Nová zbierka Mariána Milčáka Provinčné básne sa pokúša pomenovať existenciálnu situáciu subjektu, jeho nezaradenosť či skôr nezačleniteľnosť do samozrejmých súvislostí sveta. Univerzum, ktoré sa v tomto umeleckom obraze neúnosne zužuje, a pre človeka znamená nevyhnutné obmedzenia, prekonáva Milčákov subjekt básnickým overovaním diferencovaných vnútorných mechanizmov. Motivicky sa toto úsilie projektuje ako komunikačná skepsa vychádzajúca z (ne)možností jazyka (teda istá komplikácia v hľadaní adekvátneho umeleckého riešenia), ako neuróza kompenzujúca normalitu spoločnosti, ako persifláž výsostne racionálneho prístupu k ľuďom a svetu, ale aj ako autentické osobné zranenia či prehry, ktoré sa však v texte prezentujú s patričnou dištanciou. Milčákov subjekt je pozorovateľ, ktorý má ambície pozorovaním zmeniť deficitne a neuspokojivo pociťovaný svet. Toto úsilie sa prejavuje aj v poetike a v pokusoch inovovať básnický obraz. V Provinčných básňach sú frekventované alúzie na historicky dôležité básnické iniciatívy, ale aj na filozofické či vedecké postoje.

Zbierka poézie Láskobranie je autorovou v poradí už siedmou samostatnou knihou poézie. Kniha je výberom 35 básní o láske. Nie sú to však len básne o láske k žene, ale básne o hodnotách ako takých. O rodine, o domove, o potrebe cítiť dobro a ľudskosť ako základnej ingrediencii života a Bytia. Každá báseň je ilustrovaná samostatným obrazom z cyklu Energetické obrazy, výtvarníčky Reginy Kráľovej. Verš básní je sylabotonický s pravidelným rýmom, tak aby vynikla krása a sila slova. Recenziu ku knižke napísala prof. Kováčová a doslov slovenský básnik Jaroslav Rezník a český básnik Jiří Žáček.

Granum sinapis, zrnko hořčičné, bylo odedávna symbolem mystické teologie. Báseň o osmi strofách téhož názvu je připisována hodnostáři dominikánského řádu, teologovi a kazateli Mistru Eckhartovi (cca 1260-1328), třebaže jeho autorství je sporné a nebylo jednoznačně prokázáno ani vyvráceno. Zpěv hořčičného zrnka o překrásném božství doprovází podrobný latinský komentář rozebírající jednotlivé verše i slova básně, jehož autorem by rovněž mohl být Mistr Eckhart nebo někdo z jeho okruhu. V patnáctém století byl k básni napsán anonymní, poněkud stručnější, za to básnivější německý komentář, který je spolu s latinským komentářem nedílnou součástí tohoto svazku. Granum sinapis působivě a rytmicky přesně přebásnil Miroslav Matouš (nar. 1921). Vlastní překlady latinského a německého komentáře doplnil poznámkami a úvodním esejem filolog Václav Ondráček. Adekvátní výtvarný doprovod knihy, jenž zvýrazňuje mystický obsah „básně o překrásném božství“, je dílem malíře, grafika a ilustrátora Václava Boštíka (1913-2005).

Básnická sbírka.

V knihe autora Balžeja Beláka sa nachádza 10 povestí písaných veršovanou formou. Povesti dopĺňajú ilustrácie Andreja Mazúra.

Z rozsáhlého díla italského básníka, překladatele, filologa a vychovatele, humanisty Angiola Poliziana (vl. jm. Angelo Ambrogini, 1454-1494) vybral písničkář, básník a prozaik Jiří Dědeček soubor jeho mistrných básnických miniatur, která kongeniálně přeložil do češtiny. Polizianova pravidelně rýmovaná milostná poezie souzní nejen s Dědečkovým básnickým naturelem, ale překvapivě i s duchem naší doby, vzdálené Polizianově Florencii půl tisíciletí. Verše lásky, něhy, vzteku i posměchu patří k vrcholům současného českého básnického překladu.

Básnik a historik Miroslav Daniš vo svojej básnickej zbierke využíva špecifické možnosti klasickej japonskej poézie haiku, cyklicky umožňujúce spájať fragmentárne do celku, imaginárne s reálnym, blízke so vzdialeným, minulé s budúcim. Minimalistickú grafickú úpravu a knižné spracovanie citlivo dopĺňajú ilustrácie Miroslava Cipára.

Jsou mezi námi i lidé, které upoutala na lůžko nemoc vážnější, jejíž léčba vyžaduje velkou dávku trpělivosti a odvahy. V hlubokých textech plných životní moudrosti nás Thomas Romanus provází těmito těžkými chvílemi a ukazuje, že nemoc nemusí být jen krizí, ale také šancí. Dárková publikace doplněna náladovými fotografiemi.

Sbírka Na slupi 8 je komponovaným cyklem básní, v němž konkrétní pražský dům se svou minulostí slouží jako projekční plocha. Autor se na ní – snad ve stylu vzdáleně podobném Spoonriverské antologii – snaží proniknout do mysteriózního prostoru, hlavně však zahlédnout obrazy a osudy lidí, jeho obyvatel. Vytváří tak jakýsi pestrý obraz soudobého světa a různých variant našich životů.

Arytmia duše. Nepravidelnosť, porucha rytmu. Spojenie atypické, nezvyčajné a neobyčajné. To sú práve atribúty, ktoré Alica Kulihová vnáša do svojej básnickej zbierky. Svet neidealizuje, ba naopak. Podáva ho taký, aký je, aký ho vníma, aký si ho ľudia vytvorili, svet, v ktorom žijeme. Autorka prináša verše, v ktorých sa odzrkadľujú súčasné trendy spoločnosti. „Byť láskyplný nie je in. Byť milý, len tak z radosti, sa nenosí. A byť ústretový hraničí so sebadeštrukciou.“ Rovnako si všíma veci a vecičky sveta, ktoré sa na prvý pohľad môžu zdať nepodstatné či dokonca samozrejmé, a tým neviditeľné. Prízvukuje, že i tie môžu a prinášajú radosť, potešenie. V zbierke sa objavuje aj téma, ktorá je azda nevyčerpateľná, ktorá tu je, bola a bude – (ne)naplnená láska, a to nielen vo vzťahu k opačnému pohlaviu, ale aj láska materinská, cit obdivuhodný. Pričom silný citový odpor, nenávisť autorka neponíma ako opozitum lásky, ale ako jej druh, istú formu.

Martin Kočiš vyštudoval ekonomickú fakultu na TU v Košiciach. Básne publikoval vo Vlne, Raku, Kloake, A2, Romboide. Finalista súťaže Básne 2012 Básne 2013.

Sbírka básní Šárky Valáškové vypovídá především o lásce mezi mužem a ženou a autorka se upřímně vyznává ze svých pocitů a přitom opěvuje krásu všedních dnů. Avšak nezapomíná na bolest, smutek i zklamání, které každého člověka občas potká. Dává nahlédnout až na okraj svého já a v mnoha verších projevuje víru, že budoucnost bude lepší. Autorka píše své básně lehce a s patřičným nadhledem. Básně jsou doplněny jak obrazovým pozadím, tak celá sbírka je doprovázena téměř čtyřiceti obrazy malíře a sociologa Václava Andrlého. Tyto obrazy umocňují upřímnost a opravdovost poezie Šárky Valáškové, která milovníkům poezie umožňuje nahlédnout i do své duše.

Původní EP album 0 39 9809 "Jacques Prévert Jako zázrakem, Ze vzpomínek na dětství" vydal Supraphon ve spolupráci s Klubem přátel poezie v roce 1972 - nyní titul vydáváme v této sestavě poprvé digitálně. LP album 0 18 1216 "Jacques Prévert Lyrika", z něhož byla čerpána 1. strana EP, vyšel již digitálně pod kat.

Skúsený básnik, výtvarník, spisovateľ Miroslav Bartoš rozvíja svoj pohľad na svet, prírodu, spoločnosť, človečenstvo, umenie, minulosť i budúcnosť tentokrát v podobe zbierky haiku. Príznačný a mnoho vypovedajúci názov Kvety omylov nám naznačuje obsahovú náplň, ale aj emocionálno-estetický zážitok. Súbor po formálnej stránke starostlivo prepracovaných básní ponúka autorovo vnímanie, cítenie, prežívanie viacerých oblastí ľudského života, a to: medziľudské a rodinné vzťahy, medzigeneračné „neporozumenie“, prírodu, ponúkajúcu človeku pokoj, životnú harmóniu, zmierenie, radosť, optimizmus, inšpiráciu. V básňach sa dotýka vzťahov súčasníkov k minulosti, k svetu, k aktuálnym témam života. Vyjadruje smútok a rozčarovanie nad odklonom od klasických humánnych hodnôt.

Nežnosť rozkladu je štvrtou zbierkou Dereka Rebra a tvorí jedno rozsiahlejšie ucelené pásmo. Rebrova poézia využíva drzosť spájať nespojiteľné (ako svojho času P. Macsovszky), odstraňovaním textu a kontextu posúva aj „deletačné“ postupy (podobne ako N. Ružičková) a skôr prirodzene a nevedome než vedome a cielene sa v jeho tvorbe ustálila dichotómia slov vo verši (ako sme zvyknutí z poézie nadrealizmu). Dôležitú otázku, či básne máme čítať ako podnet pre intelekt („ako situáciu textu“) alebo ako osobnú správu čitateľovi o „situácii subjektu“ a autora ponecháva Rebro iritujúco otvorenú.

Druhá básnická sbírka obsahově volně navazuje na moji prvotinu. Opět se v ní objevují filosofické aspekty lidského bytí, se sociální společenskou tématikou. Skrze své vztahové interakce s okolním světem v ní dávám čtenáři nahlédnout pod svým básnickým úhlem pohledu a zároveň kladu otázky sám sobě: „Kdo jsem já?“ a „Proč existuji?“ Básně jsou řazeny chronologicky od počátků mé tvorby až do současnosti.

Pekné básne sú básne o vzťahoch minulých a budúcich, prírode ako aj o Banskej Štiavnici. Zbierka je doplnená o moje kresby, ktoré väčšinou patria k básňam.

Autor sbírky Ing. Karel Janotka , Csc. narozen l9.ll.l933prošel složitým bolestným profesním životem a v jeho rámci i kolísavými básnickými cykly. Po absolvování ekonomické fakulty VŠZ v Praze působil od roku l958 v různých pozicích řízení podniků služeb pro zemědělství. Po absolvování základní praxe v podnicích začal působit jako středoškolský pedagog na zemědělské škole bv Chrudimi pro obory ekonomických disciplin. Po okupaci české republikyod roku l97O byl persekuován v rámci zaměstnání z poliotických důvodů a po více než 2O let měl zákaz výkonu pedagogického působení i zákaz zastávat přiměřenou vysokoškolskou pozici v jakémkoli poniku nebo instituci.Pracoval více než l5 let jako člen a pracovník zemědělského družstva na pardubicku Přes zákaz jakékoli publikační činnosti jako odborník uveřejnil v odborném zemědělském tisku více jak l5O statí týkajících se organizace řízení zem.podniků. Musel samozřejně psát inkognito pod zkratkou . Po listopadu l989 byl rehabilitován a od ledna l99O byl jmenován ředitelem okresní zemědělské zprávy a územního odboru ministerstva zemědělství pro okres Pardubice.V této pozici působil až do svého odchodu do důchodu.Od roku l994 se vrátil k původní dříve pro něj zakázané pedagogické činnosti středoškolského a vysokoškolského pro obory ekonomiky , managementu a agroturistiky a antropologie .Přes svůj věk ovšem v omezenější míře pedagogicky působí do dnes. V literární činnosti přes zákaz publikování uvěřejňoval své básně v literárních časopisech a v pražském rozhlase . U příležitosti jeho 8Otých narozenin vydalo nakladatelství Votobia V roce 2oo3 sbírku sebraných básní Krajina ze žebra Adamova a v roce 2O16 vydal Klub pražských spisovatelů autorovu sbírku básní Časobití.V současné době jsou přiopraveny k publikaci další dvě autorovy sbírky básní.Autor svérázným osobitým způsobem ve svých básních se klaní kráse české krajiny a vyjadřuje se k eoučasnému společenskému dění v naší zemi. Janotkova poesie nezapře jistou příbuznost se zemitými verši Oldřicha Mikuláška či Jana Skácela, ale to je jen první dojem vyvolaný společnou láskou k přírodě a rustikálním sceneriím - jako zdroji oné zmíněné jistoty v ukvapeném světě. Janotka je svébytný osobitý autor, který ve svém pozdním debutu přichází k dnešnímu čtenáři jakoby z časů už poněkud zaprášených, ale dosud velmi povědomých. Protože žádné rekvizity, ani moderní, ani archaické, nic zásadního nezmění na podstatě poesie, která je i hlavním důvodem její existence: A to je autentická emotivní otevřenost, s níž autor nabízí svůj pohled na svět a zve do něj čtenáře jako do otevřených dveří k tajemství.

Sbírka autorovy rané poezie. Výběr ze dvou starších sbírek, které dosud nikdy oficiálně nevyšly. V knize lze nalézt i některé poměrně pozitivně laděné básně, většina je ale, jak už je pro autora charakteristické, spíše zahalena melancholií a temnotou. Narazit můžeme i na špetku psychedelie, což naopak v pozdější tvorbě není běžné. Strach, hrůzu, temnotu, smutek, vzpomínky, ale i malý kousíček světla a naděje naleznete v této lyricko-epické sbírce, mapující první etapu autorovy tvorby...

Básnická sbírka je jedním z nejznámějších děl Františka Gellnera. Gellner je silně ovlivněn moderními literárními směry (především dekadencí a symbolismem) a ve své sbírce kritizuje téměř vše, a to způsobem doposud neslýchaným. Zaměřuje se především na kritiku soudobé společnosti a zbytečnost života, ale vyjadřuje se také proti válečným konfliktům, ironizuje vyšší ideály a nešetří ani sebe sama, protože si uvědomuje svou vlastní ubohost, zbytečnost a nedokonalost. Doporučená školní četba.

Táto zbierka básní reprezentuje najmladšiu členku skupiny „špinavých“ básnikov. Autorka v nej otvorila čitateľom dvere do svojej mysle, duše aj spálne a mapuje jej tvorivé obdobie ostatných dvoch rokov. Debut je napísaný moderným, odvážnym jazykom a chce sa podeliť aj o to, o čom sa niekedy radšej mlčí.

Zbierka poviedok talentovaného slovenského autora Zbierka pätnástich odvážnych poviedok nás vtiahne do najhlbších zákutí ľudskej duše a zmení našu optiku pohľadu na ľudské činy. Miestami nás autor nečakanou otvorenosťou, pripomínajúcou Henryho Millera, vťahuje do sveta, kde vládne šepot podvedomia, ľudských vášní a obsesií, ktorý sa až priveľmi snaží tváriť ako každodenný bežný život. Ale možno je všetko trochu inak... Foto na obálke: Sára Saudková.

Viera v nezmysly sa prelína celými dejinami ľudstva. Ale až dnes má tak veľa nových podôb a názvov. Dezinformácie, propaganda, fakenews, konšpiračné teórie, hoaxy, trollovia, postfaktutálna doba, pseudoveda, šarlatáni. To sú len niektoré z výrazov, s ktorými sa stretávame čoraz častejšie a ktoré sa snažia popísať javy, s ktorými dnes mnohé spoločnosti zápasia. O význame týchto slov svedčí aj to, že sa v posledných rokoch viaceré z nich objavili v anketách alebo v rozhodnutiach odborných porôt o „slovo roka“. História pri ceste za poznaním je bohatá na ľudské omyly. Keď však hovoríme o postfaktuálnej dobe, hovoríme o tom, že badať ústup záujmu o pravdu. Nepodložené presvedčenia sa dnes šíria rýchlejšie ako kedysi a kým ich niekto uvedie na správnu mieru, škoda je už dávno napáchaná. Navyše aj dávno vyvrátené nepravdy sa k nám neustále vracajú zo „záhrobia“, ako napríklad presvedčenie o plochosti Zeme. Trend ignorovania pravdy má mnoho prejavov, tím slovenských psychológov v tejto publikácii uvádza desiatky príkladov a hľadá cestu, ako v ľuďoch prebudiť kritické myslenie.

Třetí básnická sbírka předního českého psychiatra Radkina Honzáka s názvem Nervy nadranc představuje opět jeho osobitou poetiku, založenou na nonsensových hříčkách, jazykové vynalézavosti, historických, mytických a biblických aluzích, ale i na reáliích z lékařského, společenského a politického prostředí. Je to knížka plná humoru, sarkasmu, nadsázky a blasfemie, která potěší každého, kdo má rád legraci s hlubším podtextem. I tentokrát autorovy verše doprovází vynalézavá grafická úprava Luboše Drtiny a jeho původní ilustrace.

Drobná luxusní publikace s básněmi Radka Malého a ilustracemi Martiny Špinkové je postavená na kontrastu hravosti slov a vážných témat našeho života - stesku, naděje, zoufalství, krásy, konečnosti, prchavosti.

Po celosvetovo úspešnej básnickej zbierke mlieko a med prichádza Rupi Kaur s ďalšou, rovnako fenomenálnou zbierkou slnko a jeho kvety. Nájdete v nej básne o búrlivej a transcendentnej ceste rastu a zahojenia. O pocte predkom a vlastným koreňom. O opustení samej seba, násilnom vyhostení a znovuobjavení domova vo svojom vnútri. A oslavu lásky vo všetkých podobách. V piatich kapitolách doplnených ilustráciami rozpráva slnko a jeho kvety príbeh vädnutia, opadávania, zakoreňovania, rastu a rozkvitania.

Nový výbor k dvoustému výročí autorova narození pokrývá celou šíři sběratelských zájmů K. J. Erbena. Dospělý i dětský čtenář zde najde pohádky i říkadla a balady, texty známé, ale také některé téměř zapomenuté. Editorka při sestavování knihy vybírala z Prostonárodních písní a říkadel, Slovanské čítanky, Českých pohádek a z Kytice z pověstí národních. Ediční poznámka, vysvětlivky a základní biografická data dělají z knížky víc než jen knihu pro děti. Nádherné ilustrace Iku Dekune, japonské ilustrátorky žijící v Česku, povyšují knihu na úroveň umělecké publikace. Můžeme Vám ji doporučit jako krásný vánoční dárek pro celou rodinu.

Parti Nagy Lajos 70. születésnapja a kortárs magyar irodalom ünnepe és egyben remek alkalom e páratlan költői életmű újraolvasására az Angyalstoptól a Szódalovagláson és a Grafitneszen át a legújabb versekig. A kötetet olvasva kirajzolódnak az életmű belső mozgásai; látjuk hogyan születnek meg a jellegzetes figurák, hogyan kapnak hangot és arcot a beszélő nevű és sokat is beszélő hősök. Parti Nagy Lajos írásművészete állandó párbeszédben van a hétköznapi beszélt nyelvvel és a magyar irodalom millió hagyományával; a könyvet olvasva pedig mi is részesei leszünk ennek a beszélgetésnek.

Soľ v nás

Básnická kniha Vec osebe je spoločným dielom dvojice popredných slovenských autorov, Dany Podrackej a Jána Tazberíka, ktorí sa formou vnútornej sondy odhodlali uchopiť ľudský prienik do filozofie myslenia, vnímania a bytia. A hoci na to využili celú svoju bohatú básnickú a ľudskú skúsenosť, čitateľ predsa len nadobúda pocit, akoby otvárali čosi po prvý raz, akoby sa im pred vnútorným a vonkajším zrakom odhalili nepoznané duchovné súradnice človeka ako jednotlivca a v prenesenom význame aj ako druhu. Kniha vychádza ako súčasť „špeciálnej“ edície časopisu Vertigo v osobitej dizajnovej úprave, v ktorej je každá strana knihy vždy tá prvá, posledná a zároveň uprostred.