Mind láttunk már – azaz ki ne látott volna – aranyhalat úszkálni egy gömbakváriumban megállíthatatlanul föl-alá. Ismerjük ezt a jellegzetes, alig hasonlítható érzést, amikor eldönthetetlen, a látvány komikuma vagy vigasztalhatatlan szomorúsága erősebb-e. Minél többször olvasom Szendrői Csaba verseit, annál határozottabban alakul a fejemben róluk egy ilyesfajta kép. Mert ezekben a szövegekben a szomorúság is könnyű egy kicsit, és a vicc mindig nehéz. Éjszakák, beszélgetések, lepkék gombostűre szúrva. Modem. Satír. Egy okos tekintet és egy okos nyelv találkozása jókor, jó helyen. Könnyed és súlyos. És – a szónak abban a ritka értelmében, ami nem kínos – szép. „Ilyen piciben még nagyobb az ősz.” Ezt tudják, ettől hihetetlenül jók ezek a versek. Hogy ez mennyire milyen. - Simon Márton

Kniha o českém osudu ve druhé polovině 20. století - skromný, nenápadný a kultivovaný člověk Bohumil Robeš se od mládí zajímal o literaturu. V 50. letech byl z politických důvodů uvězněn a byl propuštěn až v druhé polovině 60. let. Kniha přináší koláž jeho básní, deníkových záznamů, korespondence, povídek, esejů, úvah a dokumentů. Mnohé texty se dochovaly díky statečnosti spoluvězňů, kteří je vynášeli ven. Po návratu z vězení autor nezahořkl, ale zapojil se do kulturní práce: psal četné recenze divadelních představení, filmů a televizních inscenací do moravského denního tisku, později napsal vedle básní množství povídek, srovnatelných s povídkami např. Jiřího Stránského či Karla Pecky, ale též řadu úvah a esejů.

Jeden z najvýznamnejších básnikov súčasnej strednej generácie Erik Ondrejička sa vyprofiloval skôr na básnika filozofa, no vo svojej tvorbe sa často venuje aj večnej téme partnerskej lásky. Vydavateľstvo Ikar prichádza s projektom výberu z Ondrejičkovej ľúbostnej poézie, ktorý v siedmich poetických celkoch reflektuje jej podoby od prvých čistých pocitov až po lásku, ktorá spolu s partnermi starne. Výber obsahuje 73 básní, z ktorých mnohé ešte neboli publikované. Esteticky výnimočne spracovaná kniha je bohato ilustrovaná podmanivými kresbami (kombinovaná technika) Karola Felixa a dopĺňa ju doslov Jána Buzássyho. „Na prstoch mi nosíš teplé konce snov a ty si v nich prvou slepou pocestnou...“

Hořká slova z hořké dobyTrojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968), v nichž Jan Zábrana surově sugestivním výrazem vystihl pocity nejistoty a marnosti v poúnorové době, rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969—1971, úsečně shrnující básníkova intimní, tvůrčí i politická traumata. Prvky autobiografičnosti, útržkovitost, všednost a skepse, dokumentárně zachycené prostředí městské periferie s fabrikami i výčepy, podobně jako snaha o nestylizovaný záznam vyslechnutých rozhovorů či improvizovaný proud vlastních myšlenek sbližují Zábranovy „svědecké“ prózy z padesátých let (povídky Nohy, Psovod Gerža, V noci u pece, Kurevská zima, Peklo peněz a Přes Císařskou louku...) s díly Bohumila Hrabala, Jiřího Koláře, Josefa Škvoreckého či Josefa Jedličky

Az 1945 utáni évtizedekben szinte csak a házsongárdi temető öreg fái és az erdélyi magyarok őrizték a költő, REMÉNYIK SÁNDOR emlékét. A rendszerváltás után azonban gazdag életművének nagy része ismertté vált Magyarországon is. A Rianás című kötet igazi kuriózumokat tartogat: több mint harminc verssel gyarapítja az eddigi kötetben megjelent költemények sorát. Ezenkívül valódi irodalmi ínyencséget kínál: két, újonnan felfedezett művel kiegészítve széles körben hozzáférhetővé teszi a Látomások gyűjtőnéven emlegetett, modern formavilágú és lüktetésű, lírai hangvételű prózaverseket. Néhány jellegzetes, a korabeli erdélyi sajtóban megjelent cikk segítségével pedig közelebb hozza az olvasóhoz a különleges érzékenységű, kisebbségi sorsát vállaló költő mélyen humánus magatartását. Reményik Sándor művészete valóban "öröktűzként" ég és világít, erkölcsi példát és utat mutatva a mai kor emberének is.

Štvrté vydanie zbierky Motýľov s kolážami Pala Čejku. Hravým básničkám nechýba paródia, čierny humor a groteskná absurdita. Autor básnických textov je talentovaný kabaretier, ktorý nadväzuje na poetiku Osvobozeného divadla, Lasicu a Satinského, a najmä súčasnej českej grotesky. (Dado Nagy)

Autor vystudoval Filmovou akademii múzických umění, kromě poezie píše i divadelní hry. Jeho poslední sbírku Znamení aneb kázání rybám lze zařadit k proudu, nebo k hlasatelům toho, čemu se dnes říká tradiční hodnoty. Považuje je za základní kameny smysluplných lidských životů, za střed evropské kultury. Vyslovuje se proti jejich zničení, mluví však o nich řečí soudobou, civilní. Odmítá různé módní kejkle, které se mnohým zdají atraktivní. Pro takové lidi Jiří Tuček nepíše. Jeho čtenáři jsou citliví, citoví, opravdoví, konstruktivní. A těm se jeho básně líbí.

V roku 2017 v súťaži Básne (Literárny klub, Spoločnosť Aleco solution, Modrý Peter, Kertész Bagala...) získala Martina Boleková tretie miesto, rok predtým sa umiestnila na prvom. Píše prózu, no predovšetkým poéziu. Tvorbe sa venuje popri práci, je učiteľkou na gymnáziu v Púchove. Tam vedie dva tvorivé študentské krúžky a jeden časopis, takže na svoju tvorbu má zároveň aj spätnú väzbu mladých. Ona sama hovorí, že písanie nie je jej cieľavedome pestovaný proces - píšem, lebo mi nedá nepísať. Téma jej poézie je večná: vzťah medzi mužom a ženou. No v aktuálnej civilizačnej realite je výrazne súčasná, vymyká sa konvencii. Predkladaná zbierka Lom má podobu nekončiaceho monológu adresovaného JEMU. Jej pohľad a citové prežívanie sú otvorené, bez opôn, bez pretvárky. Čitateľovi dobre padne, že aj vo výpovedi o vážnych či vypätých situáciách v jej lexike nechýba hravosť, prekvapujúce vtipné zámeny a zmeny ustálených slovných spojení, vtipné využitie synonym... (...na stole je prestreté predstieranie...// čo človeka nezabije, to ho sfosilní...// v diaľke sa plazí vlak a na vinyle noci prehráva všetky stanice... Vydavateľka je presvedčená, že rozhodnutie vydať zbierku Martiny Bolekovej bola správna vec.

Třetí antologie současné česko-německé a německo-české poezie vybrané a přeložené Klárou Hůrkovou zahrnuje široké spektrum zajímavých básnických hlasů z obou zemí. Obsahuje příspěvky více než 60 autorek a autorů, mimo jiné Kateřiny Bolechové, Renaty Bulvové, Jarmily H. Čermákové, Pavla Herota, Kamila M. Hodáčka, Michala Horáčka, Jany F. Jiráskové, Petra Maděry, Olgy Stehlíkové, Romana Szpuka, Ireny Šťastné, básníka Ticho, Aleny Vávrové, Jany Witthedové, Jakuba Zahradníka, Michaela Augus-tina, Safiye Can, Marianne Glaßer, Angeliky Janz, Matthiase Kehle, Barbary Marie Kloos, Stana Lafleu¬ra, Antona G. Leitnera, Undine Materni, Hartwiga Mauritze, Marcuse Roloffa, Wolfganga Schiffera, Sabine Schiffner, Ludwiga Steinherra, Christopha Wenzela a mnoha dalších.

Texty básnickej zbierky Jána Feketeho (najmä prvých dvoch častí Nervy a Kozmologikum) sú plné ozvien a alúzií, zaznievajú v nich obzvlášť intenzívne ozveny poetík 60-tych rokov minulého storočia, apely sú však dnešné, naliehavé. Nie je to „kritika spoločnosti“ a jej pomerov, Feketeho vzbura nie je v podstate ani vzburou, je výstražne vztýčeným prstom. Básnik s vyše polstoročnou literárnou praxou si hravo poradil s viazaným veršom, pravda, bez nároku na pevný tvar básne. Nešetrí vnútorným rýmom a priam márnotratne hýri rytmami dnes už bájnej beat-generation. V približne v stovke básnických textov nájdeme aj báseň v próze, miniatúry ba aj tvar haiku. Časť Z knihy palindrómov je dokladom predchádzajúcich náznakov šikovnosti, zručnosti, bravúry, ktorú pozorný čitateľ v textoch objaví na prvý pohľad (nepo-zorný hneď na druhý). V súvislosti s touto zbierkou treba poznamenať: Obrovský kus cesty prešiel Ján Fekete od svojej prvej a trestuhodne nezrealizovanej knižky básní Chodníčkom do hvezdárne. (Prečo, či lepšie pre čo nevyšla, si každý domyslí, keď povieme, že bola pripravená do tlače v roku 1968 a jej výroba „bola zrušená“ dajako po apríli 1969.) Na tej ceste sa rodila jeho poézia i tam, kde sa písalo o nárečí, prípadne o dejinách futbalu. Najviac azda tam, kde sa lietalo v prebádaných a aj tak málo poznaných a poznateľných sférach sci-fi. Na margo zbierky básnik a publicista Peter Mišák napísal: „Básni, poézii človek neunikne. Báseň, poézia však môže uniknúť človeku. Jedna knižka tohto autora (mnoho knižiek mnohých autorov) takto unikla (uniklo). Príčiny sú známe i neznáme, nie sú však vysvetlením a ani ospravedlnením nenávratných strát. Tak je to s poéziou ako s letnou búrkou. Ani blesky sa neobnovujú. Len vznikajú nové. Bola by škoda, keby sa osud prvej knižky opakoval pri tejto, ktorá prichádza na svet.“

Nová sbírka poezie plzeňského autora. S andělíčkem v dlani.

„Je možná poezie po Osvětimi?“ Ptal se známý polský básník Tadeusz Różewicz. „Je možná poezie o Osvětimi?“ Ptal se známý polský básník Piotr Macierzyński. „Je možná poezie o Osvětimi!“ Odpovídá Petr Štengl a vydává Antologii esesáckých básní v češtině. Poezie obětí i poezie vrahů, mučených i katů, přeživších i zplynovaných… Piotr Macierzyński se pustil na velmi tenký led a neutopil se. Dokázal zpracovat toto výjimečně náročné téma, které se dlouho považovalo za nezpracovatelné veršem. Mimochodem tak záporně odpovídá na otázku, zda existují témata, která do poezie nepatří. Moderní jazyk, staré téma, moderní poezie, stará bolest. Na holocaust by se nemělo zapomínat ani po sedmdesáti letech a Macierzyńského poezie je vhodným připomenutím.

A Kunstkamera versei a marginálist szólítják meg, a háttérbe szorítottnak, a szenvedőnek kívánnak hangot adni egy lecsupaszított, alig költői versnyelven.

Kniha V mém lese je druhou samostatnou básnickou zbierkou autorky a je rozdelená do 3 častí. Prvá časť zbierky, nazvaná Po kvapkách, obsahuje slovensky písané básne, ktoré sa objavili i v jej prvej zbierke, prešli však drobnou úpravou. Venuje sa v nej prevažne láske a prírode. V druhej časti V mém lese, podľa ktorej je kniha pomenovaná, sú básne staršieho dáta. Tretia časť Pro tebe obsahuje básne najnovšie. Básne z druhej a tretej časti sú písané česky, a aj keď sa i v nich objavuje motív lásky, možno ich označiť za básne erotické. Autorka sa nebráni pomerne živo vykresľovať svoje túžby a pocity.

The Brahma Kumaris World Spiritual University presents "Knowing God", a calming, guided-meditation that will help you relax, unwind and find peace and maybe even enlightenment. Listen to the tracks and follow the guide to free yourself from the stresses of modern, daily-life.

Stává se občas, že poustevník, sídlící ve zdech jihočeského lesního stavení, objeví na internetu, mezi informacemi o výpočetní technice, která ho živí, literární server a jako milovník krásy českého jazyka podlehne jeho lákání. Tak přesně toto se přihodilo poustevníku Jirkovi, který Vám sbírkou vázaných veršů, již jste právě otevřeli, přibližuje slasti i strasti žití nás všech. Je to kolekce veršů o lásce, přírodě, o lidech, o životě, pro dobrou pohodu, pro zasmání i zamyšlení. Tak příjemné čtení!

Ľuboš Bendzák, nar. 20.11.1966 v Sečovciach, v súčasnosti býva striedavo v Košiciach a vo Vranove nad Topľou. Vydal zbierky básní: Básne pre Soňu Marmeladovovú (Modrý Peter, 1995), Zápisky z čudného domu (Modrý Peter, 2005), Vodka (Veršeonline, 2008) a Vytrvalosť sivej (Modrý Peter, 2010).

Szendrői Csaba, dalszövegíró, az Elefánt együttes frontembere. Költő. Bizonyíték erre harmadik kötete, amely ízig-vérig költészet. Verseiben sajátos fénytörésben, (ál)naív iróniával, néhol intelligens humorral beszél az élet abszurditásairól, a versírásról, isten-ember kapcsolatról vagy a halál botrányáról. Egyszóval mindenről, ami lényeges. Nem csak rajongóknak!

Rozsiahla zbierka básní obsahujúca tému detstva, lásky, vzťahu k rodine, ale aj všeobecne platné etické tézy, protivojnové úvahy a protesty. Poézia zo Zlatého fondu SME.

Vztah mezi měšťany a zámeckým dvorem na počátku 20. století v pohraničí byl poněkud napjatý. Zvláště proto, že zámecký dvůr před většinou měšťanů tajil svá privilegia, týkající se stolování. Změna nastane, když je do služby dvorského pekařství přijat tovaryš se svou milou, kteří zaujmou svým uměním nejen zámeckou paní, ale také měšťanský dvůr. Kam je tato služba zavede?

Kniha Tání chůze je čtvrtou básnickou sbírkou nakladatele, spisovatele a známého provokatéra, který se o rozruch v literární obci postaral už těsně před vydáním nejnovějšího opusu svým pamfletickým manifestem Neoklasicismus. Pouhých 24 básní, které vyvolaly mimořádně rozporuplné reakce čtenářů, je kritickou žní za téměř tříleté tvůrčí období. Autor sám pokládá tuto stylově obtížně zařaditelnou knihu za vrchol své dosavadní tvorby.

As a teenager, Matous's world was turned up side down when doctors diagnosed him with the very rare Wilson's disease. What followed was a merry-go-round of examinations and worries on the road to recovery. In the end, Matous concluded that, instead of a tragedy, he was lucky that Wilson's disease attacked his liver. He was lucky because he was the beneficiary of a successful liver transplantation; and he was lucky because he learned so much about life and growing up during the ordeal. Through it all his faith and the great support of his parents and brother, to whom he dedicated his book, gave him the strength to prevail. And last but not least the God.

Láska k žene a súčasne láska k národu. Marína spája obe tieto vášne v básnickej skladbe z roku 1846. Príbeh je venovaný Márii, do ktorej Andrej Sládkovič nešťastne zaľúbil už ako 19-ročný. Patrí k vrcholom jeho tvorby. Obálku knihy navrhol grafik Martin Melicherčík.

I ve své šesté knize, sdružující verše z let 2011 až 2016, básník předkládá nenápadné, ale silné svědectví; plody osobní (i lyrické) zralosti. Jak sám píše, jeho básně představují jakési „štíty proti prázdnotě“. Tíhu existence vyjadřuje vždy jemnými, ale přesnými tahy a obrazy, bez zbytečné expresivity. Stěžejní situace zachycená v názvu sbírky se tak stává metaforou pro celé dílo. Neběží zde ale pouze o ohledávání hranic lidského údělu, ale je zde nabídnut i prostor ke šťastnému setkávání a sdílení. „Nejraději mám básně, které vyprávějí prostě o prostých věcech“, píše Děžinský.

Básnická sbírka. Krása, s právem disonance, je ovšem nezadatelná. Pták letí na prázdné místo formace.

Každý z nás má nějaké jméno. Jsme zvyklí vídat ho v určitý den v kalendáři a rádi našim milým a přátelům v den jejich svátku přejeme. Když se Vlastimil Šantroch, zvaný Shaana, rozhodl napsat na každé jméno v kalendáři báseň, uvalil na sebe velkou řeholi. Tím spíš, že básně – limeriky – psal na aktuální jméno každý den po probuzení. Mnozí by časem podobný projekt vzdali, ale Shaana vytrval. Díky tomu dnes držíte v rukou pozoruhodnou knížku, ve které můžete i zpětně kdykoliv listovat a číst si krásné ale i vtipné básně o našich jménech. Věřím, že vedle kalendáře najde své trvalé místo i tento milý, poetický Shaalendář.

A mesék szerves részét képezték a mindenkori kínai kultúrának, amely az ország határain túl más népek műveltségére is hatással volt évezredeken keresztül. Legendák, vallási hiedelmek, történelmi események, vagy sok esetben hivatásos írástudók történetei váltak népmesékké, népies mesékké. Kötetünkbe több mint egy tucatnyit válogattunk ezek közül, melyek G. Beke Margit és Tokaji Zsolt átdolgozásában olvashatók.

Do 6. svazku Borgesových Spisů byly zařazeny vůbec první překlady Borgesovy poezie do češtiny. Kniha obsahuje tři sbírky: autorovu nejoblíbenější sbírku Tvůrce ze 60. let a dvě sbírky z 80. let, Atlas a Spříseženci. Spojení krátkých prozaických textů – mini-esejů a mini-povídek – a básní ukazuje čtenáři dosud neznámou tvář tohoto argentinského tvůrce.

Audiokniha Bim, bam, bum, kterou napsal Christian Morgenstern. Původní EP album 0 39 9827 "Christian Morgenstern Bim, bam, bum" vydal Supraphon v roce 1971 jako přílohu ke stejnojmenné knize vydané v Klubu přátel poezie. Výbor z díla německého básníka, jenž vzbuzuje kouzlením se slovy naši fantazii a představivost, ve skvělém překladu Josefa Hiršala, s hudbou Zbyňka Vostřáka (1.