Básnická prvotina devatenáctiletého autora, který se jasně vymezuje vůči příslušníkům zdegenerované facebookové generace a s básnickou domýšlivostí a sebeironickou nadřazeností si pohrává s různými tématy i náladami, které kroutí a láme do břitkých i teskných veršů.

Poezie M. J. Vilímka není vlastně nesena jeho životním osudem františkána, jde proti němu, nebo spíš podél něj. Je to poezie divokého smíření a napjatého klidu, vášnivě hledající rovnováhu. V městských kulisách oslovuje Jej, ve „vykopnutých dveřích své jistoty“ vybavuje si předchozí tvar života, jenže i ten nový je poznamenán starým nepokojem, stálým soubojem se „zvlněním neklidu“, rozbouřen vzpomínkami, nedostupnou láskou, čekáním na báseň zaslanou v SMS.

Antologie Rytíři textových polí chce českému čtenáři přadstavit slovenskou poezii po roce 1989. Vychází z přesvědčení, že se vyplatí seznámit se na vlastní oči s autory, kteří aktivně mění reliéf básnického Slovenska tváří v tvář tematickým a výrazovým výzvám, jež před nás staví pohyblivý horizont přítomnosti.Antologie celkem představí dvacet dva básnických individualit. Každý svazek doprovází esej, který prostřednictvím portrétů zastoupených autorů mapuje to podstatné z dění ve slovenské poezii po roce 1989.

Drahomíra Pechočiaková, všestranná, mimoriadne plodná autorka takmer troch desiatok knižných titulov, prichádza tento krát k čitateľovi s básnickou zbierkou NÁVRATY, zjednocujúcej tri cykly - Čas návratov – Hornolúčnianske balady a Piešťanské vody. Zbierka je reflexiou momentov, ktoré rezonujú v autorkinej pamäti, nanajvýš osobná, poznačená subjektívnym prežívaním toho, čo sprevádza náš každodenný život, čo stretáva obyčajného človeka, ale aj toho, čo presahuje jeho osobný rozmer a súvisí s celospoločenskými, všeľudskými až kategoriálnymi otázkami týkajúcimi sa pominuteľnosti indivídua, konečnosti jeho bytia... Autorka skrze verše jedinečným spôsobom ukazuje silu prenikať do duše človeka, schopnosť sprostredkovať mu krásu a múdrosť v jednote, moc, robiť ho lepším. Zbierka je doplnená fotografiami Juraja Gažovčiaka. Autorka je členkou Spolku slovenských spisovateľov, viacnásobnou nositeľkou ocenení za tvorbu v oblasti poézie i prózy.

On, ona, ono... vtedy, teraz a nabudúce. Klopkanie tichých ozvien, farebné čiary, odraz v zrkadle. Čo sa skrýva v myšlienkach prenesených na papier? Má zmysel riešiť neriešiteľné? Má byť riešenie zmysluplné? Pozrite sa na svet očami Charlieho. Potrebujete aj vy Antidepresíva? V dnešnom svete si ich pýta každý. Vezmite si kus tabletky a ponorte sa do hlbín najtemnejšieho sveta fantázie. Nenájdete tu ružové jednorožce a víly hrajúce na harfu. V Antidepresívnom svete sa skrýva veľa otázok bez odpovedí. Veľa túžob bez nádeje. Skrýva sa tu všetko to, čo potrebuje vyliečiť.

A Babits Kritikai Kiadás megjelentetése, valamint a Babits-évforduló visszahozták a kontinuus magyar irodalom eleven áramába a költő korábban kissé háttérbe szorult, gazdag életművét. Regényvilága, levelezése, életútja ma jobban hozzáférhetőbb, mint lírája.

Nová zbierka básní Erika Šimšíka - Čabajka a iné údeniny (vyd. BRAK). Zbierka poézie Čabajka a iné údeniny je treťou knihou Erika Šimšíka. Nadväzuje na jeho poetický debut Monorezeň a Stereozemiaky. Čabajka a iné údeniny pozostáva z troch nezávislých častí a postupne prechádza od textových básní k vizuálnej poézii, cez synestetické koláže až po projekt nonCAPS vytvorený v kolaborácii s anglickým básnikom Marcusom Sleaseom. "Erik Šimšík nám ukazuje/dokazuje, že „jazyk nezväzuje“, že s jeho okovami, pútkami sa môžeme voľne pohrávať, že máme od nich kľúče — všetci, len málokto o tom vie, ako keď sa na niečo priamo pozerám, ale nevidím to, lebo mi nik nepovedal, na čo sa mám upriamiť", píše Boris Ondreička v doslove knihy.

Tisíc podôb ženy je vyjadrením cesty k ženstvu a sebaprijatiu. Túto knihu písala žena. Nie iná ako vy. Občas rozbúrená ako oceán, inokedy pokojná, ponorená v tichu vlastnej pokory. Písala ju preto, aby opäť priniesla svetu tisíc podôb ženy, v ktorých je bez ohľadu na náladu, stav, výzor či predstavy spoločnosti jednoducho krásna, výnimočná a lásky hodná. Žena, ktorej sa dostane do rúk, nájde samu seba v rôznych obdobiach a situáciách svojho života. Pocíti príval nádeje a lásky. Opojená dávkou vlastného prijatia zistí, že je presne taká, aká má byť! Pravá žena. Famózna, krásna, božská, odvážna, strapatá, naivná aj šialená. No nech by bola práve v tejto chvíli akákoľvek, stále je sama sebou a vzácna! Veršovaná podoba vás vtiahne do jednoduchosti a mágie slova, v ktorom človek často odhalí obrazy vhodné pre steny vlastnej reality.

Jana Melcerová vo svojej formálne výborne zvládnutej a myšlienkovo bohatej poézii akoby otvárala pred čitateľom či celým svetom tajomné izbietky ženskej duše, plné obáv, sklamaní či poznania, ale aj čistej radosti z malých i veľkých vecí života. Žmúri do tmy, no vidí v nej svetlo na križovatkách. Ako keď zatvoríme oči, pomyselne odstrihneme rušivé momenty a zameriame sa na vnútorný monológ. Inokedy zasa len necháme na seba pôsobiť rôzne vnemy a pýtame sa, čo to s nami robí, čo sa to v nás pohlo. Nie vždy to zistíme na prvý raz, ale jedným sme si istí – vidíme jasnejšie. Poéziu Jany Melcerovej, jej hľadanie a nachádzanie odľahčené jemným humorom i nešetrnou sebairóniou, dopĺňajú inšpiratívne čiernobiele fotografie Renáty Černayovej.

"Immár tizenötödik éve jelenik meg népszerű antológiánk, amely alapkötete a Költészet Napján, április 11-én a Magyar Rádió Márványtermében megrendezésre kerülő, rendkívül sikeres Versmaratonnak. Az év versei - Az év novellái című kötettel együtt - a magyar irodalmi élet színe-javát tárja az olvasók elé. A reprezentatív gyűjtemény hagyományainkhoz híven mintegy negyven magyarországi és határon túli magyar folyóirat közlése alapján az elmúlt év legjobb verseiből nyújt színvonalas, sokoldalú válogatást. "

Tretia básnická zbierka významného autora, venovaná sakrálnym a biblickým motívom. Autor , ako vyzretý básnik nás núti klásť si otázky a hľadať odpovede. Je to jedna z najzaujímavejších básnických zbierok v poslednom období.

Název debutní sbírky Tomáše Tomáška vyznačuje dvojí pohyb, dvojí způsob vzniku hornin, a to usazováním a vyvřením. Tento základní obraz – v jedné, druhé, či obou složkách pohybu – prostupuje komplementárně jak motivickou, tak stylovou stránkou této poezie. Děje (slovesa) jsou tu na jedné straně substancializovány („v prosátém světle / zajíkavý / ptačí zpěv // na vrcholu / osamělé místo / modliteb“), matérie slov tuhne. Na druhé straně získávají výpovědi na dynamičnosti vyráženými krátkými, často jednoslovnými verši s apelativním obsahem, užitím paralelismů a refrénů. Tak i v motivech: „sevření hmot povolí / [...] temnotami / krystaly počnou / růst“, ale jindy „bez hlesu ční / zelený křik // socha stromu“. Povolování (změkčování) kontra tuhnutí, antropomorfizace kontra zneživotnění – společným znakem těchto procesů je proměna. Tomáškův výrazový minimalismus má jméno jemnost. Ta je totiž domnívám se základem procesu, který se odehrává – budeme-li mluvit o nejčastější autorově tematické poloze – mezi pozorovací schopností poutníka česko-moravskou krajinou, utvářenou ještě dodnes dominantně barokní dobou, a mezi záznamem básně, který otisk krajiny do duše proměňuje v otisk duše do krajiny. V této jemnosti je také ukryto autorovo já, jiným způsobem v básních nepřítomné, a tedy ani nepostřehnutelné.

Jestliže můžeme něco směle zařadit mezi klenoty naší literární historie, pak je to Erbenova Kytice. Nakladatelství BVD se rozhodlo nabídnout knižnímu trhu věrnou repliku vydání Kytice z roku 1924. Kniha byla vytištěna tak, aby do nejmenších detailů, počínaje strukturou papíru a konče celoplátěnou originální vazbou, odpovídala předloze z roku 1924. Tuto verzi jsme zvolili také proto, že obsahuje spoustu nádherných ilustrací ak. malíře Václava Součka. Replika vydání Erbenovy Kytice z roku 1924 má všechny atributy bibliofilie. Nakladatelství BVD připravilo limitovanou edici 999 výtisků s tím, že každý, kdo si knihu objedná, obdrží originální číslovaný certifikát, takže bude mít jistotu, že se stane členem exkluzivního klubu vlastníků necelé tisícovky exemplářů. Kniha je uložena v dřevěné kazetě.

V pořadí již třetí básnická sbírka moravského básníka Stanislava Denka si stejně jako jeho předchozí texty pohrává s představou přechodu a přeměny jedné věty ve druhou, které splývají a přelévají se jako vlny. Stejně jako vlny se také slova rozpadají, stékají a naplavují se a vyplavují, strhávaná proudem, kdy jsou "jako slzy hnána větrem", zatímco se na hladině zrcadlí modrající se duše. Tématem lakonických básní, majících občas až formu haiku jsou duchovní témata, často zobrazená na pozadí podzimu s tlejícím listím, vichřicí, mrazem a temnotou, nebo naopak žíznivého vysušujícího slunce.

Žitava, básnický debut Filipa Németha, viacnásobného finalistu súťaže Básne SK/CZ, je viac než len pôsobivou literárnou topografiou konkrétneho územia. Vo svojom krajinnom zameraní je rovnako intímnym pohľadom dovnútra, ako aj prechádzkou po miestach, ktoré na prvý pohľad môžu pôsobiť všedne, ale optikou autora nadobúdajú nezameniteľný charakter. Némethova sebavedomá a zrelá poetika sa nevyhýba ani subtílnemu humoru, v premyslene koncipovanej básnickej knihe sa zároveň dotýka viacerých bolestivých problémov súčasného sveta a spoločnosti. Žitava tak svoj zdanlivý regionalizmus priamo presahuje a jeho prostredníctvom dokáže byť presvedčivo univerzálna a súčasná.

Peter Mišák, známy spisovateľ, básnik, publicista a redaktor vydal doteraz 10 kníh poézie, prózy, povestí a iných žánrov. Na sklonku roka 2013 obohacuje slovenskú poéziu majstrovskou a názvom príznačnou zbierkou Stanice. Básnik dvíha motívy a lyrické reflexie, ktoré sa konotačne odvíjajú od významovej podstaty samotného veľa značiaceho slova stanica a novátorsky nadväzuje na asociácie veľkých básnikov, najmä stále inšpirujúceho Laca Novomeského. V štyroch častiach zbierky (Stanice, Stamodtiaľ a tam, Stanica v noci, Pasažier) vskutku cítime dych vlaku života, veď básnik si svojou krajinou poézie nesie Novomeského zápis Sedem miest prejdeme a devätoro riek/ na vlakoch premnohých s jediným životom... až sa nám zdá, že vlak tak mnoho vecí neunesie. Peter Mišák sa zbierkou súčasne zrelo a dôstojne vyrovnáva so svojimi básnickými vzormi a poeticky vyslovuje generačné poznanie nás pasažierov vlaku, ktorý prechádza naším bytím po koľajniciach z dvadsiateho storočia do neznáma, krajina tíchne/ za vlakom./ Len poliam/ sa ešte/ chvejú slabiny. Pasažier, s ktorým sa generačne stotožňujeme, je tu s nami, celý čierny./ Bez dovolenia,/ bez lístka na perón./ Sám sebe/ proti srsti/ a bez dlhých rečí,/ Jednou nohou/ stále na stúpadle vozňa/ vlaku, čo práve odchádza.

E-kniha Ružová vznikla v priebehu roku 2022 v čase doznievajúcej pandémie. Básnické texty rozprávajú o každodennosti, láske, priateľstve, šťastí, vzťahoch a zmysle života. Nevyhnutnosť žiť vnútorne i navonok odlišne od predchádzajúcich rokov sa odzrkadlilo aj vo forme textu písaného výlučne malými písmenami. Niekedy možno čítať text verš po verši, inokedy nové významy vznikajú spojením s veršom nad i pod. Názov Ružová je odkazom ku centrálnej básni Ružová a ku dôležitosti mať v živote ružovú farbu ako indikátor zmeny, optimizmu a nádeje k lepšiemu.

Kniha obsahuje vyše 60 humoristických a satirických textov piesní, väčšina z nich odznela v kabarete divadla DIVÁ HUS Glóbus Európy, ktorý ako nedeľný zábavník od roku 2011 vysiela Slovenský rozhlas na Rádiu Slovensko.

Tomáš Sedláček o této knize básnických epigramů napsal: "Michaelovi Marchovi se povedl zdrcující kousek - jako cizinec vystihl pražský hrdý patos, kterému vévodí napůl moudré skvrny konverzací ze dna pivních tácků, a přesto na jeho verších není pivního nic, jsou elegantní a jemné, točivé a příhodné. Tančí mezi filosofií a mává básnictvím, které sám podává v ekonomicky šetrných a úsporných dávkách, tak jak to máme rádi: stručně." Michael March je dlouholetým prezidentem Pražského festivalu spisovatelů. Ač obyvatel Prahy, zůstal světoobčanem a vnáší do naší české kotliny světová měřítka.

Valentín Beniak (1894 – 1973), básnik a prekladateľ, jeden z vrcholných predstaviteľov slovenskej poézie. Od roku 1939 pôsobil vo vysokých štátnych úradoch. V rokoch 1940 – 1945 bol predsedom Spolku slovenských spisovateľov. Po roku 1947 žil nútene na dôchodku. V jeho rozsiahlej tvorbe dielami najväčšieho básnického vzopätia sú zbierky Bukvica, Vigília, Druhá Vigília, Žofia, Popolec a Igric. Veľkolepá básnická skladba Igric ponúkaná čitateľovi v tomto obnovenom vydaní obsahuje knihu Igric z roku 1944 a ďalšie tri igricovské cykly (Márnica, Popol a prach a Nový spev igrica) z rokov, keď Beniak nemohol publikovať. Prvý raz ako celok vyšla roku 1968 v hamadovskom vydaní. Teraz sú do vej prevzaté Šmatlákove úpravy z roku 2000 a je nanovo zredigovaná. Autor v týchto veršoch trvalej hodnoty aktualizuje vo svojej básnickej autoštylizácii dávnu igricovskú tradíciu. V časovo a tematicky nadväzujúcich štyroch cykloch hlboko osobne reflektuje ťaživú a znepokojivú spoločensko-historickú situáciu z obdobia prvej Slovenskej republiky i potom po vojne a nástupe komunistického režimu. Povolaný a vedomý si svojho povolania, veď bol „cechmajstrom igricov“ na Slovensku, stavia sa pritom v mene Poézie na obranu básnickej tvorivosti, proti jej znehodnocovaniu oportunným, politicky motivovaným konaním.

Nahlížíte do úvodu mé třetí sbírky poezie a páté knížky, vydané v edici E-knihy jedou. Je štíhlejší, než předchozí dvě sbírky, ale určitě graficky vydařenější. Člověk stále hledá. Čím je starší, tím častěji v paměti. Raději bez přílišné nostalgie. Současnost je bezprostřednější a tím autentičtější. Občas jsme jí tak sevřeni, že chybí potřebný nadhled. Budoucnost raději přenechám nástupcům. Štafetový kolík života je dávno předaný a myšlenkami tam nedosáhnu. Nejsem „Věštírna Delfy, pobočka Barrandov.“ Snažím se podělit o vnímání všeho, co mne obklopuje, co se mi honí hlavou.

Obsiahle dielo zahŕňa slovenské ľudové a národné piesne, ktoré zozbieral sám autor, ale i P. Dobšinský, J. Kadavý, A. Halaša,, D. Kordoš, Matej Hrebenda, T. Kolenyiová a ďalšie osobnosti. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Pobaveno & Odhloubáno, mohlo by se také říct po dočtení sbírky Pavla W. Petkova Vypůjčeno & Okopčeno, která se snaží pozměnit zažité představy o verších a poezii. Směs humoru, nikoliv však prvoplánově vystaveného na obdiv, graduje mnohdy až v samotném závěru a nutí k úsměvu a souhlasnému pokývnutí hlavou. Obyčejná témata, vypůjčená a okopčená z obyčejného života „obyčejných“ lidí, se autor snaží zachytit a zpracovat s nadhledem okořeněným ironií a vtipem.

Osm napínavých povídek různých žánrů, od klasických příběhů ze života, přes historické dobrodružné povídky až po horory, spojuje pocit, který patrně někdy zažil každý – mrazení, které přichází při setkání s něčím neznámým či je spojeno s pocitem strachu. V povídce „Adriana“ poznáte dítě, které vidí svět nápadně jinak, než dospělí. Povídka „Strach“ Vám ukáže asi nejběžnější formu strachu, možná Vás však z pointy také zamrazí. Neoddychnete si ani v povídce „Stopy“, kam až Vás zavedou? Povídka „Já se vrátím“ má také nádech tajemna, ze kterého přechází mráz po zádech. V povídce „Portrét“ máte co do činění se záhadným malířem, autor se evidentně inspiroval tvorbou H. P. Lowecrafta. Následuje povídka „Hořící svíce“, kde si Jiří Pešaut vyzkoušel horor s typicky upíří tématikou, ale s určitou dávkou nadhledu. V povídce „Pomluva“ se ocitneme na počátku 18. Století v západním Welsu. Celou knihu završuje krátká novela „Mrazení“, je o tajemné dívce, která se ráda houpe v křesle a jejíž děsivá proroctví se vyplňují...

Čarodějnice je čtvrtou autorovou sbírkou povídek, která vychází v nakladatelství Tofana. Najdete v ní směs napětí, záhadna a humoru. Některé příběhy jsou na vážnější téma a přinášejí i příležitost k zamyšlení, jiné jsou čistě pro pobavení. Do té první skupiny patří například příběh Vrah mého táty. Pátrání po tom, proč má jiné příjmení než zbytek rodiny, přivede mladého muže nejen do problémů, ale také k poznání, kdo je jeho otec. Projekt pana Steinera si naopak klade za cíl vás zaujmout a nezatěžovat vás hlubokými myšlenkami.

Nine-year-old Ira-Abel Rawles lives on Hook Farm in the village of UNDERWHELEM. Next to the farm is Gore Woods, Ira's sanctuary, overseen by Orlam, the all-seeing lamb's eyeball who is Ira-Abel's guardian and protector. Here, drawing on the rituals, children's songs, chants and superstitions of the rural West Country of England, Ira-Abel creates the twin realm through which she can make sense of an increasingly confusing and frightening world. Orlam follows Ira and the inhabitants of UNDERWHELEM month by month through the last year of her childhood innocence. The result is a poem-sequence of light and shadow - suffused with hints of violence, sexual confusion and perversion, the oppression of family, but also ecstatic moments in sunlit clearings, song and bawdy humour. The broad theme is ultimately one of love - carried by Ira's personal Christ, the constantly bleeding soldier-ghost Wyman-Elvis, who bears 'The Word': Love Me Tender. Orlam is not only a remarkable coming-of-age tale, but the first full-length book written in the Dorset dialect for many decades. Orlam also reveals P J Harvey as not only one of the most talented songwriters of the age, but a gifted poet - whose formal skill, transforming eye and ear for the lyric line has produced a strange and moving poem like no other.

Slovensko NOIR je multižánrové dielo, ktoré spojilo 17 popredných slovenských autorov, 17 hercov, režisérov, muzikantov a talentovanú akademickú maliarku. Spoločne prinášajú výpoveď o nás a o Slovensku v aktuálnych časoch. Viac než 340 strán plnofarebnej tlače zabalených v pevnej väzbe s umeleckou obálkou. Vnútri na vás čaká 17 originálnych príbehov od popredných slovenských autorov a krásne ilustrácie výtvarníčky Kataríny Vavrovej. Noir znamená v umení čierno-biely. Vyhranený, jasný pohľad na situácie, v ktorých žijeme, na príbeh. Ale noir je aj temnota, aj modrina, sinka a dokonca znamená aj stred terča. Divadlo, literatúra, výtvarné umenie, hudba, umenie ako také je, aj keď to mnohí ľudia stále nevidia, náš najlepší priateľ. Pretože iba najlepší priateľ má odvahu upozorniť nás na naše chyby a prešľapy. Umenie triafa priamo do srdca. Zoznam autorov a poviedok: 1. Ivan Kučera - Votrelcovňa 2. Arpád Soltész - Som Števko 3. Juraj Thal - Vražda v kúpeľnej ulici 4. František Kozmon - Petržalka 851 5. Juraj Červenák - Mátohy na Krížnej 6. Silvester Lavrík - Zakochany 7. Márius Kopcsay - Halucinácia 8. Sor Ch.Verrin - Popoludnie na Zlatých pieskoch 9. Jakub Nvota - Cesta do Žiliny 10. Milan Lasica - Čo sa nehodí, škrtnite 11. Nikita Slovák - Neviditeľný 12. Zuzana Szatmáry - Ako náletové dreviny / Sargasové more 13. Pavel Vilikovský - Pes na ceste (úryvok) 14. Veronika Šikulová - Cigánska symfónia 15. Hylla Kluth - Rovnováha 16. Pišta Vandal Chrappa - Jazero 17. Ľubomír Feldek - básne

Tato knížka sdružuje dvě básnické sbírky: Celníci a námořníci a See Emily Play 2. Miroslav Fišmeister (* 23. dubna 1976) se narodil a žije v Brně. Amatérský přírodovědec, pošetilý pohádkář, Starý muž příbuzný s koněm, čtvrtý Profesionál. Po jednom z jeho ruských předků je pojmenován archipelag. Dva roky studoval FF MU (filosofie, religionistika, angličtina), dva roky pracoval v brněnské zoo (osli, klokani, kasuár). Od roku 2005 je v invalidním důchodu. Téhož roku debutoval knihou Ten stolek je nízký! Následovalo dalších 15 knih, nejnovější je Líc al-Chálí (Odeon, 2020). Jeho básně zazněly v HaDivadle a České televizi, vyšly rovněž v různých časopisech a antologiích. Byly přeloženy do francouzštiny, italštiny a angličtiny a také zhudebněny Ondřejem Kyasem. Svými texty doprovodil dvě výstavy fotografií Jaroslava Plocka, z nichž druhá navštívila i Senát Parlamentu ČR. Je autorem videoklipu k písni Octovrios Beaty Hlavenkové. Až se stane námořníkem, vyroste.

Pohádková vyprávění a básnění Pavla Zdražila jsou naivní pouze zdánlivě. Jakmile se do světa jeho postav a postaviček trochu víc ponoříme, můžeme hned ucítit množství vnitřních souvislostí a odkazů k širokému kontextu literatury, která nás nechce jen pobavit a zabavit. Jakýmsi nevyřčeným, ale o to účinnějším dopadem je něco jako zasvěcení, setkání s tajemstvím. Tento způsob tvorby, která má v sobě vždy silný náboj poezie, rozvíjí autor vlastně ve všech svých předchozích pracích a v Salamandří veselici už nacházíme zralý plod neustálého propojování významů, jednotlivých epizod a souvislostí.

Poems which break it all down into atoms. They deal with fundamental topics. They ask questions and look for answers. They hold up a mirror to us as well as motivating us to make improvements.