Na jeden zátah by těchto 74 krátkých básní napsal snad jenom maniak v posledním tažení. Tenhle materiál ovšem vznikal v rozmanitých situacích během několika desítek roků. Kresby, jež jsou součástí knihy, jsou textům přiřazeny dle společných pohledů básníka a malíře na život a jeho rozmanité podoby.

Výber z antológie starojaponskej lyriky (Man'jóšú) Preklad Mila Haugová a Fumiko Kawahara. Nová kniha z vydavateľstva CORPUS ponúka zbierku veršov z ôsmeho storočia japonskej literatúry, ktorá aj v súčasnosti nás uchvacuje presným, krátkym a pravdivým záznamom citovej udalosti. Prvýkrát vyšla v roku 1984 pod názvom Neskoro je , neodchádzaj a zaznamenala obrovský čitateľský záujem. Kultivovaný literárny prejav, kresby Miloša Karáska, príjemná grafická úprava a netradičné spracovanie knihy, ponúkajú opäť priaznivcom poézie kvalitný zážitok.

Básně prostřídané s básnickými prózami jsou postaveny na snové obraznosti, kterou však velmi netypicky provází slovní askeze a nechuť k bájení i zbytečným dekoracím. Autora nezajímá, zda něco zní hezky, banálně nebo trapně, nemilosrdně sleduje své vize až do nejhlubšího podloží. Vynáší tak na povrch znepokojivou výpověď o světě a o člověku, důvěryhodnou právě tím, že je prosta vší marnivosti a je míněna smrtelně vážně. Básník Vladislav Reisinger, publikující tentokrát pod jménem gersin, klade na čtenáře stejné nároky jako sám na sebe.

BESTSELLER NEW YORK TIMES Druhá kniha básní instagramového fenoménu jménem Atticus, který si získal srdce více než milionu fanoušků. Po Láskou ji nespoutáš, knize o nezkrotnosti ženské duše, přichází Tma mezi hvězdami. Atticus se v ní soustředí na dualitu života, věrohodně popisuje lidské úspěchy i pády, energii, kterou vkládáme do nových vztahů, i mučivou samotu, která je střídá. Jeho básně jsou upřímným zkoumáním osamělosti a naší potřeby sdílení. Ve svých minimalistických textech mladý básník ukazuje, že potřebujeme obojí: bolest i radost, hvězdy i temnotu mezi nimi, abychom dovedli ocenit vše, co nám život nabízí…

Michael Donhauser (1956) patrí k najpozoruhodnejším básnickým zjavom súčasnej nemecky písanej literatúry. Za svoje diela získal viacero významných rakúskych ocenení, napríklad Cenu Christine Lavantovej (1994), Cenu Ernsta Jandla (2005) alebo Cenu Georga Trakla (2009). Je považovaný za solitéra, ktorý sa nestará o módy a tendenčné smery, ale ako píše odborná kritika jeho tichá, na slovo citlivá poézia stavia k duchu doby alternatívny výraz a tak hľadá nové cesty. V zbierke Brečtan (v origináli Schönste Lieder) Donhauser nepoužíva verš, každú báseň tvorí jedna zložená veta, ktorá má výrazné hudobné kvality a jej atmosféra kdesi v hĺbkach pripomína stíšený hlas nemeckej romantickej tradície. Do slovenčiny básne Michaela Donhausera pretlmočila knižne debutujúca prekladateľská dvojica Rudolf Jurolek a Slávka Rude-Porubská.

Antológia je vyvrcholením úspešnej dlhodobej spolupráce medzi Spolkom slovenských spisovateľov a Obcou spisovateľov Českej republiky (OS ČR). Podnetom na jej vznik sa stalo 100. výročie vzniku spoločného štátu Slovákov a Čechov. Antológia zahŕňa 18 českých a 18 slovenských básnikov. Číslo 18 zostavovatelia stanovili na počesť osemnásteho roku 20. storočia, v ktorom oba naše národy spojili svoj osud v spoločnom štáte. V slovenskom i českom úvode k antológii sa pripomínajú literárne i osobné priateľstva medzi českými a slovenskými spisovateľmi, vysoko sa hodnotí vzájomná spolupráca v bývalom spoločnom štáte, pokračujúca i v období samostatných republík a deklaruje sa záujem ju všestranne rozvíjať. Česká časť antológie zahŕňa týchto autorov: Theofil Halama, Josef Hrubý, Karla Erbová, Zeno Kaprál,Lydie Romanská, Jarmila Hannah Čermáková, Vladimír Machek, Petr Musílek, Jiří Žáček, Zdeněk Lebl, Alois Marhoul, Alena Vávrová,Eva Frantinová, Roman Szpuk, Ivo Harák, Jan Kunz, Lukáš Bárta, Jakub Fišer. Slovenská časť antológie predstavuje poéziu týchto autorov: Jozef Mihalkovič, Vlastimil Kovalčík, Teofil Klas, Jozef Mokoš, Jaroslav Rezník, Štefan Moravčík, Michal Chuda, Miroslav Bielik, Zlata Matláková, Ján Švantner, Ján Tazberík, Peter Mišák, Margita Ivaničková, Štefan Cifra, Ingrid Lukáčová, Boris Brendza, Oľga Gluštíková, Martin Chudík. Treba veriť, že antológia sa stane odrazom k hlbšiemu vzájomnému spoznávaniu oboch národných literatúr a vzájomnému vydávaniu kníh v Česku a na Slovensku.

Po predchádzajúcich básnických zbierkach (Len sny, 8 minút k Slnku a Srdečná krajina) prichádza René Kaminský s ďalšou zbierkou. Autor pracuje so slovom ako umelec s ornamentom. Jeho poézia má rozvetvené vetné reťazce, nádherne dokáže využiť metafory. Bytostne nefalšovaný vzťah k žene spätý s radosťou i sklamaním: „ Nechcem sa už biť o hĺbku tvojej priazne, som unavený zo súbojov z hmly narodených“... „Pomôž mi dostať sa preč z tvojej piesne, keď nemôžem ďalej kráčať lúkami prežehnaný“. „Keď ňadrá napnuté ako plachty lode bielej ma odnášajú do mĺkvych zátočín?“ Z autorovej poézie vystupuje celá scenéria bytia. Ako keď maliar ponorí štetec do dúhových farieb „Bojím sa usnúť, ach, strach mojej biedy je hebký ako obláčiky, čo si narovnáva pod hlavou svitanie“. Prihovára sa vo svojich textoch osobne žene, oscilujúc neraz medzi ľúbostnou a mysticko-náboženskou tematikou. Zbierka sa iste dotkne srdca takmer každého čitateľa. Je v nej romantika, vnútorné prežívanie, hlboký ponor do bytia človeka i dnešného sveta. Nie nadarmo už pri autorovom debute sa spomína, že je jeho tvorba je akousi artterapiou na zmysly človeka.

A jugoszláviai magyar irodalom korszakalkotó csúcsteljesítménye a Világpor, megjelenésekor, 1980-ban az akkor még szorosan záró vasfüggöny miatt Magyarországon nem kerülhetett könyvforgalomba, nem válhatott részévé a hazai irodalmi kánonnak. Az újjászülető Világpor felfedező expedícióra hívja az olvasót: hogyan lesz elpusztított és pusztuló világaink nyelvi sivatagából a költői alkímia révén ezer színben világló új lehetőség: virágpor. A Világpor Tolnai Ottó életműsorozatának első kötete a Jelenkor Kiadónál. Tolnai Ottó Kossuth-díjas költő, író 1940-ben született Magyarkanizsán. Palicson (Szerbia) él.

Kniha s CD. Zlodějka vás přivítá ve světě poezie, který tvoří řada cizích lžiček. Prochází od dětských přes svět matčin, zkoumá lžičky hrdinské, ráda si s vámi nabere lžičku z atmosféry domova nebo poodhalí různé podoby zlodějek. Co báseň, to malý příběh nebo inspirace člověkem, jenž kdysi vlastnil lžičku. Buď ji daroval, nebo mu byla ukradena. Některé už není komu vrátit. Zlodějky jsou také výtvarně nadané, Hana Mičková jejich svět zachytila díky vlastní výjimečné fantazii citlivě a inovativně. Těm, kteří slyší lžičky cinkat, zvonit, chrastit nebo vydávat další zvuky či tóny, je určen i hudební bonus, na němž spolupracovala řada talentovaných mladých hudebníků. Poezií se k vlastním originálním skladbám nechala inspirovat violoncellistka Terezie Kovalová, písničkářka Hana Kopřivová nebo bratři Vankové. Lžičková překvapení nechává zlodějka ve vlacích, na lavičkách v parcích, na náměstích, v kavárnách pod šálky. Ochutnejte alespoň na lžičku poezie i originality a nechejte se inspirovat díky nakladatelství DENUDATO, které zlodějku přistihlo při činu a vydalo.

Najkrajšie ľúbostné verše v podaní autorov, ako sú Krista Bendová, Ján Kalinčiak, Ján Smrek, Pavel Koyš, Andrej Plávka a mnoho ďaľších s ilustráciami Mariána Čapku.

Audiobook 49 Poems from The Flowers of Evil by Baudelaire. Les Fleurs du mal, in English The Flowers of Evil, is a volume of French poetry by Charles Baudelaire. First published in 1857, it played an essential role in the symbolist and modernist movements. The poems deal with themes relating to decadence and eroticism. Baudelaire dedicated the book to the poet Théophile Gautier, describing him as a parfait magicien des lettres françaises ("a perfect magician of French letters").

Jak bolí, když dostanete infarkt? A jak bolí, když vám berou iluze? Tato sbírka básní nabízí koktejl z rulíku zlomocného i pohlazení po duši. Autorka v ní popisuje, čím si člověk projde po vážné kardiologické diagnóze a jaké je to jiné, když jste navíc sami kardiologem. Pokud je vaše nemoc genetická, můžete si klást otázku, zda jste stále plnohodnotným člověkem, když máte mutaci v té nejniternější podstatě svého já, ve své DNA. Anebo nakonec pochopíte, že váš handicap je i vaše nová výhoda, dává vám totiž možnost podívat se na svět jinak než dřív a vidět, co vám dříve zůstávalo skryto. Žijeme ve světě, ve kterém je konečnost základním zákonem. Vydejme se na cestu až na její hranici. Pokud je váš život naplněný a dává smysl, pak je jeho konečnost přijatelná.

A szerelem Isten ajándéka - írja Czirok Ferenc a Pitypang és csillag­ablak című kötetében. Ez a könyv pedig Lisztóczky László ajándéka, aki Isten ajándékkosarából kiválogatta a legszebb gyöngyszemeket, a magyar költészet legszebb szerelmes verseit, hogy örömöt szerezzen ezzel olvasóinak.

Fuss ?az életedért. A túlélés szabályai Ne bízz senkiben! Véletlenek nincsenek. Ne úgy éld az életedet, mintha egy filmet néznél, amiben valaki más a főszereplő. Te vagy a főszereplő. És most forog a filmed. A Fantasztikus négyes forgatókönyvírójának és a Twin Peaks alkotójának izgalmas, új kalandsorozata, amely mesterien ötvözi a rejtélyt, a vérfagyasztó kalandokat és a természetfelettit. Will West mindent megtesz azért, hogy ne tűnjön ki kortársai közül. Szülei kérésére közepesen tanul, és a terepfutók között is a középmezőnybe tartozik. De egyszer hibázik: egy országos szintfelmérőt mindenkinél jobb eredménnyel teljesít. Így aztán csábító ajánlatot kap egy elitiskolától… és fekete autós férfiak követik. Amikor váratlanul elveszíti a szüleit, menekülnie kell az iskolából. Lassacskán felfedezi, milyen hihetetlen fizikai és mentális képességekkel rendelkezik, és rájön, hogy mindez valahogy összefügg titáni erők évezredes harcával. Mark Frost olyan bestsellerek írója, mint a The Greatest Game Ever Played (A legnagyobb játék), a Sötét szövetség és a The Six Messiahs (A hat Messiás). Az elismert sorozat, a Zsarublues meghozta számára az Írók Céhének díját és az Emmy-jelölést. Ő volt az ABC legendás sorozatának, a Twin Peaksnek egyik alkotója, majd 2005-ben a Walt Disney Studios The Greatest Game Ever Played című filmjének forgatókönyvírója és producere is. Mark Los Angeles és New York állam északi része között ingázik feleségével és fiával.

Oldřich Antonín Hostaša je železničářem tělem i duší. V jeho básnické tvorbě se to proto hemží vlaky, kolejemi a slangem ajznboňáků. Zatímco předchozí knihy přinášely převážně alegorické příběhy spojené s železnicí, „Ajznboňské pastorále“ nás přenesou přímo do autorova vlastního příběhu, do doby jeho začátků na dráze.

Sbírka milostné poezie Jiřího Londona Votruby.

Básnická sbírka Dva z Ravenny je výbor z díla dvou současných italských autorů z kraje Emilia - Romagna Nevia Spadoniho a Eugenia Vitaliho, z nichž prvně jmenovaný píše své básně v romagnském dialektu, které je zajímavou kombinací italského jazyka a frankofonních jazykových vlivů sahajících až do období langobardské a franské nadvlády. Právě tento jazyk užívaný až do současnosti ve venkovských oblastech tohoto kraje propůjčuje převážně lyrickým básním obou autorů nádech romantiky starých časů, období dětství a mládí autorů těsně spjatých nejen se svým rodným krajem, ale i s Českou republikou, zejména s osobou překladatele Zdeňka Frýborta, jenž překládal mimo jiného i díla obou autorů. Právě jemu je věnováno několik básní. V lyrické poezii obou autorů se odrážejí nostalgické vzpomínky na jejich dětství strávené na venkově, na rodiče, sourozence, milostné vztahy. Velkým tématem je pro oba autory rovněž každodenní život na venkově a kritika sociální nerovnosti italských rolníků a soudobé městské společnosti, jak je možné vidět ve Spadoniho básni o Ravenně, v níž je patrná narážka na lhostejnost, bezcitnost a zkorumpovanost společenských institucí.

Jedná se o originální poezii, vyjadřující touhu po naplnění, ale zároveň ukazuje i odvrácenou stranu lásky, a tou je strach ze zklamání a samoty. Básně, které mimo jiné vypráví také o komplikovanosti vztahů, kterou pocítil každý z nás, a zároveň o občasně nesnesitelné lehkosti bytí. Většina šepotů je doprovázena fotografiemi, střípky světa viditelné autorčiným okem.

Én úgy szeretném szeretni a Papát! Miért nem hagyja? Ha egyedül akarok lenni, tuti, hogy rám száll. Ha nem akarok vele mászkálni, tuti, hogy elvisz magával. Úszni tanít, miközben félek a víztől. Rokonokhoz cipel, mikor a hátam is borsódzik tőlük. Beleszól, ha Eszternek verset írok, vagy unatkozom, vagy sírok… És amin csak röhögni lehet: fel akar világosítani! Ő! Engem! No, de már közeleg a szabadság napja, mert az én Papám nősülni akar! Hurrá! Éljen! Éljen! Vagy mégsem?!

V souboru dvanácti povídek zachytil autor jak předrevoluční osudy různorodých hrdinů, tak peripetie, s nimiž se potýkala společnost v devadesátých letech. Výjimku tvoří literární zpracování pohnutého života italského šlechtice z doby renesance, které autor pojal v duchu soudobých žánrů. Společným rysem Moníkových povídek je nadsázka, lehkost jazyka a melancholická poetičnost, která prosvítá v některých povídkách. Propracovanost postav ukazuje na autorovu výbornou znalost lidí ze širokého spektra společnosti od mafiánského podsvětí až po nejbohatší vrstvy, z nichž nejlépe vychází takzvaný obyčejný člověk, který se často nechtěně a proti své vůli stává hrdinou. Na lidské slabosti nahlíží autor s ironií, přesto však laskavě a s pochopením.

Slávna „báseň o človeku“ s ilustráciami Jána Ťapáka. Martinus Nijhoff (1894—1953) patrí k najvýznamnejším severonizozemským básnikom 20. storočia. Za svojho života vydal tri básnické zbierky (Pútnik, 1916; Formy, 1924; Nové básne, 1934), množstvo esejí a takisto prekladov z angličtiny, francúzštiny a gréčtiny (T. S. Eliot, W. Shakespeare, A. Gide, Euripides). Ako predstaviteľ neskorej moderny zastával pozíciu autonómnosti poézie a vo svojom básnickom diele, ktoré sa vyznačuje jazykovou jasnosťou a komplexnosťou, nastoľoval existenciálne otázky moderného človeka postmetafyzickej doby. Jeho básnická skladba Awater (1934), ktorá vychádza v dvojjazyčnom nizozemsky-slovenskom vydaní, je jednou z najinterpretovanejších básní nizozemskej poézie.

Poézia je život sám a ako taká plynie i autorovým, pričom sa nevymyká z jeho rámca podobne ako iným, snáď iba s tým rozdielom, že on sa ju nesnaží brať až tak vážne a veci k zamysleniu rieši okamžite ručne na papieri.Je teda na posúdení čitateľa, č i sa s jeho textami stotožní a či nie, určite ich však tvoria motívy autenticky prežité a aj keď to tak v mnohých prípadoch nevyzerá, vždy sa jedná o spôsob lásky, ktorý nás triafa mnohokrát i zo strán, ktoré by sme vďačne oželeli. Podobne ako vo svo jej prvotine (Tŕne a lupene), jedná sa i v tomto prípade o plynulý prechod fázami poznania, čomu nasvedčuje i názov tejto zbierky. Ide v podstate o chronologicky zápis, o akýsi pokus poukázať na fakt, že všetko okolo má zmysel a vyvíja sa nie svojvoľ ne, ale podľa toho, aký tomu dáme rámec. Vo svojom druhom pokuse, v básnickej zbierke Iný už nebudem, dáva teda nahliadnuť do svojich východiskových pozícii, pretože nikdy nie je všetkému koniec...

Již předchozí tvorba Radka Malého ohlašovala pozoruhodnou proměnu doposud pro něj charakteristického způsobu básnické práce. Ubylo klasických forem, objevily se postupy zcela nové. Přítomný soubor představuje pět vícehlasých básnických skladeb, v nichž se prolínají dávné husákovské osmdesátky, nedávná pandemická zkušenost, ale i nejrůznější nevyžádané výzvy osudu. Jeho zpráva je příjemně epická, „jazzově“ uvolněná, jeho obraznost rozmáchlá a nekonvenční. Ve svých básních navštěvuje zákoutí imaginární i zcela reálná. Je to herbář, nebo bestiář? Básník se na každý pád nebojí všelijak zakřiveným zrcadlovým plochám vydávat nejen sám sebe. Této zkoušce podrobuje i řadu literárních či kulturních emblémů, ale především to, čemu se říká dnešek, naše „tady a teď“. Řečeno slovy jedné z jeho skladeb: „Toto není Eden!“

Sbírka 98 lyrických básní haiku v tradičním formátu, ve které se autor snaží nastínit tenkou linii mezi krásami a smutky světa skrze pomíjivost všeho kolem nás. Kniha obsahuje témata pro japonská haiku typická – přírodu, smrt, lásku a hlavně samotnou pomíjivost, která se prolíná každou básní. Formát tří řádků a sedmnácti slabik limituje rozsah básní, zároveň však autorovi vymezuje prostor a nabízí čtenáři svobodu k zamyšlení se a pochopení celkového obrazu, kterého je samotné haiku pouze součástí.

An inspiring new selection of poems exploring faith and the divine, featuring poets from across the world, from antiquity to the present Poets have always looked to the skies for inspiration, and have written as a way of getting closer to the power and beauty they sense in nature, in each other and in the cosmos. This anthology is a holistic and global survey of a lyric conversation about the divine, one which has been ongoing for millennia. Beginning with the earliest attributable author in all of human literature, the twenty-third century BC Sumerian High Priestess Enheduanna, and taking in a constellation of voices - from King David to Lao Tzu, from the Epic of Gilgamesh to the Malian Epic of Sundiata - this selection presents a number of canonical voices like Blake, Dickinson and Tagore, alongside lesser-anthologized diverse voices going up to the present day, that showcase the breathtaking multiplicity of ways humanity has responded to the divine across place and time. These poets' voices commune between millenia, offering readers a chance to experience for themselves the vast and powerful interconnectedness of these incantations orbiting the most elemental of all subjects - our spirit.

Druhý svazek nového českého překladu vybraných Majakovského veršů nabídne čtenáři celkem sedm poem, které lze námětově označit jako veřejné: je to 150 000 000 z let 1919–1920; IV. internacionála a Pátá internacionála, obě publikovány v roce 1922; poema Vladimir Iljič Lenin z roku 1924, napsaná v přímé reakci na Leninovu smrt v témž roce; Létající proletář datovaný rokem 1925; Správně! (1927); a konečně poema Z plna hrdla, která vyšla na přelomu let 1929–1930, tedy těsně před Majakovského smrtí, a je považována za nedokončenou. Ačkoliv všechny vznikly po roce 1917 a nelze popřít jejich politickou angažovanost v zájmu bolševické revoluce, je nezpochybnitelné, že i tyto porevoluční Majakovského verše se vyznačují velkou obrazností, kreativitou a často i hravostí.

Odvalený kameň

Tone Hodnebo Norvégia egyik legjelentősebb kortárs költője. A Jótállás az igazságért versei örvényként vonzzák magukhoz az olvasót, és mutatják meg a szabadulás lehetőségét egy érzelmi megrázkódtatás idején. Hodnebo versei határvonalként húzódnak aközött, amit közvetlenül tapasztalunk, és aközött, amit megpróbálunk elmagyarázni valaki másnak. Megmutatják, hogy mindaz, amiről azt gondoltuk, elveszett, az emlékezet mélyén megtalálható. Tone Hodnebo (1962) norvég költő, műfordító, szerkesztő. Emily Dickinson és Anne Carson norvég fordítója, költészetét számos irodalmi díjjal ismerték el. A. Dobos Éva (1955) műfordító. Kortárs norvég irodalmat fordít magyarra, többek között Jon Fosse és Karl Ove Knausgard prózai műveit. Oslóban él. A Magyar Műfordítók Egyesületének tagja. Az Európai Unió támogatásával megjelenő Határhelyzetek sorozat darabja.

Táto kniha určite nie je všedná. Je to antológia poetiek a básnikov, ktorí sú alebo boli (tí, čo už nie sú medzi nami) nevidiaci. Niektorých pripravil osud o zrak od narodenia, iní oň prišli v detstve či v dospelosti. Uzavretí do večnej tmy – ale ich verše svedčia o tom, koľko z nášho sveta v skutočnosti vidia, koľko toho o ňom vedia, koľko vedia o ľudských vzťahoch a podstate nášho bytia! Zvykne sa hovoriť, že ľudia, ktorí nedisponujú tým azda najdôležitejším ľudským zmyslom, sú obdarení vyššou mierou senzitivity ostatných zmyslov. Asi to platí. Ale tí, ktorých básne sú v tejto knihe, disponujú aj schopnosťou tvorivo narábať so slovami a ich významami, esteticky zobraziť „nevidenú“ realitu, svoje poznanie, pocity a city. Ich situáciu presne vystihujú verše jedného z nich, Ivana Čičmanca: „Tam v tichosti, v tme, / ktorá už nie je tmou, vnútorným / hmatom znovuobjavíš / poddajné kontúry všetkých vecí, /ich tajomné, sebatvorné /opojenie...“ Čítajte, prosím, túto knihu s otvorenými očami a srdcom, ale aj „vnútorným hmatom“! Knihu inicioval a zostavil Milan Resutík a edične pripravil Igor Hochel. Ako ilustrácie sú použité výtvarné diela nevidiacej sochárky Marianny Jánošíkovej-Machalovej, dizajn a zalomenie publikácie Matúš Chalupa. Celá publikácia je k dispozícii aj jako audiokniha cez QR kód, ktorý je uvedený na záložke v knihe.

Nová básnická sbírka Jana Buriana přináší v šesti oddílech (Předjaří, České myšlenky, Zkrouceniny, Můj les, Honza a Jenda, Tenistovy sny) básně, v nichž poznáváme jejich autora tak, jak ho dobře známe (nápaditého, hravého, vtipného), současně ale vidíme i to, jak zde posunul svůj výraz ke stručnosti a k drobnějšímu pointovanému veršovému útvaru. Je to ten nejlepší Burian z dřívější doby, ale současně i Burian nový, překvapivě radostný, ale i zamyšlený a melancholický.