáig magukban foglalják a világot, ezáltal a kötet a létezés minden szintjét felvonultatja. Szentkirályi Fittler József elkötelezett a haiku műfaja iránt. A költő a klasszikus haiku szabályait követi, de gondolatai, érzelmei a mai embert is mélyen megérintik. Költészetének filozófiáját Ottlik Géza idézésével tette érthetővé. "Minél jobban ritkulnak a szavak, annál jobban sűrűsödik az igazság, a végső lényeg a hallgatás táján van, csak abba fér bele." A kötet valamennyi darabjában felfedezhetőek a négy évszak természeti képei, s az általuk közvetített érzelmek valamelyike.

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).

Soubor čínských dynastických Cantos vznikal od listopadu 1937 do března 1939 a poprvé vyšel v lednu 1940. Zdrojem k Čínským Cantos byly Poundovi francouzské dějiny Číny Histoire générale de la Chine ou Annales de cet Empire (Paříž, 1777–1785, ve 13 svazcích). Za jejich autora bývá označován jezuitský misionář Joseph de Mailla (1669 ve Francii – 1748 v Pekingu). Jde však o komentovaný překlad starších čínských spisů vycházejících především z nejslavnějšího historického díla své doby (konec 11. století) C'-č tchung-ťien (Úplné zrcadlo ku pomoci těm, co vládnou), jehož autorem je S'-ma Kuang. Ezra Pound v tomto jediném chronologicky pojatém oddílu Cantos nevrství časové roviny, ale paralely se západní kulturou, a do své poezie začíná soustavně vřazovat ideogram coby plnovýznamovou součást, zvukovou i pojmovou. A jeho hledání dobré vlády se pevně ukotvuje v konfuciánství.

Poezie Rzí plání urouhaných je skladbou o 150 básních, jakýchsi pozastaveních za ztracenou či spíše zrezlou láskou, za dobou která je urouhaná a za rouhání se nestydící. Hejátkova poezie v této knize je jedním slovem šanson. Jde o abstraktní, ale i velmi realistické obrazy psané opět na pomezí volného a vázaného verše, přičemž rýmy však mají povětšinou až precizně pevný řád a jasnou kostru. Milostná poezie z předchozí sbírky "Věchýtek Kasandřin" je tak zde vygradována přes mlžně milostné příběhy až po takřka bajkově schované metaforicky realistické básně o současném stavu světa. To vše opět s ilustracemi Evy Rozkošové tentokrát rovnou na 20 stranách. Celkový výraz knihy pak působí velmi vyzrále, kompaktně a svojí dikcí je přímým odkazem pravého postromantického a postlyrického básnictví..

Sbírka básní o české dráze a o kraji, kterým protéká krásná řeka Sázava. O kraji, který je plný hájů, lesů a tichých zákoutí. Také o rozmaru čundráků a projíždějící lokálce, která vozí přítomnost i budoucí dny.

Druhé vydání třetího svazku Kritické hybridní edice — přináší v knižním čtenářském vydání nově revidovaný text této jediné Bezručovy sbírky a v online digitální vědecké edici veškeré varianty textu básní. Knižní čtenářské vydání se opírá o znění Slezských písní z prosince roku 1928, tedy o nejširší podobu sbírky z období před tím, než autor začal podrobovat text svých básní plošným úpravám, které vedly k jejich uměleckému znehodnocení. Básně ze Slezských písní, které nejsou součástí zvoleného základního vydání, nalezne čtenář v komentáři. — Digitální vědecké vydání obsahuje obrazovou podobu a přepis všech relevantních zjištěných rukopisů, jež byly dosud reprodukovány jen výběrově a nedostatečně, dále znění časopiseckých otisků, předcházejících zařazení básně do knižního celku, a znění básní v knižních vydáních Slezských písní od prvního souboru s titulem Slezské číslo (1903) do posledního vydání, na němž se autor ještě podílel (1958). Proměny kompozice sbírky, která v prvním knižním vydání obsahovala méně než tři desítky básní a ve své konečné podobě se rozrostla takřka trojnásobně, zachycuje samostatný přehled. Součástí edice je i shrnutí životních osudů a vydavatelské historie Slezských písní, přinášející množství dokumentárního obrazového materiálu. Edici doplňuje ediční komentář soustřeďující se primárně k historii textu.

Najrozsiahlejší výber z básnickej tvorby Ľudmily Podjavorinskej adresovanej deťom. Básničky pre deti zo Zlatého fondu SME.

Když v roce 2020 získal Ewald Murrer cenu Litera za poezii, odůvodnila porota své rozhodnutí mj. tím, že se v jeho poezii „potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou“ a že autor v tomto ohledu navazuje na poetiku „melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho“. Vše řečené platí i o jeho nové sbírce Hlasy ryb; oproti dřívější Murrerově tvorbě se tu však stále intenzivněji ozývá posmutnělý, stísněný tón, svíravé vědomí smrti a nebytí, vytvářející působivý kontrast s autorovým nenápadným, nevtíravým, ale o to poťouchlejším vtipem: „Rybář smrt / loví v našem rybníku. // (…) Slyším, co jsem dříve neslyšel. / Šepot kamenů, duté zvuky převracených brázd. / Hlasy ryb, / které po deštích / z kaluží se ozývají.“

Hudba po půlnoci (1994) je jedinou knihou poezie v celém Kloboukově díle. A rozhodně není titulem do počtu. Naopak! Je pozapomenutou perlou moderního českého básnictví minulého století. Vznikala v rozmezí let 1964-1984. Autor v ní cílevědomě hledá smysl života a místo člověka na zemi, a to v událostech a postupném plynutí času.

Žena je jemné stvorenie, ktoré je určené byť priateľkou, manželkou, matkou, žienkou domácou ale aj divou, ktorá žiari, zároveň aj zranenou dušou, ktorá mlčí a trpí. To sme my ženy, každá z nás má v sebe iný "kód", kt. v nás objavujú tí správni muži ale aj tí, kt. nás dokážu dostať na samé dno. Dešifrovať ho je ako zvádzať boj na mínovom poli lebo žiadny muž nevie, ktorá sa mu podvolí a otvorí mu svoje srdce. Odvážne či zdržanlivé, každá raz svoju jemnosť prejaví a odhalí, čo jej duša skrýva. EKniha Ženskosť je spletenie ľudských príbehov, spomienok, bývalých lások, lásky samotnej, vášne a vzťahu medzi dvomi ľudmi. Annie Kollar je autorka básni, ktorá prišla s nápadom spojiť báseň s fotografiou. Henrieta Oliver je autorka fotografii, ktorá sa prvýkrát stretla s Annie Kollar v roku 2013 na prvom fotení. O pár rokov neskôr prišiel prvý impulz, spojili tvorby dokopy. Začali spolupracovať v roku 2015 a tvoriť prvú knihu Ženskosť. Táto dvojica sa chystá vydať aj ďalšie knihy na ktorých už pracujú.

Pozoruhodný debut českého básníka, jenž poprvé vyšel v tištěné formě v ro¬ce 2003, představuje básnickou tvorbu z okruhu tzv. civilizační tematiky. Je to poezie vyzrálá, odkazující jakoby k autorům časopisu Květen, někam k Miroslavu Holubovi a jemu podobným. Doprovází ji neméně zajímavá šestice fotografií, autorem snímků je sám básník, narozený v roce 1973 a žijící dnes v Praze. Radek Bittner (1973), český básník

E regény foszereploi Iványiék, egy Lajos utcai bérház lakói. Az apa tizenkilences kommunista, Péter, az idosebb fiú is részt vesz a munkásmozgalomban, Márton a fiatalabb fiú visszahúzódó alkat. Iványiék ellenségeinek egy része is ebbol a házból való# a fehérterrorista rendor ormester, és a nyilas pribékké züllött részeges munkakerülo. A politikai és erkölcsi ellentétek, melyek a ház lakóit szembeállítják egymással, önmagukban is elegendoek lennének egy családregény eseményeihez, de mindig újabb és újabb szereplok kapcsolódnak, újabb és újabb epizódok szövodnek be a történetbe.

Hovorí sa, že tam, kde rinčia zbrane, múzy mlčia. Ak by sme hľadali dôvod, tak ho nájdeme v permanentnom strese a strachu z ďalších dní, kde jedinou prioritou je túžba prežiť. Sú však autori, ktorí tento dôvod vedia prekonať. Práve naopak, majú potrebu vysloviť tú nekonečnú a svojou podstatou najľudskejšiu túžbu: nech zbrane prestanú rinčať a múza opäť rozozvučí svoju lýru. Medzi takýchto autorov patrí aj Dana Janebová, poetka a prozaička. Autor je vtedy dobrý, ak nezapadá do schémy, predpísanej rôznymi literárnymi prúdmi, ale vie z nich vyrásť a vybočiť s tým, že nájde svoju vlastnú osobitosť a odlišnosť. V čom je teda osobitosť Dany Janebovej? Je to predovšetkým meditatívnosť jej básni, ktorá sa prejaví najmä pri zvukovom, hovorenom podaní, vtedy nadobúda rozmer modlitby. Druhou známkou jej osobitosti je filozofický podtón, ktorý nájdeme vo všetkých jej básňach. Napriek nemu však zostáva veľmi ženská, jej poézii nechýba vášeň ani erotično. Zuzana Kuglerová

Zbierka básní je autorkiným debutom a obsahuje tvorbu, ktorá vznikala od čias gymnaziálneho štúdia po súčasnosť. Autobiografické verše sú odrazom vnútorného sveta mladej ženy, ktorá siaha po témach zmyslu ľudského života, lásky, motivácie a dáva nazrieť do sveta svojej fantázie. Výber básní z tejto zbierky získal ocenenie v súťaži autorov Literárna Ilava 2012 – druhé miesto v kategórii poézia. Maja Demčišáková sa narodila 28. augusta 1986 v Michalovciach, kde absolvovala gymnaziálne štúdium, počas ktorého vznikali prvé verše. Vysokoškolské štúdium absolvovala v Košiciach na Fakulte prírodných vied UPJŠ v odbore informatika. V tejto profesii aj pracuje.

Ján Ondruš je jedným z najvýznamnejších básnikov druhej polovice 20. storočia, a možno povedať, že je jediným výnimočným slovenským básnikom po druhej svetovej vojne, ktorý (popri umlčaných) nepodľahol deštruktívnemu tlaku ideológií, a pritom básňou odpovedal na stav povojnového človeka a sveta Kniha obsahuje súborné básnické dielo Jána Ondruša v takej podobe, akú mu dal básnik v autorizovanom vydaní poslednej ruky pod názvom Prehĺtanie hlasu (1996). Zvláštnosťou tohto vydania je publikovanie ucelených kritických, analytických a esejistických interpretácií Ondrušovej poézie, ktoré doteraz najviac prenikli do štruktúry zmyslu jeho básnického diela. Integrálnou súčasťou diela je aj posledná básnická zbierka prevažne satirických básní Ovca vo vlčej koži (1977).

Jak spolu souvisí tajný plán českého knížete, polská vévodkyně a dva dětští pomocníci správce rozhledny? Dozvíte se ve veršovaném příběhu Vítězslava Říčky.

Výber z poézie popredného macedónskeho básnika, esejistu a prekladateľa. Jeho básne boli preložené a vyšli v 30 knižných výberoch v 20 jazykoch sveta. Za svoju tvorbu dostal viacero cien, vrátane Ceny Fernanda Rielu za mystickú poéziu (Španielsko), C eny Jána Smreka (2010) a Zlatého venca Stružských večerov poézie (Macedónsko 2011).Matevski je básnik hlboko vnímavý, detailne pozorujúci, o čom svedčí kompetentný spôsob vytvárania obrazov a náznakov ako odrazu autorovho vnímania, vciťovania sa do o kolitého sveta a prežívania každodennosti. Aj vo svojej neskoršej tvorbe je jednoznačne básnikom hodnôt, vracia sa k bohatým zdrojom prírody, mytológie a histórie, vyberajúc si z nich prvky, ktoré sú nositeľmi esenciálnych, univerzálnych posolstviev. Zvonko Taneski. Je to poézia, ktorá zohľadňuje priestor Macedónska, ale súčasne je spojená s hodnotovo produktívnymi trendmi inonárodnej poézie, s tou jej časťou, ktorú pociťujeme ako univerzálnu. (...) Mateju Matevského vnímam ako lyrika spájajúceho obraznosť napájajúcu sa najmä z macedónskych prírodných zdrojov s úvahovosťou rozohrávajúcou viacrozmernú tému času. Reflexia je ťaživá, ako to vyjadruje obraz lyrického subjektu a básnika "s kameňom hlavy / v dlaniach". Prof. PhDr. Ján Zambor, CSc.